Nářez Babišovi před volbami: Něco tady smrdí, napsali Slováci

"V Česku budou volby, část voličů strany ANO by mohlo usvědčení jejího lídra ze lhaní rozladit, což by se mohlo projevit na volebním skóre. Po volbách to už nebude podstatné," uvedl list.

Babiš spolupráci s StB dlouhodobě popírá. Podle Sme by soud případným odmítnutím žaloby dal nepřímo najevo, že Babiš agentem byl. "Babišův známý životopis do roku 1989 obsahuje dostatek svědectví k důvodnému podezření, že měl s komunistickými tajnými službami (nemusela to být jen domácí StB) úzké vztahy. Cesty na Západ a funkce v mezinárodní studentské organizaci se bez toto obešly jen stěží," tvrdil deník.

List se také podivil nad postupem slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN), který archivní svazky spravuje a který čelí žalobě Babiše. Ústav sice soudu předložil důkaz, podle kterého je Babiš coby agent StB veden prý oprávněně, z důvodu probíhajícího procesu ale odmítl tento dokument zveřejnit.

"Chování ústavu je nepochopitelné. Důkaz by celé soudní řízení učinil nepotřebným," poznamenal deník. List spekuluje, zda vedení ÚPN, za kterým stojí vládní strana Směr-SD premiéra Roberta Fica, o nezveřejnění důkazu nerozhodlo záměrně. V této souvislosti komentátor připomněl dřívější informace jednoho slovenského týdeníku, že Babiš byl sponzorem Směru-SD. Podnikatel už dříve popřel, že Ficovu stranu finančně podpořil.

Důvěrník nebo agent?

V Ústavu paměti národa v Bratislavě je podle serveru Euro.cz dodnes archivován Babišův svazek pod krycím jménem Bureš. Do kategorie "Důvěrníka", tedy spolupracovníka, který nemusel o své spolupráci s StB vědět, a která nepodléhá lustračnímu zákonu, si jej StB zavedla v listopadu roku 1980.

Sám Babiš tvrdí, že ho příslušníci Stb oslovili kvůli dovozu nekvalitních nerostných surovin. "Myslím, že to bylo v roce 1980, kdy mě vyslýchala StB v záležitosti dovozu syrských fosfátů do Prechezy Přerov. StB mě v rámci této kauzy kontaktovala asi třikrát," vzpomíná Babiš.

O dva roky později se ale vztah mezi ním a StB měl podle záznamů "estébáků" zásadně změnit, a to poté, co se jako zástupce ředitele jednoho z odborů podniku zahraničního obchodu Petrimex v centru Bratislavy setkal s kapitánem Rastislavem Mátrayem a poručíkem Júliem Šumanem. Z dokumentu, pořízeného ze setkání, totiž vyplývá, že se právě tehdy z důvěrníka StB stal agent.

Právě v roce 1982 měl Babiš podepsat tzv. vázací akt, tedy závazek ke spolupráci. "Kandidát byl vytěžen (vyzpovídán) k ohlasům na úmrtí soudruha Brežněva, o čemž je zpracován samostatný záznam. Poté byl kandidát vyzván, aby se vyjádřil, zda chce nadále spolupracovat s orgány kontrarozvědky, s čímž jmenovaný souhlasil. Po vyjádření souhlasu bylo jmenovanému oznámeno, že splňuje předpoklady kladené na spolupracovníka československé kontrarozvědky a byl mu předložen k podpisu písemný závazek, který byl zakamuflovaný v propagační brožuře. Kandidát závazek po přečtení podepsal bez dalších otázek a souhlasil, aby bylo i nadále používáno krycí jméno Bureš," cituje server ze zprávy, kterou kromě Mátraye a Šumana podepsal i šéf ekonomické kontrarozvědky Milan Greguš a náčelník bratislavské správy tajné policie Jozef Vavro.

Babišův svazek obsahoval mimo jiné vyhodnocení agenta či položky. Drtivá část záznamů však byla zničena. Ze zachovaného evidenčního listu výdajů se dá například vyčíst, že si příslušníci StB účtovali náklady za občerstvení z celkem 17 schůzek s agentem Burešem v průběhu let 1982 až 1985. "Což je ale v rozporu s tím, co dnes Andrej Babiš tvrdí," uzavírá server.