Smrt za žirafu: Zaměstnanci ZOO v Kodani dostávjí drsné výhrůžky

"Dostal výhrůžky telefonicky i v e-mailech," uvedl mluvčí zoo Tobias Stenbaek Bro o hrozbě směřované proti Holstovi.

Vlna nevole proti postupu zahrady se strhla také na jejích facebookových stránkách. "Považuji zabití nevinného žirafího mláděte za absolutně barbarské. A udělat to před dětmi povede jen ke snížení jejich citlivosti vůči brutálnímu zabíjení zvířat. Styďte se!" napsal na Facebooku zahrady Hope Welchová.

Mezi příspěvky se ale objevily i takové, které odsuzují pokrytectví kritiků postupu zahrady, aniž by znali důvody jejího rozhodnutí. "Míra nehorázného pokrytectví demonstrovaná velkou většinou komentářů k této věci je absolutně odporná. Styďte se, vy bojovníci z křesla, styďte se!" postavil se na strany zoo Matthew Ogden.

Takových jako on je ale menšina a poté, co neuspěly petice požadující záchranu žirafího samečka s více než 30.000 podpisy, objevila se v pondělí nová nazvaná "Vyhoďte Bengta Holsta z kodaňské zoo kvůli zabití žirafy Mariuse". Za první den nasbírala přes 16.000 podpisů.

Zoologická zahrada ale svůj postup dál hájí. "Naše žirafy jsou součástí mezinárodního chovného programu, jehož cílem je zajistit zdravou populaci žiraf," řekl Holst CNN. 

Věděli jste, že...

Je to nejvyšší savec, přesto má pouze 7 krčních obratlů jako většina ostatních druhů savců včetně člověka.

Žirafa se pohybuje oběma nohama na jedné straně těla současně.

Proti nepřátelům se však žirafa velice účinně brání kopáním zadníma nohama.

Žirafy patří mezi zvířata s nejkratší dobou spánku. Dospělá zvířata spí denně v průměru pouhých 20 minut. Jinak odpočívají ve stoje.

V zoo, kde se cítí bezpečně, proto si lehají mnohem častěji než v přírodě.

Srdce pumpující krev do až tři metry vzdáleného mozku dosahuje obřích rozměrů. Měří 60 cm, váží až 11 kg a jeho stěny jsou silné až 7,5 cm.

V případě nebezpečí jsou žirafy schopny běžet rychlostí až 56km/h.

I přes všeobecně zavedený názor, že jsou němé, vydávají žirafy celou škálu zvuků. Od chrčení, pískání až po mečení u mláďat. Ozývají se však velmi zřídka.

Tukové zásoby si žirafy ukládají v oblasti krku, přičemž tuk má podobnou funkci jako velbloudů.

Latinské pojmenování camelopardalis vzniklo ze jména camelopardus, kterým Římané nazvali žirafu dovezenou Juliem Cesarem do Říma r. 46 př. n. l.. Mysleli si totiž, že žirafa je křížencem velblouda (camelus) a levharta (leopardus).

Při ustanovování hierarchie ve skupině dochází mezi samci k zvláštním ritualizovaným bojům. Soupeři stojí bok po boku, strkají a bouchají se hlavami a narážejí do sebe svými krky, uvádí server zirafka.ic.cz.