Jak dál na Ukrajině? V misi OBSE je i Česko

Podobný krok již učinily minulý týden Švýcarsko a Lichtenštejnsko a samostatně jako první členská země EU také Rakousko.

Krym bojuje za autonomii

Krymský poloostrov musí zůstat součástí Ukrajiny, Kyjev je ale připraven mu poskytnout víc pravomocí. Americké agentuře AP to dnes v Kyjevě řekl šéf ukrajinské prozatímní vlády Arsenij Jaceňuk. Jeho vláda chce vytvořit speciální pracovní skupinu, která návrhy na rozšíření krymské autonomie vypracuje.

Poloostrov, který po změně režimu v Kyjevě obsadila proruská domobrana s podporou vojáků ruské armády, má v rámci autonomního statusu vlastní parlament a vládu. Jejich představitelé po bouřlivých událostech na kyjevském náměstí Nezávislosti vypověděli poslušnost centrálním úřadům. O dalším osudu poloostrova má 30. března rozhodnout referendum, jehož platnost ale Kyjev neuznává.

Chceme do NATO

Poslanci ukrajinské strany Vlast předložili parlamentu k projednání návrh na členství země v Severoatlantické alianci. Oznámila to dnes agentura Unian s odvoláním na webové stránky sněmovny. Plná integrace Ukrajiny do euroatlantického prostoru musí být podle autorů návrhu spolu s členstvím v NATO povýšena na prvořadý cíl ukrajinské zahraniční politiky.

Autor návrhu na členství Ukrajiny v NATO jsou poslanci Borys Tarasjuk, Oleksandr Čornovolenko a Valentyn Koroljuk. Navrhují zároveň zrušit zákon z roku 2010 "o zásadách vnitřní a zahraniční politiky", který členství ve vojenských blocích zakazoval.

Šance na schválení návrhu jsou nejasné, protože vzhledem k velkému počtu nezařazených poslanců není zřejmé rozložení sil jednotlivých poslaneckých frakcí.

V misi OBSE je i Česko

Do mise vojenských pozorovatelů na Ukrajině se zapojilo 19 členských zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Informovala o tom dnes agentura APA. Podle tiskové zprávy OBSE jsou mezi nimi mimo jiné i všechny země visegrádské čtyřky, tedy včetně České republiky, a dalších 11 zemí EU.

Ukrajina o vyslání mise, která má začít dnes a trvat do 12. března, sama požádala. "Jsou to vojenští pozorovatelé, ale neozbrojení," řekla agentuře AFP mluvčí OBSE. Mise dnes měla dorazit do jihoukrajinské Oděsy a odtud se vydat na Krym. Podle APA není jasné, zda proruské úřady na Krymu pozorovatele na poloostrov vůbec pustí. Zvláštní vyslanec OBSE pro Ukrajinu Tim Guldimann však podle švýcarské agentury SDA na Krymu už je.

"V posledních dnech západní média referují o demonstracích v Moskvě nebo Petrohradu, které vyjadřují podporu ruské okupaci Krymu a dalším krokům prezidenta Putina. Průzkumy veřejného mínění navíc ukazují, že ruská veřejnost si o situaci na Ukrajině myslí něco úplně jiného než obyvatelé Ukrajiny. Jak je možné, že na Ukrajině samotné za hlavní důvod protestů považují lidé zkorumpovanost Janukovyčova režimu, zatímco občané Ruské federace se domnívají, že hlavní příčinou jsou pokusy Západu prosadit na Ukrajině své vlastní zájmy?" ptá se Petr Kratochvíl z Ústavu mezinárodních vztahů.

"Odpověď je jednoduchá – ruská média, zejména televize, dnes dokonale ovládají umění propagandy. Ať už jde o média státní, nebo o kanály v soukromých rukou, zprávy z Ukrajiny jsou ruským divákům předestřeny takovým způsobem, že – nevyužívají-li jiných zdrojů informací – nemohou reagovat jinak než kriticky. Protože prezident Putin údajně pravidelně sleduje večerní zprávy, jedna možná interpretace jeho rozhodnutí vojensky zasáhnout na Ukrajině je taková, že podlehl své vlastní propagandě," vysvětlil Kratochvíl pro iHned.cz.