Strach z Ruska: Lotyšsko a Litva posilují obranu. Co se děje?

Litva, Lotyšsko a s nimi také Estonsko v sobotu oslaví desáté výročí vstupu do Severoatlantické aliance. Členství v tomto uskupení považují za hlavní ochranu před nevyzpytatelným sousedem, který v minulosti dominoval sovětskému společenství. Jejich vztahy s Moskvou jsou od znovunabytí nezávislosti po rozpadu SSSR před více než dvaceti lety stále napjaté."Agrese Ruska vůči Ukrajině vrátila některé politiky do reality. Uvědomili si důležitost financování obrany," citovala dnes AFP litevského ministra obrany Juozase Olekase. Podle něj litevské politické strany v sobotu podepíšou dohodu o zvyšování armádního rozpočtu z nynějších 0,8 procenta HDP až na dvě procenta v roce 2020.K více než dvojnásobnému zvednutí rozpočtu na obranu během pěti let vyzvala ve čtvrtek parlament ve Vilniusu prezidentka Dalia Grybauskaitéová s poukazem na napětí kolem Ukrajiny a na ruskou anexi Krymu. "Všichni žijeme tím, co se děje na Ukrajině, a znovu si uvědomujeme, jak velmi křehká je svoboda," poznamenala.Podobně chtějí postupovat i v Lotyšsku. Tamní ministr obrany Raimonds Véjonis ve čtvrtek v parlamentu zopakoval slib postupně přejít od loňského jednoho procenta HDP vyčleněného pro armádu na dvě procenta v roce 2020. Je si však velmi dobře vědom, že Pobaltí potřebuje větší vojenskou pomoc NATO jako odrazující síly. "NATO je garant euroatlantické stability. Členství v alianci je úhelným kamenem bezpečnosti Lotyšska," konstatoval.Estonsko o zvyšování rozpočtu na obranu zatím neuvažuje. Je ale jednou z mála evropských zemí NATO, které respektují doporučení aliance vydávat ročně na obranu dvě procenta HDP.České ministerstvo obrany má podle údajů, které zveřejnilo na svém webu, rozpočet na letošní rok zhruba 42 miliard korun, což představuje přibližně 1,08 procenta HDP.