Krajní pravice na postupu: Ve Francii by vyhrála eurovolby, v Británií sílí UKIP

Evropské volby se ve Francii uskuteční v neděli 25. května. Kdyby se konaly tuto neděli, nešlo by k nim 61 procent voličů, ukázal také internetový průzkum, o kterém na webu informoval list Le Parisien. Výsledky jsou podle něj dalším políčkem pro UMP a vládní levici, která utrpěla těžkou porážku v nedávných komunálních volbách v zemi.

Prezident François Hollande po debaklu vládních socialistů vyměnil na konci března premiéra, kterým se stal dosavadní ministr vnitra Manuel Valls. Podle dalšího průzkumu ale prezidentova popularita v dubnu klesla na nejnižší úroveň za dva roky.

V Británii mezitím roste popularita protievropské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP), která usiluje o odchod Británie z EU a o zastavení imigrace do Británie. Podle průzkumu institutu ComRes, který sleduje voličské preference před všeobecnými volbami v příštím roce, by UKIP dostala 20 procent. Rekord strany v tomto průzkumu za čtyři roky jeho existence dosud činil 16 procent. Konzervativci premiéra Davida Camerona si naopak pohoršili o čtyři procentní body na 29 procent. Podle webu politics.co.uk je to pro ně nejhorší výsledek od začátku roku.

Komisařka Evropské unie pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmströmová nedávno vyjádřila obavy, že letošní volby do Evropského parlamentu posílí krajně pravicové strany, což povede i k jejich rostoucímu vlivu na rozhodování tohoto orgánu.

Psali jsme: Čísla do eurovoleb: ANO 16, ČSSD 14. Kdo má šťastnou sedmičku? Eurovolby se blíží: Češi budou vybírat z rekordní nabídky  

Upozornění Malmströmové, že některé krajně pravicové či populistické strany existují delší dobu, připomíná i fakt, že extremismus se neposiluje jen finanční (ekonomickou) krizí, ale přispívají k tomu i další jevy, které k tomuto trendu patří: Kromě těch globalizačních například i to, že demokratičtí politici sami diskreditují demokracii, protože jednají ve vlastním zájmu, bez ohledu na prospěch obecný, což je projev krize ještě vážnější - politické a mravní.

Další důvody pro zvýšení frustrace lidí přináší i nejistota, která vychází ze situace, v níž se euroamerická civilizace nalézá: prožíváme „přelom doby", který sebou vždy v historii nesl nejistotu z budoucího, měnil pohled na význam či smyl morálky a mezilidských vztahů, a měnil žebříček hodnot – ten se nyní zřetelně odklání od humanismu, tolerance a respektu ke druhým, píše denikreferendum.cz.