ROZHOVOR | Pokud bude Síkela eurokomisařem, jsem připraven stát se ministrem, říká místopředseda STAN Vlček pro EZ

Jak Starostové hodnotí výsledek evropských voleb? Proč se už s Danuší Nerudovou nepočítá na post evropské komisařky? Jak moc reálná je situace, v níž se eurokomisařem stane současný ministr průmyslu Síkela? Nejen na tyto otázky se EuroZprávy zeptaly Lukáše Vlčka, místopředsedy STAN a také možného kandidáta na nového ministra průmyslu a obchodu. 

Máme za sebou evropské volby, ty pro Starosty zdá se mi dopadly tak trochu za očekáváním, přestože jste do čela evropské kandidátky nasadili Danuši Nerudovou. Jak nyní s odstupem hodnotíte volební výsledek Starostů? 

Jsem soutěživý typ a osobně jsem chtěl lepší výsledek. Na druhou stranu Starostové posílili na dvojnásobek mandátů a posílili i své voličské jádro. Upevnili jsme také naši vnitřní stranickou strukturu. Velké poděkování za odvedenou práci tak patří nejen lídrům Danuši Nerudové a Janu Farskému, ale celé naší kandidátní listině, volebnímu týmu, dobrovolníkům a dalším našim podporovatelům.

O Danuši Nerudové se dlouho mluvilo jako o téměř jasné kandidátce na pozici eurokomisařky. Nyní se v médiích objevují i jiná jména, například ministr Síkela. Proč k tomuto posunu – a odklonu od paní Nerudové – vlastně došlo? Je to kvůli výsledkům eurovoleb?

Hlavním cílem musí být silné portfolio pro Českou republiku. Za mě osobně oba námi nominovaní, a to jak paní profesorka Danuše Nerudová, tak pan ministr Síkela, jsou velmi silné osobnosti s patřičnými manažerskými a odbornými zkušenostmi, které nepochybně svou práci odvedou na výbornou. Zároveň je dle mého názoru výhodou, že nemají stejnou specializaci a panu premiérovi se tak otevírá širší prostor pro vyjednávání. O žádném odklonu tedy z mého pohledu nemůže být řeč.

O vás samotném se mluví jako o možném novém ministrovi průmyslu, stejně jako o Josefu Bernardovi, pokud tedy pan Síkela odejde do Bruselu. Už jste se nechal slyšet, že o svém angažmá vážně uvažujete. Jistě tedy uvažujete i o tom, s jakou agendou a plánem byste do čela MPO přišel. A má toto angažmá pro vás vlastně větší smysl, když do voleb zbývá už jen rok? 

Ministerstvo průmyslu a obchodu má schopného a silného ministra s výsledky, a tím je Jozef Síkela. Pokud by došlo k situaci, že Jozef dostane důvěru české vlády a Evropské komise pro post eurokomisaře, budeme jako Starostové připraveni na řešení této situace. Samozřejmě musíme uvažovat, stejně jako v šachové partii, o několik tahů dopředu. Pomyslný vlak MPO je rozjetý velkou rychlostí a není možné přibržďovat, protože máme rozjetou velkou řadu důležitých projektů a úkolů. Sám jsem se nechal slyšet, že bych o pozici ministra vážně uvažoval, pokud by to bylo na stole. Dokud ale tato situace nenastane, je předčasné k tomu něco více říkat. Každopádně případného nástupce čeká velmi nelehká situace, protože rozpracovaných projektů a úkolů na MPO je opravdu hodně, ať už v otázce legislativy, energetiky, národních strategií, jednání s důležitými investory, snižování byrokracie a podobně.

Pojďme ještě na jiné téma. Starostové jsou poslední dobou terčem útoků opozice, ať už jde o ministra Rakušana či Beka, především pak ze strany ANO, pravděpodobně proto, že podle průzkumů je mezi ANO a STAN možný přeliv voličů. Jak tyto kauzy ale vnímáte vy, coby jeden z insiderů? 

Je to běžný politický boj. V případě ANO spojený mnohdy se špinavými politickými praktikami. Přeci jen, když máte ve vedení ANO agenta StB, který vybudoval svůj byznys s kmotry z devadesátek, není se čemu divit. Věřím, že za námi jsou vidět výsledky, které naši voliči ocení.

Do voleb zbývá něco přes rok a stejnou dobu máte i na přesvědčení voličů o těch výsledcích. Co vlastně za tu dobu ještě chcete stihnout? 

Mohu zmínit priority Starostů do konce volebního období především v oblasti školství, bezpečnosti a obraně a investicích pro hospodářský růst naší ekonomiky. 

Na vládní úrovni je nutné v rámci školství získat potřebné finanční prostředky v souladu s programovým prohlášením vlády. Stejně tak dokončit revizi Rámcových vzdělávacích programů, upravit financování vysokých škol, opatření pro snížení odkladů, revize financování regionálního školství, dostupnost kapacit středních škol.

V oblasti vnitřní bezpečnosti řešíme nový krizový zákon, který vyjasní kompetence a usnadní zvládání řízení během krizových situaci. Pracovat se bude i nadále na koncepci ochrany tzv. měkkých cílů, a to i v reakci na tragickou událost na FF UK. Důležitým krokem bude v rámci nového systému správy voleb proces digitalizace. Do konce volebního období chystáme také předložit nový cizinecký zákon, pokračovat chceme i v transformaci České pošty. Slíbili jsme vrátit lustrační zákon do podoby, kterou měl, než ho účelově změnila vláda sociálních demokratů a hnutí ANO. Důležitým tématem je pro Starosty posilování spolupráci obcí, která přinese ekonomické úspory.

V oblasti energetiky chceme ještě prosadit Lex OZE III zaměřující se na systémy akumulace a agregace elektrické energie. Strategickou investicí je také zkapacitnění ropovodu TAL. Zásadní bude tendr na nové jaderné zdroje a ambice této vlády posunout toto téma do úrovně smlouvy s budoucím dodavatelem. To vše zasazujeme do kontextu nové Státní energetické koncepce. Pracujeme na přivedení strategických investorů pro gigafactory a čipové technologie. Připravili jsme také novou exportní strategii a připravujeme novou Hospodářskou strategii, polovodičovou strategii a strategii pro AI.

Dále budeme pokračovat v otevřených debatách o možném přijetí eura a podporovat rozšíření EU. Pan ministr Martin Dvořák ve svém dopise adresovaném belgickému předsednictví vyzdvihl význam zahájení negociačních rámců pro Moldavsko a Ukrajinu. Budoucím rozšířením EU posilujeme i bezpečnost Česka. Vládou byl ministr pro evropské záležitosti také pověřen, aby koordinoval přípravu strategických priorit Česka na evropské úrovni na dalších 5 let.

Ve Sněmovně pak chceme například dotáhnout zákon o domácím násilí, zřízení dětských certifikátů a neméně důležité vzdělávání soudců. Čeká nás doprojednání důchodové reformy a rovněž velmi důležitý zákon o podpoře dostupného bydlení.

Související

Veronika Zwiefelhofer Čáslavová Rozhovor

Evropa čelí sílící krizi. Situace v libyjských detenčních zařízeních je kritická, říká Zwiefelhofer Čáslavová

Situace v Libyi zůstává vysoce nestabilní a klíčová pro bezpečnost Evropy. Vliv v zemi si udržují Turecko a Rusko, přičemž turecké zájmy ohrožují výlučné ekonomické zóny Řecka a Kypru. Evropská unie sice reaguje například podporou Libyjské pobřežní stráže, její schopnost ovlivnit dění však naráží na složité rozložení moci v zemi. „Evropa určitou migraci potřebuje, ale musí ji kontrolovat a postupovat v tom jednotně. Nemůžeme po jižních státech chtít, aby bezpečnost celé Unie financovaly samy,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Veronika Zwiefelhofer Čáslavová, ředitelka think tanku Security Outlines.
Marcela Hennlichová Rozhovor

Macron se uznáním Palestiny vymezuje proti hladomoru jako prostředku zahraniční politiky, říká Hennlichová. Francie si nepřizná, že už není rozhodující velmoc

Francie se v čele s prezidentem Emmanuelem Macronem rozhodla uznat Palestinu jako nezávislý stát. „Macron je velký pragmatik. Jeho rozhodnutí vnímám především jako snahu vymezit se proti hladomoru v Gaze jako prostředku zahraniční politiky,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Marcela Hennlichová, expertka na francouzský politický systém z Katedry mezinárodních studií a diplomacie Fakulty mezinárodních vztahů VŠE.

Více souvisejících

rozhovor Lukáš Vlček (politik) Starostové a nezávislí (STAN) Jozef Síkela Danuše Nerudová Eurovolby ministerstvo průmyslu Vít Rakušan (STAN) Mikuláš Bek evropská komise

Aktuálně se děje

včera

Aktualizováno včera

včera

Ulefoss

Norské městečko v centru zájmu. Může být klíčem k evropské nezávislosti na Číně

Poklidné norské městečko Ulefoss se nachází přímo nad ložiskem vzácných zemin. Tyto těžko dostupné kovy jsou klíčovými součástmi mnoha moderních technologií a zařízení – od stíhaček po elektromobily, od plochých televizorů po digitální fotoaparáty. Jsou natolik důležité, že zajištění jejich bezpečného zásobování se stalo součástí právních předpisů Evropské unie. Vzhledem k tomu, že EU v současnosti nemá žádné vlastní zdroje, představuje Ulefoss naději.

včera

včera

Michal Stiborek

Zemřel bývalý ředitel IKEM Michal Stiborek

České zdravotnictví opustila výrazná osobnost. Ve věku 57 let zemřel Michal Stiborek, někdejší ředitel pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Stiborek podlehl blíže nespecifikované nemoci. 

včera

Vladimir Putin

Rusové už plánují druhé setkání s Trumpem. O místu mají jasno

Ještě sice neproběhlo ani první setkání mezi lídry obou mocností, ale Kreml již plánuje druhé jednání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem. O jedné věci má přesto jasno už dnes. Další schůzka by se měla konat v Rusku. 

včera

včera

Současné řešení pro PVO krátkého a středního dosahu IRIS-T SL

Silná a společná protivzdušná obrana nestačí. Evropské země musí investovat víc

Evropa posiluje protivzdušnou obranu. Slovinsko, Švédsko a Dánsko v srpnu rozšířily své arzenály o systémy IRIS-T SLM v rámci iniciativy European Sky Shield, do níž je zapojeno už 24 států. Nové technologie však samy o sobě nestačí. Bez sladění výcviku, logistiky a pozemních kapacit zůstane evropská obrana nekompletní a v případě krize by mohla selhat právě tam, kde na koordinaci a síle záleží úplně nejvíc.

včera

včera

včera

Letní počasí

Počasí aktuálně: Meteorologové vydali nové výstrahy před vysokými teplotami

Do Česka se vrátilo horké letní počasí. Již v pátek platila výstraha před vysokými teplotami a víkendové dny v tomto směru nebudou výjimkou. Nové znění výstrahy zmenšuje její územní platnost pro sobotu a přidává varování pro nedělní den. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajinu nedáme okupantům, vzkazuje Zelenskyj. Problém vidí v Rusku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval na nejnovější události kolem rozhovorů o míru na Ukrajině. Napadená země se podle jeho slov nevzdá jakéhokoliv území, které jí náleží. Podle mediálních informací se přitom s něčím takovým počítá v návrzích mírové dohody. 

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajina válku neprohrává. Rusko postupuje pomaleji než nacisté a za vyšší cenu, říká Midttun

Norský bezpečnostní analytik Hans Petter Midttun exkluzivně pro EuroZprávy.cz přirovnal ruskou invazi na Ukrajinu k počátečnímu postupu nacistického Německa za druhé světové války. Varoval však, že navzdory zdání neporazitelnosti čelí Rusko strategickému vyčerpání a kritickému nedostatku zdrojů. Klíčovou změnou je podle něj i postoj USA po nástupu Donalda Trumpa a rostoucí role Evropy. Válka se mezitím přesouvá do sféry dronů.

včera

včera

Jim Lovell

Zemřel legendární astronaut Jim Lovell, velitel Apolla 13

NASA v pátek oznámila úmrtí jedné z legendárních osobností vesmírných letů. Ve věku 97 let zemřel astronaut Jim Lovell, který se nejvíce proslavil jako velitel poškozeného Apolla 13. Lovell absolvoval celkem čtyři lety do vesmíru. 

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Donald Trump oznámil, kdy a kde se setká s Vladimirem Putinem

Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se sejdou příští týden na Aljašce, aby jednali o případném ukončení války na Ukrajině. Trump předtím naznačil, že Kyjev se asi bude muset vzdát některých území, pokud chce dosáhnout zastavení bojů. 

včera

8. srpna 2025 21:10

8. srpna 2025 19:42

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu po masivní kritice couvá: Izrael nemá v úmyslu Gazu okupovat

Po rozsáhlé kritice a vzrůstu napětí ve vztazích s klíčovými spojenci, zejména s Německem, izraelský premiér Benjamin Netanjahu zmírnil svou rétoriku ohledně budoucího uspořádání Pásma Gazy. Původně prohlásil, že Izrael převezme plnou kontrolu nad Pásmem Gazy, ale po schválení plánu na převzetí kontroly nad městem Gaza ze strany jeho bezpečnostního kabinetu svá slova upravil. Uvedl, že Izrael nemá v úmyslu Gazu okupovat, ale spíše ji „osvobodit od Hamásu“.

8. srpna 2025 18:13

Evropské stát zvažují uznání státu Palestina. Co to ale znamená a co se změní?

Británie se před několika dny rozhodla následovat příkladu Francie a oznámila, že by mohla v září uznat stát Palestina, pokud Izrael splní několik zásadních podmínek. Ty zahrnují uzavření udržitelného míru, povolení humanitární pomoci, schválení příměří a zastavení anexe Západního břehu Jordánu. Vláda Spojeného království zároveň vyzvala Hamás, aby propustil zbývající rukojmí, odzbrojil se a přestal se podílet na vládě v Gaze. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy