Norské městečko v centru zájmu. Může být klíčem k evropské nezávislosti na Číně

S populací lehce přes 2 000 obyvatel se Ulefoss možná nezdá být odpovědí na jeden z aktuálních hospodářských problémů Evropy. Tento malý bod na jižní norské mapě se však nachází přímo nad největším ložiskem vzácných zemin na kontinentu.

Ulefoss je jednou z nejstarších průmyslových oblastí Evropy – těžba železa zde sahá až do 17. století. Poslední důl byl uzavřen v 60. letech 20. století, když menší norské provozy začaly ztrácet konkurenceschopnost kvůli globalizaci a mezinárodnímu obchodu.

Skryté ložisko vzácných kovů, známé jako komplex Fen, se nachází jen asi 100 metrů pod povrchem. Těžební společnost Rare Earths Norway (REN) uvádí, že identifikovala 9 milionů tun vzácných zemin, což řadí ložisko na úroveň největších aktivních dolů v Číně a USA. Jenže leží přímo pod místními školami a domy, což činí těžbu pro společnost REN složitou a potenciálně kontroverzní. 

Jeden z obyvatel, který si přál zůstat v anonymitě, uvedl pro server DW, že tři z lokalit, které městská rada zvažuje jako skládky pro důlní odpad, jsou v současnosti jezírka. „Pro mě jsou stávající jezírka téměř posvátná, vzhledem ke klimatickým problémům, které máme nebo nás čekají. Kdyby to bylo v 50. letech, když jsem byl kluk, chápal bych to, ale když se to plánuje na rok 2025, velmi mě to znepokojuje.“

Ale Tor Espen Simonsen, koordinátor REN pro komunikaci s veřejností a zároveň místní obyvatel, říká, že společnost tvrdě pracuje na tom, aby reagovala na obavy obyvatel. 

Společnost REN plánuje vytvořit takzvaný „neviditelný důl“. Asi 4 kilometry od centra města se začne razit dlouhý, úzký, šikmý tunel přímo do srdce ložiska Fen. Pomocí automatizovaných vrtáků pak společnost vyhloubí obrovské bloky o velikosti 300 × 50 metrů. Materiál bude padat do drtiče umístěného přímo pod místem těžby. Po rozdrcení bude dopravován zpět na povrch pomocí dopravních pásů a zpracován na zpracovatelském místě u vstupu do tunelu.

Rizikem tohoto přístupu je propad půdy. Nově vzniklé dutiny mohou způsobit geologickou nestabilitu, což byl případ nejsevernějšího švédského města Kiruna. Těžba železné rudy v Kiruně způsobila praskliny a deformace terénu nad ní. Proto bylo v roce 2000 rozhodnuto, že se město bude muset natrvalo přestěhovat – proces, který stále probíhá. Tato zkušenost neunikla pozornosti obyvatel Ulefossu. 

Aby se Ulefossu nestalo to, co Kiruně, plánuje REN vrátit asi polovinu odpadního materiálu zpět do vyhloubených dutin, smíchanou s pojivem pro zpevnění horniny.

Pokud se společnosti podaří realizovat své ambice, znamenalo by to velký úspěch pro EU, která se nyní snaží zajistit si vlastní zdroje klíčových materiálů používaných i v obnovitelných zdrojích energie, letectví a obraně – oblasti, které jsou nyní téměř výhradně závislé na Číně. Dodavatelské řetězce jsou v současnosti pod silnou kontrolou Číny, což vystavuje EU riziku v případě geopolitických napětí nebo změn. To se ukázalo v plné síle letos v dubnu, kdy Peking zavedl vývozní omezení na vzácné zeminy a magnety.

Přestože Norsko není členem EU, je jejím blízkým spojencem s pevnými obchodními vazbami. Rozvíjející se evropský dodavatelský řetězec vzácných zemin by byl hlavním odběratelem výstupu z ložiska Fen.

„Jsme daleko pozadu, a to jak v EU, tak samozřejmě i v Norsku,“ říká Tomas Norvoll, státní tajemník norského ministerstva obchodu, průmyslu a rybolovu, které je zodpovědné za těžební sektor. Zdůrazňuje důležitost toho, aby se Norsko „nevyloučilo“ z dodavatelského řetězce magnetů. „Proto je důležité, abychom to zvládli z vlastních zdrojů.“

Pokud bude projekt úspěšný, REN by nejen zavedl nový ekologicky citlivý způsob těžby, ale také by posílil evropskou strategii vzácných zemin, která je klíčová pro cíle EU stanovené v zákoně o kritických surovinách pro rok 2030.

Avšak cesta vpřed je dlouhá a nákladná. Komerční produkce je nepravděpodobná před rokem 2035, přičemž cíle pro rozšíření počítají s pokrytím 30 % poptávky EU po vzácných surovinách do roku 2050. Mezitím se zintenzivňuje globální konkurence o nové zdroje – od Grónska po Afriku – a strategické okno pro EU, aby jednala, se zužuje. Úspěch projektu Fen závisí nejen na technickém provedení, ale i na politické vůli udržet investice a urychlit povolovací procesy v čase rostoucí geopolitické nejistoty, uvedl server Rare Earth Exchanges. 

Závislost Evropy na Číně v oblasti kritických surovin a vzácných zemin je hluboká a mnohovrstevnatá. Podle serveru Illuminem je Evropa stoprocentně závislá na Číně v dodávkách těžkých vzácných zemin – klíčových pro hybridní vozidla, optická vlákna a jadernou energetiku – a z 97 % závislá na čínském hořčíku, zásadním pro letecký a automobilový průmysl. Čína ovládá více než 90 % světového zpracování vzácných zemin, včetně rafinace a výroby slitin, a je tak nepostradatelným článkem dodavatelského řetězce pro čistou energii, obranu a digitální technologie. 

Mezinárodní energetická agentura (IEA) předpovídá, že jak těžba, tak rafinace zůstanou i v příštím desetiletí silně geograficky koncentrované, přičemž Čína bude nadále dominovat v dodávkách většiny zpracovaných kritických surovin. Celosvětová poptávka po lithiu, kobaltu či vzácných zeminách prudce roste a poptávka po materiálech do baterií, jako je lithium, by mohla narůst až 42násobně – zejména kvůli boomu elektromobilů, větrných turbín a solárních panelů. A právě v těchto oblastech má Evropa ambiciózní cíle, ale čínské dodavatelské řetězce zde dominují. Právě to by mohlo změnit norské ložisko.