Poklidné norské městečko Ulefoss se nachází přímo nad ložiskem vzácných zemin. Tyto těžko dostupné kovy jsou klíčovými součástmi mnoha moderních technologií a zařízení – od stíhaček po elektromobily, od plochých televizorů po digitální fotoaparáty. Jsou natolik důležité, že zajištění jejich bezpečného zásobování se stalo součástí právních předpisů Evropské unie. Vzhledem k tomu, že EU v současnosti nemá žádné vlastní zdroje, představuje Ulefoss naději.
S populací lehce přes 2 000 obyvatel se Ulefoss možná nezdá být odpovědí na jeden z aktuálních hospodářských problémů Evropy. Tento malý bod na jižní norské mapě se však nachází přímo nad největším ložiskem vzácných zemin na kontinentu.
Ulefoss je jednou z nejstarších průmyslových oblastí Evropy – těžba železa zde sahá až do 17. století. Poslední důl byl uzavřen v 60. letech 20. století, když menší norské provozy začaly ztrácet konkurenceschopnost kvůli globalizaci a mezinárodnímu obchodu.
Skryté ložisko vzácných kovů, známé jako komplex Fen, se nachází jen asi 100 metrů pod povrchem. Těžební společnost Rare Earths Norway (REN) uvádí, že identifikovala 9 milionů tun vzácných zemin, což řadí ložisko na úroveň největších aktivních dolů v Číně a USA. Jenže leží přímo pod místními školami a domy, což činí těžbu pro společnost REN složitou a potenciálně kontroverzní.
Jeden z obyvatel, který si přál zůstat v anonymitě, uvedl pro server DW, že tři z lokalit, které městská rada zvažuje jako skládky pro důlní odpad, jsou v současnosti jezírka. „Pro mě jsou stávající jezírka téměř posvátná, vzhledem ke klimatickým problémům, které máme nebo nás čekají. Kdyby to bylo v 50. letech, když jsem byl kluk, chápal bych to, ale když se to plánuje na rok 2025, velmi mě to znepokojuje.“
Ale Tor Espen Simonsen, koordinátor REN pro komunikaci s veřejností a zároveň místní obyvatel, říká, že společnost tvrdě pracuje na tom, aby reagovala na obavy obyvatel.
Společnost REN plánuje vytvořit takzvaný „neviditelný důl“. Asi 4 kilometry od centra města se začne razit dlouhý, úzký, šikmý tunel přímo do srdce ložiska Fen. Pomocí automatizovaných vrtáků pak společnost vyhloubí obrovské bloky o velikosti 300 × 50 metrů. Materiál bude padat do drtiče umístěného přímo pod místem těžby. Po rozdrcení bude dopravován zpět na povrch pomocí dopravních pásů a zpracován na zpracovatelském místě u vstupu do tunelu.
Rizikem tohoto přístupu je propad půdy. Nově vzniklé dutiny mohou způsobit geologickou nestabilitu, což byl případ nejsevernějšího švédského města Kiruna. Těžba železné rudy v Kiruně způsobila praskliny a deformace terénu nad ní. Proto bylo v roce 2000 rozhodnuto, že se město bude muset natrvalo přestěhovat – proces, který stále probíhá. Tato zkušenost neunikla pozornosti obyvatel Ulefossu.
Aby se Ulefossu nestalo to, co Kiruně, plánuje REN vrátit asi polovinu odpadního materiálu zpět do vyhloubených dutin, smíchanou s pojivem pro zpevnění horniny.
Pokud se společnosti podaří realizovat své ambice, znamenalo by to velký úspěch pro EU, která se nyní snaží zajistit si vlastní zdroje klíčových materiálů používaných i v obnovitelných zdrojích energie, letectví a obraně – oblasti, které jsou nyní téměř výhradně závislé na Číně. Dodavatelské řetězce jsou v současnosti pod silnou kontrolou Číny, což vystavuje EU riziku v případě geopolitických napětí nebo změn. To se ukázalo v plné síle letos v dubnu, kdy Peking zavedl vývozní omezení na vzácné zeminy a magnety.
Přestože Norsko není členem EU, je jejím blízkým spojencem s pevnými obchodními vazbami. Rozvíjející se evropský dodavatelský řetězec vzácných zemin by byl hlavním odběratelem výstupu z ložiska Fen.
„Jsme daleko pozadu, a to jak v EU, tak samozřejmě i v Norsku,“ říká Tomas Norvoll, státní tajemník norského ministerstva obchodu, průmyslu a rybolovu, které je zodpovědné za těžební sektor. Zdůrazňuje důležitost toho, aby se Norsko „nevyloučilo“ z dodavatelského řetězce magnetů. „Proto je důležité, abychom to zvládli z vlastních zdrojů.“
Pokud bude projekt úspěšný, REN by nejen zavedl nový ekologicky citlivý způsob těžby, ale také by posílil evropskou strategii vzácných zemin, která je klíčová pro cíle EU stanovené v zákoně o kritických surovinách pro rok 2030.
Avšak cesta vpřed je dlouhá a nákladná. Komerční produkce je nepravděpodobná před rokem 2035, přičemž cíle pro rozšíření počítají s pokrytím 30 % poptávky EU po vzácných surovinách do roku 2050. Mezitím se zintenzivňuje globální konkurence o nové zdroje – od Grónska po Afriku – a strategické okno pro EU, aby jednala, se zužuje. Úspěch projektu Fen závisí nejen na technickém provedení, ale i na politické vůli udržet investice a urychlit povolovací procesy v čase rostoucí geopolitické nejistoty, uvedl server Rare Earth Exchanges.
Závislost Evropy na Číně v oblasti kritických surovin a vzácných zemin je hluboká a mnohovrstevnatá. Podle serveru Illuminem je Evropa stoprocentně závislá na Číně v dodávkách těžkých vzácných zemin – klíčových pro hybridní vozidla, optická vlákna a jadernou energetiku – a z 97 % závislá na čínském hořčíku, zásadním pro letecký a automobilový průmysl. Čína ovládá více než 90 % světového zpracování vzácných zemin, včetně rafinace a výroby slitin, a je tak nepostradatelným článkem dodavatelského řetězce pro čistou energii, obranu a digitální technologie.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) předpovídá, že jak těžba, tak rafinace zůstanou i v příštím desetiletí silně geograficky koncentrované, přičemž Čína bude nadále dominovat v dodávkách většiny zpracovaných kritických surovin. Celosvětová poptávka po lithiu, kobaltu či vzácných zeminách prudce roste a poptávka po materiálech do baterií, jako je lithium, by mohla narůst až 42násobně – zejména kvůli boomu elektromobilů, větrných turbín a solárních panelů. A právě v těchto oblastech má Evropa ambiciózní cíle, ale čínské dodavatelské řetězce zde dominují. Právě to by mohlo změnit norské ložisko.
Související
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norská princezna v dokumentech o Epsteinovi. Zmanipuloval mě, tvrdí
norsko , Kovy , Čína , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty
před 59 minutami
Islámábádská dohoda je na spadnutí? Írán popřel, že by ji měl o víkendu podepsat
před 1 hodinou
Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech
před 2 hodinami
CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv
před 3 hodinami
Ministryně pro místní rozvoj Mrázová byla napadena
před 4 hodinami
Musk se stane prvním dolarovým trilionářem na světě. SpaceX míří na burzu
před 4 hodinami
Kallasová se ostře ohradila proti zrušení svého úřadu. Tisícům zaměstnanců EU poslala rázný mail
před 5 hodinami
Zemřela princezna Bha. Budoucí thajská královna strávila poslední roky života v kómatu
před 6 hodinami
Ukrajinská armáda zničila při útoku na most desítky vojenských vozidel. Chce odstřihnout Rusko od Krymu
před 7 hodinami
Ukončili jsme válku s Íránem, prohlásil Trump. K žádné dohodě zatím nedošlo, reaguje Teherán
před 8 hodinami
Počasí bude i o víkendu deštivé. Dorazí i vítr
před 9 hodinami
Česko - Jižní Korea 1:2. Kapitán Krejčí skóroval, Korejci předvedli obrat
včera
Dnes v noci velmi tvrdě udeříme na Írán. Převezmeme ostrov Charg, pohrozil Trump. O hodinu později vše zrušil
včera
Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?
včera
Amerika zůstane bezbranná? Rakety bleskově dochází, Trumpa čeká ostrá debata se zbrojaři
včera
Tchajwanská armáda cvičně odpálila rakety směrem k Číně z amerických zařízení
včera
Obavy vědců se naplnily. El Niño je tady, může dosáhnout historické síly a působit miliardové škody
včera
Evropští lídři chtějí na summitu G7 přesvědčit Trumpa k obnovení mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem
včera
Polsko spustí unikátní program. Statisícům lidí poskytne kurzy přežití
včera
Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové
Francie, Německo a další členské státy Evropské unie intenzivně diskutují o zásadní reformě, či dokonce rozpuštění patnáct let staré Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Cílem plánovaných změn je zefektivnit reakci bloku na současné geopolitické krize. Podle informací deníku Financial Times zvažují unijní metropole omezení pravomocí šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové a přesun funkcí tohoto úřadu, disponujícího ročním rozpočtem ve výši jedné miliardy eur, zpět pod Evropskou komisi a jednotlivé členské státy.
Zdroj: Libor Novák