EU čelí náporu imigrantů: Francie vyklízí tábory, Španělsko střeží enklávy

Úřady proti imigrantům v severofrancouzském přístavním městě zakročily jen tři dny po vítězství protiimigrační Národní fronty ve volbách do Evropského parlamentu ve Francii. 

Calais bylo v uplynulých letech zaplaveno přistěhovalci, kteří prchali před chudobou nebo konflikty v zemích, jako jsou Afghánistán nebo Irák. Mnozí z nich doufají, že se jim podaří dostat do Británie přes Lamanšský průliv buď po moři, nebo podmořským tunelem.Mnoho ze zhruba 600 až 800 imigrantů žijících ve třech táborech se vystěhovalo už před evakuací, kterou nařídil prefekt regionu Pas-de-Calais Denis Robin.

S přistěhovalci se dnes potýkala také španělská policie. Stovkám lidí se podařilo překonat bariéru s ostnatými dráty v Melille, která je španělským městem obklopeným územím Maroka, a představuje tak pro africké běžence společně s další španělskou enklávou Ceutou vzácnou příležitost, jak se dostat do Evropy "suchou nohou".

Více než tisícovka lidí se dnes pokusila bariéru překonat a zhruba 400 se to podařilo, informoval starosta města Juan José Imbroda. Zhruba 12kilometrovou bariéru kolem Melilly letos zdolalo kolem 2000 lodí. Za celý loňský rok to byla zhruba tisícovka.

Španělské enklávy přitahují více přistěhovalců od té doby, co Španělsko a Itálie v reakci na říjnové potopení lodi se 400 migranty na palubě u italského ostrova Lampedusa posílily své hlídky ve Středozemním moři, tvrdí Madrid. Ministr vnitra Jorge Fernández Díaz v únoru řekl, že v Maroku či u jeho hranic s Mauretánií čeká na svou příležitost na dosažení španělských enkláv okolo 80 tisíc přistěhovalců.

Španělský premiér Mariano Rajoy proto volá po „energickém" boji proti ilegálním imigrantům. „Máme jedinou pozemní hranici EU s Afrikou, proto na tom musíme nadále pracovat," prohlásil na jednání v Bruselu. Před devíti lety postavené bariéry mezi Marokem a enklávami se tak dočkají posílení. Už nyní se přitom skládají z tří souběžných plotů, přičemž dva z nich jsou vysoké šest metrů, informuje e15.cz.

Západní enkláva Ceuta má rozlohu 28 km² a 78 000 obyvatel. Východní enkláva Melilla má rozlohu 20 km² a 72 000 obyvatel. Kromě většinových Španělů v nich žije i velká menšina Berberů, která je obzvláště početná v Melille, kde část Berberů požaduje zrovnoprávnění berberštiny (resp. jejího dialektu tarifit) se španělštinou, čímž by se z ní stal druhý oficiální jazyk enklávy. Muslimové v současné době představují 45 % obyvatel Melilly. V obou španělských enklávách existují také komunity sefardských židů a Indů.

Melilla byla ke Španělsku připojena již roku 1497. Naproti tomu Ceuta byla v roce 1415 nejprve ovládnuta Portugalci, a pod španělskou kontrolu přešla až roku 1580, což bylo potvrzeno v roce 1668 Lisabonskou smlouvou. Obě města patřila mezi lety 1912-1956 do Španělské Severní Afriky, a v letech 1956-1958 do Španělské Západní Afriky. Do roku 1995 spadala Ceuta pod provincii Cádiz, a Melilla pod provincii Málaga. Od té doby jsou Ceuta a Melilla autonomními městy (ciudades autónomas).

5. a 6. listopadu 2007 navštívil Ceutu a Melillu španělský král Juan Carlos I. se svou chotí Sofií, bylo to poprvé za 80 let, kdy tak učinil nejvyšší představitel španělského státu. Jeho návštěva vyvolala protesty ze strany Maroka, stejně jako předešlé stavby bezpečnostních plotů v obou městech, jenž mají zabránit nelegální imigraci na španělské území. Většina obyvatel Ceuty a Melilly si přeje i nadále zůstat součástí Španělska, píše server ahmed-bosnevi.eblog.cz.