Počet obyvatel Česka přesáhl 10,7 milionu, pomohla migrace ze zahraničí

Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Počet obyvatel ČR se od počátku roku do konce září zvýšil o 13,9 tisíce, čímž překonal hranici 10,7 milionu. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 byl však přírůstek obyvatel letos téměř o 60 % nižší: https://t.co/0zqgW8zwzk#čsú #rychlainformace #obyvatelstvo

V Česku zemřelo za prvních devět měsíců letošního roku téměř 85.000 lidí, přibližně o 1000 víc než za stejné období loni. Počet narozených dětí naopak klesl, a to o 2600 na 83.300. Mimo manželství se narodila téměř polovina z nich.

Zatímco v prvním a druhém čtvrtletí si byly počty zemřelých meziročně velmi podobné, ve třetím kvartále statistici zaznamenali o čtyři procenta více úmrtí než loni. Důvodem byl především zářijový meziroční nárůst počtu úmrtí o osm procent.

Důvody meziročního nárůstu úmrtnosti ČSÚ neuvádí, pravděpodobně k němu ale přispěla epidemie nemoci covid-19. Podle statistik ministerstva zdravotnictví zemřelo od začátku epidemie letos v březnu 9600 lidí s prokázaným koronavirem. "I přesto, že onemocnění covid-19 je hlavním důvodem zvýšené mortality v České republice, říjnová data ukazují také nárůst mortality z jiných důvodů, než je pravě covid-19," uvedl koncem listopadu šéf resortu Jan Blatný (za ANO), který zároveň poukázal na potřebu obnovit standardní zdravotní péči v nemocnicích.

O nárůst počtu obyvatel za tři čtvrtletí letošního roku se zasloužilo přistěhovalectví, bez kterého by se počet obyvatel ČR snížil téměř o 1700. Díky příchodu cizinců se populace naopak téměř o 15.600 lidí rozrostla. Ve srovnání s prvními třemi čtvrtletími loňského roku to byl přibližně poloviční počet.

Nejvíce lidí se letos do Česka přistěhovalo z Ukrajiny. Následovali Slováci a Rusové. Naopak počty Britů, Poláků a Němců žijících v Česku klesly. Z těchto sousedních zemí přitom v uplynulých letech do ČR více lidí přicházelo, než se do nich vystěhovalo. "Tato změna z velké části souvisí s administrativními úkony navazujícími na legislativní omezení platnosti potvrzení o přechodném pobytu pro občany EU na dobu deseti let," uvádí ČSÚ. Přesný vliv ale podle statistiků určit nelze.

Meziročně výrazně poklesl počet nově uzavřených manželství. Lidé v Česku jich od ledna do září uzavřeli 38.100, zatímco loni za stejné období bylo svateb o 9600 více.

Nižší je letos i počet rozvodů. Úřady letos pravomocně ukončily 15.700 manželských svazů, meziročně o 2200 méně. K poklesu rozvodovosti mohlo podle statistiků přispět omezení činnosti soudů v době nouzového stavu.

Za první tři čtvrtletí letošního roku přibylo v Praze 7187 obyvatel na celkových 1,332 milionu. Přírůstek je nižší než loni za stejné období. Většinu přírůstku dlouhodobě tvoří lidé, kteří se přistěhovali. Na růstu za letošní tři čtvrtletí se podílel i tzv. přirozený přírůstek, tedy rozdíl mezi počty nově narozených a zemřelých lidí. Letos zemřelo více lidí než loni, nárůst činil asi tři procenta. V tomto roce zemřelo podle ministerstva zdravotnictví v Praze 911 lidí v souvislosti s epidemií nemoci covid-19.

Loni za první tři čtvrtletí přibylo v Praze přes 10.000 obyvatel. Letos je tak přírůstek meziročně asi o čtvrtinu nižší. Nadále má ale hlavní město jeden z nejvyšších nárůstů počtu obyvatelstva ze všech regionů České republiky. Více lidí letos přibylo jen ve Středočeském kraji, a to zhruba 10.800 na 1,396 milionu. Praha zaznamenala i druhý nejvyšší nárůst obyvatel ze všech regionů v přepočtu na každých 1000 obyvatel.

Většina z nových obyvatel Prahy - zhruba 5500 - přibyla stěhováním. Do hlavního města se přistěhovalo za první tři čtvrtletí roku 30.877 lidí a odstěhovalo se jich 25.398.

Přirozený přírůstek obyvatel Prahy činil jen asi 1700 lidí. Narodilo se 10.993 dětí a zemřelo 9285 lidí.

Loni byl za první tři čtvrtletí roku ve městě větší počet narozených i přistěhovalých než letos a zároveň byly nižší počty zemřelých a vystěhovalých. Přirozený přírůstek tak byl loni v Praze přes 2100 a přírůstek stěhováním skoro 7900. Letos, kdy se celé Česko potýká od března s epidemií covidu-19, byl počet zemřelých v Praze za prvních devět měsíců roku o 250 úmrtí vyšší než loni. Meziroční nárůst počtu úmrtí činí jen 2,8 procenta a například v roce 2018 bylo mrtvých v Praze za tři čtvrtletí více než letos.

Výrazně letos meziročně klesl počet sňatků. Zatímco loni jich bylo za tři čtvrtletí skoro 5800, letos jen asi 4500, tedy skoro o čtvrtinu méně než minulý rok. Pořádání svateb letos omezila opatření proti šíření koronaviru. Meziročně se snížil i počet rozvodů, a to z loňských téměř 2000 na zhruba 1800.