Sobotka zavrhuje vojenský plán USA, Zeman to vidí jinak

"Já bych byl k panu premiérovi shovívavý. On se v životě nezabýval zahraniční politikou, takže se jí musí teprve učit. A každý, kdo se učí, dělá chyby," řekl Zeman českým novinářům ve Varšavě, kde se účastní oslav 25. výročí prvních částečně svobodných voleb, které vedly k pádu komunismu v Polsku.

Sám Zeman považuje avizované posílení americké vojenské přítomnosti za "v zásadě symbolické - to jsou především stovky výsadkářů - a symbolické navýšení není nic, co by mě vadilo".

Sobotka připustil, že některé evropské země, včetně Polska nebo pobaltských zemí, se obracejí na NATO, aby byla zvýšena vojenská přítomnost na kontinentu, Česko ale podle něj nic takového nepotřebuje. "Já myslím, že taková přítomnost má logiku jen v návaznosti na bezpečnostní situaci," podotkl s tím, že ta česká to nevyžaduje.

Polský prezident Komorowski v reakci na Obamův příslib ohlásil zvýšení výdajů na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu ze současných 1,95 procenta, což má být příkladem i pro další členské země NATO, aby postupovaly obdobně.

"Za mé vlády byl rozpočet trvale čtyři roky na úrovni dvou procent, a to až do roku 2003. Nu a pak začal plynule klesat. Když to dokázala moje vláda v podmínkách tehdejší ekonomické krize, tak nevidím důvod, proč by to postupně nedokázala i vláda současná," odpověděl Zeman na otázku, zda by Češi měli následovat polský příklad.

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen v dubnu v Praze otevřeně naznačil, že Česko je sice oddaný spojenec, ale na obranu dává příliš málo.

"V roce 2006 byla Armáda České republiky připravena vyčlenit brigádní úkolové uskupení v počtech do 3 000 vojáků s jádrem tvořeným částí mechanizované brigády. Pro řešení výrazně asymetrických konfliktů pak například praporní nebo rotní úkolové uskupení při zachování schopnosti zajistit ochranu objektů důležitých pro obranu státu. A spolu s tím vším přijmout síly NATO na území ČR a zabezpečit aktivní účast AČR v systému protivzdušné obrany NATO," říká pro Natoaktual.cz brigádní generál v záloze František Mičánek.

"Dnešní ozbrojené síly jsou sice technologicky vyspělejší a získaly díky misím bojové zkušenosti, ale oproti roku 2006 jsou početně slabší o 3 000 lidí. Naplněnost některých útvarů se blíží k hrozivé hranici 60 procent. Divizní úkolové uskupení jsme v tichosti opustili, brigádní úkolové na bázi 4. brigády rychlého nasazení má sice až 5 000 vojáků a moderní výzbroj, ale bez doplnění z ostatníchjednotek AČR je jen chimérou. Není u něj dořešena úhrada ztrát lidí a materiálu, zásoby v některých komoditách jsou nedostatečné. Pro ilustraci - doplnění zásob na pouhý jeden měsíc by stálo téměř 20 miliard, přitom toto uskupení nabízíme spojencům na dobu půl roku bez rotace!" zlobí se generál.

"Z dlouhodobého hlediska stojí problematika zabezpečení obrany na samém okraji zájmu politiků i zájmu veřejnosti. Důkazů pro toto tvrzení je přehršel. Od programů jednotlivých politických stran a hnutí, kde se obranyschopnost ČR zmiňuje na samém konci programového prohlášení (pokud vůbec), až po výsledky průzkumů veřejného mínění," myslí si Mičánek.

A dodává: "Nutnost financovat zdravotnictví a sociální politiku stojí na jedné straně – a na druhé pak trvale se opakující názor politiků, že armáda neumí efektivně hospodařit s přidělenými zdroji a bují v ní korupce. Přitom politickou odpovědnost za celou šíři přípravy obrany státu proti vnějším hrozbám nese vláda. Armáda je pouze jedním z nástrojů. Politicky korektnější by bylo přiznání minulých pochybení a urychlené sjednání nápravy alarmujícího stavu."