NATO by se mělo vrátit ke spolupráci s Ruskem, říká Merkelová

"Spolupráce mezi NATO a Ruskem je nyní omezená, nebo dokonce zastavená. Já toho lituji. Jako členové NATO jsme byli vůči Rusku vždy konstruktivní a stavěli jsme se ke spolupráci otevřeně. Rádi bychom se jednoho dne k této možnosti vrátili," řekla Merkelová.Německá kancléřka zdůraznila, že alianci znepokojuje pokračující napětí na Ukrajině i role Ruska v tamní situaci. NATO podle ní chce jednat o možnostech, jak zlepšit bezpečnost svých členských států, které se cítí být Moskvou ohroženy, především pobaltských zemí a Polska. Zdůraznila přitom, že v případě narušení územní celistvosti jakékoli členské země NATO uplatní aliance zásadu společné obrany.Rasmussen prohlásil, že aliance je v Pobaltí viditelně přítomná a že je připravena podniknout i další kroky v tomto směru, pokud napětí ve východní Evropě poroste."Rusko nyní ohrožuje mír a bezpečnost, které jsme vybudovali po pádu Berlínské zdi. A nikdo nechce, aby se do Evropy vrátila studená válka a aby naším kontinentem vedly nové dělicí linie," prohlásil generální tajemník NATO. "Proto vyzývám Rusko, aby přehodnotilo svůj kurz a zahájilo dlouhý proces, který povede k obnovení ztracené důvěry," dodal s tím, že NATO bude vždy usilovat o zajištění bezpečnosti svých členů.Merkelová kritizovala Rusko za to, že se nezapojilo do mírového plánu ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. Podle kancléřky tak kvůli tomu Moskvě stále hrozí tvrdší ekonomické sankce. "Zatím jsme postoupili do druhé fáze a nemůžeme vyloučit, že zajdeme dál," řekla kancléřka k možnosti přísnějších ekonomických postihů vůči Moskvě.Situace na Ukrajině podle Rasmussena ukazuje, že nelze brát mír v Evropě za pevně danou skutečnost. Varoval také před dopady konfliktů v Africe a na Blízkém východě na evropskou bezpečnost. "Náš svět je nyní nejméně stabilní a nejvíc nebezpečný od konce studené války," varoval Rasmussen.Generální tajemník NATO v této souvislosti také vyzval všechny členy aliance, aby zvýšili své obranné rozpočty. "Po 25 letech míru v Evropě není překvapivé, že se rozpočty na obranu snižovaly. Situace se ale dramaticky mění a v Evropě vzniklo nové napětí," prohlásil Rasmussen. "Pokud zvýšíme investice do obrany, zlepšíme svou bezpečnost," doplnil.Rasmussen vyjádřil přesvědčení, že se na zvýšení obranných rozpočtů členové NATO dohodnou na letošním summitu aliance. Podle něj není udržitelný současný stav, kdy na jedné straně Rusko v posledních pěti letech zvýšilo investice do obrany o 50 procent, zatímco NATO ve stejném období výdaje na obranu snížilo o 20 procent.Obdobnou výzvu ke zvýšení vojenských investic učinil Rasmussen i v dubnu během návštěvy Prahy. Zároveň upozornil na to, že české vojenské výdaje jsou příliš nízké. Premiér Bohuslav Sobotka tehdy uvedl, že se nedomnívá, že by Česká republika kvůli poklesu výdajů na armádu nebyla plnohodnotným členem aliance. České armádní výdaje nyní činí mírně přes jedno procento HDP, aliance přitom požaduje nejméně dvě procenta. Tento cíl nicméně neplní většina členů vojenského uskupení.Rasmussen dnes v Berlíně prohlásil, že v budoucnu očekává těsnější spolupráci jednotlivých členských zemí NATO. Vynutí si to podle něj stále dražší zbrojní systémy, protože nebude v silách jednotlivých zemí investovat do všech druhů obrany. Podle Rasmussena taková spolupráce v budoucnu přinese také větší nasazení zahraničních vojáků na území jednotlivých členských zemí aliance.