Členské země EU zatím neuvalí na Rusko sankce, mají je ale připravené

Po jednání s kolegy z ostatních členských zemí to dnes novinářům řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský. Ministři dnes schválili poskytnutí finanční podpory ukrajinské ekonomice ve výši 1,2 miliardy eur (téměř 30 miliard korun) a také vyslání mise vojenských odborníků.

Unijní země napjatě sledují aktuální hromadění ruských sil u ukrajinských hranic. Řada z nich dává najevo obavy, že Moskva se snaží současným růstem napětí a násilí na východě Ukrajiny vytvořit záminku k invazi. Ukrajinský ministr Dmytro Kuleba dnes v Bruselu své unijní kolegy vyzval, aby část chystaných nových sankcí zavedli už nyní. Členské země nejsou zajedno v tom, kdy přesně opatření vůči Moskvě uplatnit, většina to však nechce udělat za současné situace.

"Mluvíme o tom, že to musí být jeden z těch nejčernějších scénářů, jasný akt agrese, ale je to otázka politické vůle členských států," řekl po ministerské schůzce Lipavský. Zda by pro jejich zavedení stačil třeba kybernetický útok či tvrdý tlak, jak zaznívá například z pobaltských zemí, nebo by muselo jít o invazi pozemních jednotek, nechtěl říci. Členské země musejí o sankcích rozhodovat jednomyslně a Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán je vnímán jako spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, podle diplomatů nehodlá sankce bez přímého pozemního útoku podpořit.

Ministři dnes podpořili lednový návrh Evropské komise, aby EU balíkem grantů a úvěrů v hodnotě 1,2 miliardy eur pomohla ukrajinskému hospodářství trpícímu ruským tlakem. Peníze mají sloužit nejen k modernizaci ukrajinské ekonomiky, ale i k boji proti pandemii covidu-19. EU a evropské finanční instituce již od ruské anexe Krymu a zahájení bojů na východě Ukrajiny v roce 2014 poslaly Kyjevu prostřednictvím grantů a úvěrů 17 miliard eur.

Zástupci unijních vlád se dnes shodli také na vyslání výcvikové mise vojenských expertů, jejíž podrobnosti však budou členské země teprve dojednávat. Lipavský odmítl sdělit, zda se do ní zapojí i Česko.