Energetika a ekologie jsou podle Borrella prioritami spolupráce EU a Latinské Ameriky

"Latinská Amerika má světový potenciál v biodiverzitě, v obnovitelných technologiích, zemědělské výrobě i ve strategických surovinách," řekl Borrell při návštěvě Argentiny. "Chybí jí ale technologie a kapitál," dodal.

V posledních dvou dekádách výrazně posílila ekonomické vazby v Latinské Americe Čína, letošní ruská invaze na Ukrajinu a energetická krize přiměly EU ke snaze prohloubit více vztahy se zeměmi tohoto regionu.

"Je pravda, že válka (na Ukrajině) otevřela novou příležitost (posílit ty vztahy). Venezuela může prodávat do Evropy plyn a ropu, Argentina může do Evropy dodávat plyn, obě za dobré ceny," řekl německé televizi Deutsche Welle španělský politik Ramón Jáuregui. "Pokud by tato schůzka ministrů zahraničí dokázala dohodnout summit CELAC a EU, byl by to velký úspěch," dodal. Summit by se podle něj mohl konat v červenci 2023 v Bruselu a byl by to tak první summit EU s tímto společenstvím po osmi letech.

Poslední vrcholná schůzka EU-CELAC se konala v roce 2015, další se měla konat v roce 2017, ale byla odložena kvůli sporům mezi zeměmi CELAC a kvůli evropským prioritám, řekl Jáuregui. Velkou překážkou byla Venezuela, s jejíž autoritářskou vládou nechtěly mnohé země usednout k jednomu stolu. Brazílie v roce 2020 dokonce kvůli tomu pozastavila členství ve společenství CELAC, které sdružuje tři desítky zemí a vzniklo v prosinci 2011 podpisem deklarace v Caracasu. Podle Jáureguiho se levicová argentinská vláda snaží přimět Brazílii ke změně postoje, od ledna příštího roku navíc může mít tato největší latinskoamerická země novou hlavu státu, pokud nedělní volby vyhraje levicový exprezident Luiz Inácio Lula da Silva.

O neshodách mezi EU a některými zeměmi Latinské Ameriky svědčí i obchodní dohoda EU se skupinou Mercosur (Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay), která byla uzavřena až v roce 2019 po téměř 20 letech jednání a která má vytvořit největší zónu volného obchodu na světě. Stále se ji ale nepodařilo ratifikovat, v posledních letech ji blokovala zejména Francie či Rakousko, Irsko, Belgie nebo Nizozemsko.