EP ocenil solidaritu k ukrajinským uprchlíkům

Evropský parlament dnes přivítal pomoc, které se na hranicích i ve členských zemích dostává lidem prchajícím z Ukrajiny. Podle eurokomisařky pro vnitřní věci Ylvy Johanssonové je důležité, aby byl zajištěn přístup pro humanitární pomoc do bojových oblastí a zřízeny koridory pro bezpečnou evakuaci civilistů. Kladně se o přístupu Evropské unie, jednotlivých členských zemí a jejich obyvatel vyjádřili i čeští europoslanci.

Johanssonová vyzdvihla humanitární pomoc ukrajinským uprchlíkům, ale i štědrost lidí, kteří jim nabízejí ubytování, jídlo nebo zaměstnání. "Minulý týden jsem byla na ukrajinských hranicích s Polskem a Rumunskem a viděla jsem největší solidaritu, jakou jsem kdy zažila," prohlásila.

Francouzská ministryně sociálních věcí Brigitte Klinkertová i Johanssonová připomněly, že státy EU se shodly na dočasném zavedení mimořádné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny, která jim zajistí přístup k práci, vzdělání či sociální podpoře. Podle Klinkertové, jejíž země nyní EU předsedá, představuje příslušná směrnice jedinečný moment v historii EU, který ukázal na její jednotu.

Nizozemská poslankyně Tineke Striková upozornila, že uprchlíci mohou na hranicích čelit genderové nebo rasové diskriminaci. Johanssonová dodala, že ve členských zemích jsou vítáni i lidé, kteří prchají z Ukrajiny, ale pocházejí například z Nigérie či Indie.

Na potřebu zajištění bezpečných humanitárních koridorů během rozpravy upozornila i česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). Uvedla, že se neobává o bezpečnost ukrajinských uprchlíků, kteří již dorazili do unijních zemí, ale o lidi, kteří zůstávají uvěznění v ostřelovaných ukrajinských městech. "Musíme pomoci humanitárními koridory, musíme pomoci dalšími sankcemi, bude-li třeba i další vojenskou pomocí," uvedla poslankyně.

"Celá Evropa dělá, co může. EU má pro takovéto situace nejen mechanismy, ale i prostředky, například Fond pro azyl a migraci. Díky tomu je možné podpořit uprchlíky i členské země, které se na řešení humanitární krize podílejí," uvedl v prohlášení zaslaném ČTK člen liberální frakce Ondřej Knotek (ANO). "Pokud k tomu přičteme ještě nebývale obrovskou solidaritu ze strany občanů EU, tak lze říci, že jde o největší pomoc v novodobé historii, čehož si jako Evropan velmi vážím," dodal poslanec.

Pirátský europoslanec Mikuláš Peksa ČTK řekl, že pomoc pro lidi, kteří uprchli z Ukrajiny, je v tuto chvíli ještě dostatečná. Vzhledem k tomu, že jejich počet ale pravděpodobně naroste, bude třeba řešit logistické problémy s dalšími státy v západní Evropě, do kterých ještě nepřišlo tolik uprchlíků.

"Řada rodin otevřela své domovy a Evropská unie pustila peníze pro nejvíce postižené členské státy, takže my jsme ty lidi nenechali na holičkách, během 14 dnů se nám to podařilo zvládnout," uvedl český lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.

Související

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) uprchlíci Ukrajina

Aktuálně se děje

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy