Estonský premiér Ratas rezignuje, jeho strana je namočená v korupční kauze

"Premiér Jüri Ratas informoval prezidentku Kersti Kaljulaidovou o své rezignaci," uvedla estonská vláda v prohlášení. Ministerský předseda podle agentury Reuters ještě musí formálně oznámit odstoupení ve čtvrtek na zasedání kabinetu a informovat o něm parlament.

Kaljulaidová zanedlouho po setkání s Ratasem prohlásila, že vytvořením nové koaliční vlády pověřila Kaju Kallasovou, šéfku Reformní strany, která je největší opoziční stranou v zemi. Podotkla, že ačkoli na tento krok měla čtrnáct dní, kvůli koronavirové krizi se rozhodla jednat rychle.

Estonská prokuratura podle ERR News podezřívá pět lidí a Ratasovu Estonskou stranu středu (EKK) z korupce kvůli půjčce ve výši 39 milionů eur (přes jednu miliardu korun), kterou Estonsko poskytlo loni v létě společnosti Porto Franco pro developerský projekt v centru Tallinnu, přičemž peníze byly určeny pro podporu podnikání zasaženého pandemií covidu-19. Informace o tom, že prokuratura podezírá v tomto případě i EKK, byly zveřejněny v úterý.

Ratas dnes prohlásil, že nic špatného neudělal a o detailech ohledně vyšetřované půjčky neměl informace, nicméně po nočním jednání strany se rozhodl odstoupit. "Určitě existují i jiné cesty, jak se zachovat, ale pouze tato se jevila jako správná," nechal se slyšet. Podotkl, že podezření prokuratury neznamená, že je někdo dozajista vinen. Nicméně připustil, že vyšetřování "vrhá závažný stín na všechny zúčastněné".

Estonskou vládu vedl Ratas od roku 2016. V čele země se udržel i po volbách v roce 2019, v nichž zvítězila v současné době opoziční Reformní strana. Estonská strana středu však tehdy vytvořila koalici s krajně pravicovou Konzervativní lidovou stranou Estonska (EKRE) a konzervativní stranou Vlast. Příští řádné parlamentní volby jsou v Estonsku naplánované na březen 2023.

O rozpadu dosavadní vládní koalice svědčí, že estonský parlament odmítl návrh zákona o uspořádání referenda o manželství jako svazku výlučně muže a ženy. V prvním čtení sice předlohu podpořilo 51 ze 101 zákonodárců, ale dnes se podle serveru Delfi hlasování zdrželi Ratasovi centristé, přestože patřili k iniciátorům návrhu kontroverzního referenda. Pro návrh tak hlasovalo jen 26 poslanců z řad krajní pravice a částečně konzervativců, zatímco proti bylo 49 vesměs opozičních zákonodárců, podpořených ale i několika poslanci z dosavadní koalice.

Ratas prohlásil, že o potřebnosti plebiscitu na toto téma by měla rozhodnout příští vláda, poznamenala agentura TASS s tím, že opozice byla původně připravena blokovat naplánované hlasování o referendu předkládáním doplňujících a opravných návrhů, kterých si připravila 9400.