Babiš je na návštěvě Estonska. Česko by mělo uspořádat další kyberkonferenci, řekl

Česko by mělo zorganizovat další konferenci o kybernetické bezpečnosti, řekl premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci po dnešním jednání s estonským předsedou vlády Jürim Ratasem. Estonsko považuje Babiš za lídra v dané oblasti, od kterého by se Česko, podobně jako například od Izraele, mohlo inspirovat. Podle úřadu české vlády se v květnu uskuteční mezinárodní konference o bezpečnosti mobilních sítí páté generace (5G), která naváže na loňský ročník této akce.

Loňské konference o sítích 5G se zúčastnili experti ze 32 zemí Evropské unie, NATO a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Společně přijali dokument nazvaný Pražské návrhy, který uváděl nezávazné obecné principy, jež by měly rizika spojená se zaváděním sítí 5G omezit. Podle úřadu vlády se principy od té doby staly součástí bezpečnostních pravidel pro sítě 5G, která platí v celé EU.

Letošní konference se bude konat 5. a 6. května a spolu s úřadem vlády ji organizuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Cílem bude nalézt konkrétní řešení bezpečnostních problémů sítí 5G a zmírnit rizika provázející vznik těchto sítí ve světě.

Babiš dnes také uvedl, že Estonsko je lídrem v digitalizaci, a vyjádřil zájem o posílení spolupráce.

Úterní program premiéra @AndrejBabis v Estonsku zahájilo přijetí předsedou vlády Estonska @ratasjuri. Oba politici diskutovali především o novém evropském rozpočtu, digitalizaci veřejné správy a o spolupráci na poli obrany. pic.twitter.com/E1e1XX7gYV

— Úřad vlády ČR (@strakovka) February 18, 2020

S Ratasem český ministerský předseda kromě technologických témat jednal především o čtvrtečním mimořádném summitu Evropské unie, který bude věnován rozpočtu evropského bloku na období 2021-2027. Babiš očekává náročnou diskusi a je spíše skeptický k tomu, že by se povedlo nalézt kompromis.

Podobně jako další státy čerpající z fondů soudržnosti chce Česko zachovat současný objem peněz na kohezi, z nichž profitují hlavně méně rozvinuté státy. Požadavky zemí východního a jižního křídla EU však narážejí na odpor některých bohatších zemí západu a severu, které by i kvůli britskému odchod z unie chtěly dále snížit celkovou výši rozpočtu a rovněž redukovat peníze určené na kohezi. Současný návrh počítá s tím, že proti končícímu sedmiletému období ubude ve fondech kohezní politiky téměř 40 miliard eur (skoro bilion korun).

Předseda české vlády Ratasovi poděkoval za to, že v prosinci navštívil české vojenské letce, kteří od září do prosince loňského roku působili v Estonsku na letecké základně Ämari. Původně tak měli premiéři učinit společně, Babiš ale cestu odložil kvůli tragickému střeleckému incidentu v Ostravě. Podle ministerstva obrany se uvažuje, že by se česká letecká mise mohla znovu uskutečnit v roce 2022.

Babiš na tiskové konferenci uvedl, že bilaterální vztahy obou zemí jsou na velmi dobré úrovni, Česko a Estonsko podle něj v mnohém zastávají totožné postoje. Ratasovi také sdělil, že ČR plně podporuje společnou evropskou pozici k hospodářským sankcím vůči Rusku. Státníci také jednali o možném rozšíření EU o další země a Babiš zopakoval přání, aby se unie přihlásila ke svým slibům a zahájila přístupové rozhovory se Severní Makedonií.

Související

Andrej Babiš

Babiš ve Sněmovně cupoval důchodovou reformu. Jde prý o okrádání seniorů

Poslanci ve středu přerušili až do pátku mimořádnou schůzi, na které jde do finále schvalování důchodové reformy. Slovo si během jednání vzal Andrej Babiš (ANO). Podle expremiéra o žádnou reformu nejde. Babiš také kritizoval výši lednové valorizace. ANO by podle jeho slov přidávalo důchodcům více peněz a zastropovalo by důchodový věk. 

Více souvisejících

Andrej Babiš Jüri Ratas estonsko Kybernetická bezpečnost Česká republika EU (Evropská unie) rozpočet

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 37 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 3 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA

Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy