Česko by mělo zorganizovat další konferenci o kybernetické bezpečnosti, řekl premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci po dnešním jednání s estonským předsedou vlády Jürim Ratasem. Estonsko považuje Babiš za lídra v dané oblasti, od kterého by se Česko, podobně jako například od Izraele, mohlo inspirovat. Podle úřadu české vlády se v květnu uskuteční mezinárodní konference o bezpečnosti mobilních sítí páté generace (5G), která naváže na loňský ročník této akce.
Loňské konference o sítích 5G se zúčastnili experti ze 32 zemí Evropské unie, NATO a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Společně přijali dokument nazvaný Pražské návrhy, který uváděl nezávazné obecné principy, jež by měly rizika spojená se zaváděním sítí 5G omezit. Podle úřadu vlády se principy od té doby staly součástí bezpečnostních pravidel pro sítě 5G, která platí v celé EU.
Letošní konference se bude konat 5. a 6. května a spolu s úřadem vlády ji organizuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Cílem bude nalézt konkrétní řešení bezpečnostních problémů sítí 5G a zmírnit rizika provázející vznik těchto sítí ve světě.
Babiš dnes také uvedl, že Estonsko je lídrem v digitalizaci, a vyjádřil zájem o posílení spolupráce.
Úterní program premiéra @AndrejBabis v Estonsku zahájilo přijetí předsedou vlády Estonska @ratasjuri. Oba politici diskutovali především o novém evropském rozpočtu, digitalizaci veřejné správy a o spolupráci na poli obrany. pic.twitter.com/E1e1XX7gYV
— Úřad vlády ČR (@strakovka) February 18, 2020
S Ratasem český ministerský předseda kromě technologických témat jednal především o čtvrtečním mimořádném summitu Evropské unie, který bude věnován rozpočtu evropského bloku na období 2021-2027. Babiš očekává náročnou diskusi a je spíše skeptický k tomu, že by se povedlo nalézt kompromis.
Podobně jako další státy čerpající z fondů soudržnosti chce Česko zachovat současný objem peněz na kohezi, z nichž profitují hlavně méně rozvinuté státy. Požadavky zemí východního a jižního křídla EU však narážejí na odpor některých bohatších zemí západu a severu, které by i kvůli britskému odchod z unie chtěly dále snížit celkovou výši rozpočtu a rovněž redukovat peníze určené na kohezi. Současný návrh počítá s tím, že proti končícímu sedmiletému období ubude ve fondech kohezní politiky téměř 40 miliard eur (skoro bilion korun).
Předseda české vlády Ratasovi poděkoval za to, že v prosinci navštívil české vojenské letce, kteří od září do prosince loňského roku působili v Estonsku na letecké základně Ämari. Původně tak měli premiéři učinit společně, Babiš ale cestu odložil kvůli tragickému střeleckému incidentu v Ostravě. Podle ministerstva obrany se uvažuje, že by se česká letecká mise mohla znovu uskutečnit v roce 2022.
Babiš na tiskové konferenci uvedl, že bilaterální vztahy obou zemí jsou na velmi dobré úrovni, Česko a Estonsko podle něj v mnohém zastávají totožné postoje. Ratasovi také sdělil, že ČR plně podporuje společnou evropskou pozici k hospodářským sankcím vůči Rusku. Státníci také jednali o možném rozšíření EU o další země a Babiš zopakoval přání, aby se unie přihlásila ke svým slibům a zahájila přístupové rozhovory se Severní Makedonií.
Související
Babiš ve Sněmovně cupoval důchodovou reformu. Jde prý o okrádání seniorů
Babiš má jednu výtku k seznamu vyznamenaných. Návrh podá i za rok
Andrej Babiš , Jüri Ratas , estonsko , Kybernetická bezpečnost , Česká republika , EU (Evropská unie) , rozpočet
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Americké volby jako obrovská bezpečnostní operace. Barikády jsou kolem sídel kandidátů i soukromých podniků
před 37 minutami
Američané nevolí jen prezidenta. Rozhodují o politické budoucnosti země
před 1 hodinou
Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa
před 1 hodinou
Rusko přišlo s bizarní teorií, proč v Moldavsku vyhrála prozápadní prezidentka
před 2 hodinami
Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích
před 2 hodinami
Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu
před 3 hodinami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 3 hodinami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 4 hodinami
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 4 hodinami
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 4 hodinami
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 4 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 5 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 5 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 6 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 7 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat.
Zdroj: Jakub Jurek