EU chce lepší vztahy s Tureckem, žádá od Ankary konkrétní činy

Vztahy mezi unií a dlouhodobou kandidátskou zemí se v posledním čtvrtletí loňského roku zhoršily zvláště kvůli tureckému průzkumu těžby ve východním Středomoří, který Řecko a Kypr považují za zásah do své suverenity. Šéfové států a vlád EU se v prosinci shodli na rozšíření sankcí přijatých před rokem a unijní diplomacie nyní chystá seznam konkrétních jmen k potrestání.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který loni opakovaně volil na adresu unie ostrá slova, však letos přišel s výrazně vstřícnější rétorikou. Začal hovořit o tom, že jeho země si přeje nový začátek vztahů s EU, do níž by chtěla vstoupit. Zatímco někteří unijní diplomaté to považují za důkaz účinnosti sankcí, podle jiných se Turecko agresivní politikou posledních let izolovalo a nyní potřebuje zlepšit vztahy se sousedy, přičemž EU je jeho hlavním obchodním partnerem.

Michel dnes podle zmíněného unijního zdroje změnu přístupu přivítal, podotkl však, že evropský blok "chce vidět hmatatelné výsledky v praxi".

Důkaz o tom, že Turecko svá slova myslí vážně, může podle něj podat obnovené jednání z Řeckem, které začne v Istanbulu v pondělí. Turecký geologický průzkum zatím obě strany zásadně rozděluje. Podle Řecka byl v rozporu s mezinárodním právem, protože se uskutečnil na řeckém pevninském šelfu. Ankara to však odmítá a tvrdí, že na průzkum, který zjišťuje zásoby ropy a plynu v oblasti, má právo.

Ke zlepšení vztahů s Řeckem vyzval dnes šéfa turecké diplomacie i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který napětí mezi oběma členskými zeměmi aliance loni řešil na řadě ministerských jednání.

EU má kromě podmořského průzkumu výhrady i vůči dalším loňským krokům Turecka, jako například proti otevření pláží v severokyperském městě Varoša, které po turecké invazi na ostrov v roce 1974 musely opustit desetitisíce kyperských Řeků. Podle unie je tento krok v rozporu s rezolucí OSN. Uklidnění situace na Kypru je další podmínkou unie pro urovnání vztahů s Tureckem.

Çavuşoglu po dnešním jednání na twitteru uvedl, že obě strany pracují na vytvoření plánu "pozitivní agendy vzájemných vztahů", která může podle Michela zahrnovat například rozšíření celní unie.

"Nemůžeme dosáhnout žádných výsledků, když znějí slova o sankcích," vyzval zároveň EU k tomu, aby si rozmyslela připravované postihy.

Podle diplomatů bude nyní zásadní, zda Ankara hodlá ve vstřícném přístupu pokračovat. Unie by podle Michela chtěla zlepšené vztahy využít mimo jiné k tomu, aby s Tureckem posílila spolupráci na migračních tématech. Ankara od roku 2016 po dohodě s Bruselem lépe hlídá své hranice a do Evropy tak proudí méně uprchlíků zvláště ze Sýrie. Výměnou za to poskytuje EU peníze na jejich podporu.