EU chce sankce pro 40 Bělorusů, shodu blokuje Kypr kvůli Turecku

Seznam by ve druhé polovině září mohli schválit unijní ministři zahraničí, k čemuž je však potřeba jejich jednomyslná shoda. Tu zatím blokuje Kypr podporovaný Řeckem, které podmiňují svůj souhlas podporou sankcí za tureckou průzkumnou těžbu ve Středomoří.

Země EU neuznaly výsledek srpnových běloruských voleb, v nichž Lukašenko obhájil mandát. Podle unie nebyly demokratické a spravedlivé a Lukašenkův režim tvrdým potlačováním následných protestů porušuje lidská práva.

Unijní diplomatická služba původně přišla s necelými dvěma desítkami jmen. Zvláště Polsko či pobaltské státy však požadovaly ráznější přístup, a tak Brusel seznam rozšířil na dvojnásobek.

"Jde o přední představitele režimu odpovědné za volby a násilné potlačování opozice," uvedl jeden z diplomatů. Sám Lukašenko na listině chybí, neboť některé státy včetně předsednického Německa chtějí pokračovat v dialogu s ním.

Na postizích vůči čtyřem desítkám lidí, které by měly zahrnovat zmrazení majetku a zákaz cest na území EU, se shodují všechny unijní země. Kypr spolu s Řeckem však odmítají svůj souhlas formálně stvrdit, dokud ostatní země nepodpoří jejich požadavek na potrestání Turecka za těžební aktivity poblíž jejich území.

Přijetí sankcí vůči členovi NATO však podle diplomatů velká část unijních zemí odmítá. Kypr a Řecko má na své straně zejména Francii či Rakousko, diplomatičtější cestu chce naproti tomu vůči Ankaře volit Německo či další státy včetně Česka.

"Přes protiturecké sankce zřejmě cesta nepovede, spíše půjde o to, jak Kypr a Řecko přesvědčit jinak," konstatoval další diplomat.

Bělorusko bude zásadním bodem programu jednání ministrů zahraničí 21. září a mnoho zemí zvláště z východního křídla unie usiluje o to, aby byl sankční seznam schválen již tam.