EU hledá reakci na bezpečnostní pakt USA, Austrálie a Británie

Velvyslanci členských zemí se zároveň rozhodli odložit přípravu prvního jednání o technologické spolupráci s USA plánovaného na příští týden. Některé země včetně České republiky ale nutnost společné unijní reakce na zrušení francouzské smlouvy nevidí.

Lídři unijních institucí kriticky reagovali na postup Spojených států v rámci pondělního jednání Valného shromáždění OSN v New Yorku. "Jednomu z našich členských států se dostalo nepřijatelného zacházení. Musíme se dozvědět, co se stalo a proč," prohlásila na adresu francouzské zakázky předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Nezvykle ostře se na adresu Spojených států ozval předseda Evropské rady Charles Michel, který chce téma prodiskutovat na neformálním summitu začátkem října ve Slovinsku.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell se v New Yorku sešel s některými ministry zahraničí unijních zemí, kteří podle něj vyjádřili Paříži solidaritu a dali najevo zklamání ze zmíněné dohody trojice dlouhodobých spojenců EU.

Německý státní tajemník pro evropské záležitosti Michael Roth se před dnešním jednáním v Bruselu rovněž postavil za Francii a prohlásil, že se EU musí z této události poučit. "Nemůžeme výhradně spoléhat na druhé, musíme spolupracovat, překonat naše rozdílné názory a mluvit jedním hlasem," nabádal k jednotě sedmadvacítky.

Francouzský ministr Clément Beaune už o víkendu prohlásil, že zrušení kontraktu může mít vliv na pokračování rozhovorů o obchodní dohodě EU s Austrálií. Komise kromě toho podle diplomatických zdrojů uvažuje o odklad prvního zasedání nové americko-unijní rady pro technologickou spolupráci, jehož přípravou se měli ve středu zabývat velvyslanci členských zemí.

Politici některých států ale hovoří o tom, že zrušená francouzská smlouva není otázkou, kterou by se měla zabývat unie. Například podle české státní tajemnice pro EU Mileny Hrdinkové, která na dnešním bruselském jednání zastupuje českou vládu, by toto téma nemělo přerůstat do vztahů EU se Spojenými státy.

Řada zemí v souladu s Evropskou komisí ovšem argumentuje tím, že americká dohoda s Austrálií je jen další ukázkou toho, že unie musí začít například v obranné politice spoléhat sama na sebe. Tím zásadním byl podle místopředsedy EK Maroše Šefčoviče už jednostranně vyhlášený americký odchod z Afghánistánu následovaný ostatními spojenci, který vedl k okamžitému převzetí moci radikálním hnutím Tálibán.

"Myslím, že po Kábulu, po dohodě AUKUS, bylo přirozeným závěrem, že se musíme více soustředit na strategickou autonomii," řekl Šefčovič po dnešním jednání s unijními ministry. Téma by podle něho mělo zaznít na říjnovém summitu unijních lídrů.