EU opatrně vyhlíží první osobní setkání lídrů

Po více než dvou měsících videokonferencí a dálkových kontaktů začíná Evropská unie opatrně přemýšlet o prvním osobním setkání prezidentů a premiérů. Důvodem je napjatě očekávaný středeční návrh sedmiletého rozpočtu a fondu obnovy ekonomik, o jejichž parametry patrně povedou lídři unijních zemí několikaměsíční tvrdá vyjednávání.

Diplomaté se shodují, že summit v Bruselu přichází v úvahu nejdříve začátkem letních prázdnin a předcházet by mu mohlo červnové dálkové jednání.

Pro evropské politiky se staly videokonference od začátku pandemie základní pracovní metodou, ačkoli mají podle unijních smluv pouze neformální charakter a nedají se na nich přijímat zásadní rozhodnutí. Věci dohodnuté na dálku členské státy oficiálně schvalují písemnou formou, díky čemuž odsouhlasily například první balík krizové pomoci ekonomikám.

Čtveřice konferencí unijních lídrů však ve sporných tématech spojených se společnými unijními penězi nevedla k jasným závěrům. Unijní činitelé i experti se proto domnívají, že bez osobního setkání nebude možné posunout jednání o chystaném bilionovém fondu kupředu.

"V době krize si EU nemůže dovolit dlouhá a bezvýsledná on-line jednání - musí být časově úsporná," soudí Johannes Greubel z institutu European Policy Centre, podle něhož dosavadní videosummity odhalily limity dálkového vyjednávání.

Bruselští diplomaté tvrdí, že osobní setkání vrcholných politiků by bylo možné logisticky zařídit a současně platná belgická omezení by to umožňovala. "Problém by mohl nastat ve chvíli, kdy by se měli vrátit domů, dokud bude v některých zemích povinná karanténa," řekl ČTK český velvyslanec při EU Jakub Dürr.

Unie sice zatím oficiálně nezrušila řádný summit plánovaný na 18. červen, podle diplomatů je však nepravděpodobné, že by na něj skutečně došlo. Někteří soudí, že by jej v červnu mohla nahradit videokonference a osobní setkání přijde na řadu spíše nejdříve v červenci. Zdůvodňují to i tím, že po zveřejnění zhruba dva tisíce stran obsahujícího návrhu budou experti a diplomaté v Radě EU potřebovat několik týdnů na jeho analýzu a přípravu vyjednávacích pozic svých zemí. Poté bude svolání summitu v rukou šéfa Evropské rady Charlese Michela, který si patrně bude chtít nejprve s lídry promluvit separátně na dálku.

Unijní činitelé očekávají, že ačkoli země EU mluví o časové tísni, tak na prvním osobním summitu bude velmi těžké dospět k dohodě. "Když se to nepovedlo v únoru před krizí, těžko očekávat, že by to hned napoprvé vyšlo teď, kdy půjde o mnohem víc peněz," podotkl jeden z bruselských představitelů v narážce na dosud poslední neúspěšný summit. Postoje jednotlivých zemí v očekávání středečního návrhu jsou co do objemu fondu obnovy či zastoupení grantů a půjček neméně odlišné, než byly před zmíněným předkrizovým summitem.

Související

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.
Evropská unie

Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá

Evropská unie nehodlá ustoupit tlaku Spojených států a bude i nadále důsledně vymáhat svá pravidla pro fungování digitálních platforem. Současný eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné ve středu jasně prohlásil, že americké vízové sankce nemohou ovlivnit suverenitu evropských národů ani jejich demokraticky přijaté zákony. Reagoval tak na krok Washingtonu, který zakázal vstup do země osobám spojeným s prosazováním Aktu o digitálních službách (DSA).

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Jakub Dürr (diplomat) Charles Michel

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy