EU se obává dopadů pandemie, podle komise mohou narůst sociální rozdíly

Ministři se podle chorvatského předsednictví shodli, že i po odeznění bezprostředních dopadů pandemie bude klíčová společná koordinace a unijní financování v sociální oblasti.

V mnoha zemích EU přibývá kvůli omezením spjatým s nemocí covid-19 lidí bez práce a vlády očekávají výrazný propad ekonomik. Evropská komise chystá ve středu představit svou předpověď makroekonomického vývoje, už dnes však Schmit varoval před dalším hrozícím nárůstem nezaměstnanosti, který by mohl postihnout zvláště některé skupiny obyvatel, například mladé lidi. EU podle něho musí předejít tomu, aby se "sociální rozdíly dále zvětšovaly".

Podle Schmita může vedle kroků již přijatých členskými státy pomoci zvláště program SURE, v jehož rámci slíbil Brusel podpořit takzvaný "kurzarbeit", tedy zkrácenou pracovní dobu s příspěvkem státu na mzdu, 100 miliardami eur (2,8 bilionu korun) v půjčkách. Členské země a Evropský parlament by mohly detaily systému schválit tak, aby začal fungovat od června. "Jsme ve stavu nouze, je naléhavé, abychom práci urychlili," vyzval Schmit.

Ministři dnes mluvili také o dosavadních opatřeních k podpoře zaměstnanosti a shodli se na tom, že zaměstnancům v jejich zemích může pomoci unijní solidarita a koordinace jednotlivých kroků. "Unijní financování může v tomto procesu hrát klíčovou roli a proto musíme spolupracovat na přijetí finančních nástrojů, které vyjdou vstříc našim potřebám a zvlášnostem," řekl po jednání chorvatský ministr práce Josip Aladrović.

EK v současnosti chystá fond pro oživení ekonomik, který má být součástí příštího sedmiletého rozpočtu a výrazně pomoci zasaženým firmám a jejich zaměstnancům. Názory unijních zemí na parametry fondu se však různí a komise chce jeho návrh představit během příštích týdnů.