EU zahájila veřejnou debatu o své budoucnosti

Po dlouhých sporech o její vedení a dosah se instituce Evropské unie shodly na podobě veřejné debaty, která má spoluurčit budoucí směřování evropského bloku. Šéfové unijních orgánů dnes svými podpisy stvrdili zahájení Konference o budoucnosti Evropy, v níž mají lidé vyjádřit své podněty k fungování EU. Kompromisní podoba debaty nakonec nemá přinést změny unijních smluv či pravidel pro volby do Evropského parlamentu, o něž původně usilovali europoslanci.

"Chceme, aby lidé udali směr v tématech, která jsou pro ně důležitá a mají význam pro jejich každodenní život," prohlásila dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž by se měli do debaty zapojit lidé ze všech společenských skupin s různými názory na EU.

Podle dnes schválených parametrů by se konference měla skládat z "velkého počtu" veřejných akcí a diskusí pořádaných na celoevropské, národní i regionální úrovni. Její součástí budou i panelové diskuse zástupců občanů unijních zemí. Lidé budou moci své názory vyjadřovat také prostřednictvím speciálně vytvořené vícejazyčné internetové platformy.

Možnými tématy, k nimž se veřejnost může vyslovit, jsou například posilování společné zdravotní politiky v návaznosti na covidovou pandemii, boj proti klimatickým změnám, digitalizace, sociálně spravedlivá ekonomika či demokratičnost fungování EU. Lidé však mohou přinášet i vlastní podněty.

V deklaraci podepsané dnes lídry se naproti tomu nemluví o změnách unijních smluv či novém systému voleb do Evropského parlamentu včetně zavedení systému takzvaných spitzenkandidátů či nadnárodních kandidátních listin, které jako klíčový výstup konference navrhovali europoslanci. S tím však nesouhlasila značná část členských států, což podle kritičtějších evropských zákonodárců omezí možný dopad konference.

Ta měla původně začít již loni na jaře, kvůli covidové pandemii a dlouhým debatám mezi institucemi se však její začátek o rok odložil na letošní květen. Parlament se s členskými státy dlouhodobě přel o to, zda má mít konference jediného lídra, kterým se měl stát belgický expremiér a někdejší vůdce liberálů v EP Guy Verhofstadt. Národní vlády však nesouhlasily, a projekt tak povedou zástupci všech tří unijních orgánů, kteří budou mít pod sebou výkonnou radu složenou z trojice zástupců každého z nich. Jejich výběr musí být hotov do května, kdy debata začne.

Místo původně plánovaných dvou let tak dostanou obyvatelé či zástupci organizací a spolků na prodiskutování svých představ o unii rok. Konec debaty je naplánován na příští jaro, kdy bude EU předsedat Francie, od jejíhož prezidenta Emmanuela Macrona nápad uspořádat konferenci předloni vzešel.

Související

Tony Blair

Tony Blair: Británie by se měla do 10 let vrátit do EU

Bývalý britský premiér Tony Blair vyzval premiéra Andyho Burnhama, aby se Velká Británie zavázala k návratu do Evropské unie v horizontu následujících deseti let. Institut Tonyho Blaira (TBI) ve své nové zprávě s názvem Beyond Leave and Remain: A Path to Rejoining a Reformed Europe doporučuje opustit dosavadní striktní omezení týkající se jednotného trhu a celní unie a nahradit dosavadní postupný přístup jasným strategickým cílem.
Kanada

Debaty o "připojení" k EU rezonují Kanadou. Mladí se těší na studium, starší na dovolenou

Návrh kanadského premiéra Marka Carneyho na vytvoření nového typu partnerství s Evropskou unií vyvolal podle BBC mezi obyvateli Kanady vlnu zájmu a nadšení. Předseda vlády ve svém projevu před Evropským parlamentem ve Štrasburku podpořil myšlenku takzvaného přidruženého členství a vyzval k hlubší spolupráci v oblasti obrany či energetiky. Součástí jeho vize je také možnost, aby mladí lidé z obou stran Atlantiku mohli volně žít, pracovat a studovat na druhém kontinentu. Carney zároveň nadhodil možnost zapojení Kanady do evropského stipendijního programu Erasmus+.

Více souvisejících

EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

před 2 hodinami

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

před 4 hodinami

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

před 6 hodinami

před 8 hodinami

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

před 9 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

před 10 hodinami

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

před 12 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

před 13 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rada míru

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Investigativní novináři odhalili jméno vnučky ruského prezidenta Putina

Investigativní novináři odhalili jméno údajné vnučky ruského prezidenta Vladimira Putina na základě uniklých databází ruské pohraniční stráže. Osmiletá dívka se podle zjištění médií jmenuje Elsa Igorevna Tichonovová. Jejím otcem je bývalý baletní tanečník a režisér Igor Zelenskij a matkou Katěrina Tichonovová, která je veřejně známá jako mladší dcera ruského prezidenta. Dívka tak nosí oficiálně příjmení po své matce, nikoliv přechýlenou formu příjmení svého otce.

včera

Rozvědka: Čína pomáhá Íránu cílit útoky na americké základny

Zpravodajské informace a satelitní snímky poskytované čínskými subjekty zvýšily přesnost íránských útoků na americké vojenské základny a plavidla na Blízkém východě. Podle několika zdrojů webu CNN z prostředí amerických zpravodajských služeb pomohla tato podpora Teheránu dramaticky zlepšit jeho vojenské schopnosti v posledních měsících. Díky těmto datům mohl Írán zasáhnout cíle, které by jinak byly mimo jeho technický dosah. Úroveň přesnosti íránských úderů tak v poslední době výrazně vzrostla.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy