Evropská komise nabádá státy, aby se připravily na další vlnu nákazy covid-19

Trasovací aplikace zaváděné evropskými státy v rámci takzvané chytré karantény by měly být co nejdříve univerzálně použitelné na území celé Evropské unie. Vyzývá k tomu dnešní doporučení Evropské komise, která přišla s plánem jak co nejlépe zvládnout případnou novou vlnu covidu-19.

Země EU mají podle Evropské komise zajistit rychlou reakci na případné šíření nákazy a také společně usilovat o to, aby byla vyvíjená vakcína dostupná všem obyvatelům.

Celkem desítka zemí podle Bruselu již spustila vlastní aplikace, které umožňují vysledování kontaktů nakažených lidí a varují před možnou nákazou. Dalších 11 států se je chystá uvést do provozu v blízké budoucnosti. Unijní exekutiva hodlá připravit technologické podmínky pro to, aby mohli lidé aplikace stažené v jedné zemi používat i v dalších státech.

Česko je mezi státy, které již svou aplikaci spustily. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha se na září chystá nová verze, jež bude umět komunikovat s podobnými aplikacemi v Německu a dalších zemích.

Podle komise by mělo včasné zjištění nákazy a izolace nakažených předejít tomu, aby státy začaly opět zavádět masivní opatření typu kontrol na hranicích.

"Na základě poznatků z uplynulých měsíců plánujeme dopředu, abychom nemuseli improvizovat. Zvyšujeme připravenost na všech frontách, abychom zachovali jednotný trh s jeho hlavními svobodami a usnadnili cestu k hospodářskému a sociálnímu oživení v celé EU," prohlásil dnes místopředseda EK Margaritis Schinas.

Until we have efficient treatments or vaccines, the #coronavirus will be with us. It is our responsibility to ensure we are fully prepared.We will continue working with the @UN and the @WHO to ensure a global response.More: https://t.co/WgRhuJNh9n #UnitedAgainstCoronavirus pic.twitter.com/1CffILCEX4

— European Commission ?? (@EU_Commission) July 15, 2020

Část epidemiologů hovoří o tom, že v návaznosti na letní sezónu, návraty z dovolených a změnu počasí lze na podzim očekávat druhou vlnu nákazy. Státy by se podle komise měly snažit zabránit tomu, aby v případě jejího příchodu vyčerpávala kapacitu nemocnic souběžná chřipková epidemie. Brusel proto doporučuje státům, aby zajistily dostatek vakcín proti chřipce a umožnili co největšímu počtu lidí nechat se očkovat.

Mezi další doporučení EK patří potřeba zajistit dostatečné zásoby ochranných prostředků. K tomu by mohl posloužit i společný unijní fond, jehož rozpočet chce Brusel v rámci vyjednávání o novém sedmiletém rozpočtu zvýšit.

Státy by podle unijní exekutivy měly rovněž zajistit, aby po schválení prvních vakcín proti covidu-19 k nim měli přístup všichni obyvatelé bloku. Komise již zorganizovala dárcovskou konferenci a přesvědčuje země EU, aby se zapojily do společného programu, který zajistí předplacení vakcín vyvíjených několika společnostech. Několik západoevropských zemí přitom nezávisle na Bruselu iniciovalo vlastní společný nákup připravovaných očkovacích prostředků. Podle odhadů komise by vakcíny mohly být dostupné v příštím roce.

Související

Andrej Babiš

Babiš jednal s černohorským premiérem o evropské integraci a obranné spolupráci

Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal v pátek v Kramářově vile předsedu vlády Černé Hory Milojka Spajiće. Společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem a místopředsedou vlády a ministrem obrany Jaromírem Zůnou jednali o pokračování integračního procesu Černé Hory směrem k členství v Evropské unii, rozvoji obranné spolupráci a obchodních příležitostech mezi oběma zeměmi.
Evropská unie

Peníze výměnou za reformy? Třetina zemí se bouří proti revolučnímu plánu EU

Plány Evropské komise propojit vyplácení unijních peněz s plněním strukturálních reforem narazily na odpor klíčových členských států. Proti navrženému konceptu v rámci přípravy sedmiletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034 vystoupila skupina deseti zemí, v jejímž čele stojí Francie, Itálie a Španělsko. Navrhovaný rozpočet v hodnotě téměř dvou bilionů eur by totiž podle kritiků znamenal, že by národní vlády musely výměnou za unijní dotace prosazovat i vysoce citlivé domácí změny.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) evropská komise Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

před 2 hodinami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

včera

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

včera

včera

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

včera

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

včera

včera

Zelenskyj je příživník, prohlásil Arakčí a pohrozil Ukrajině

Írán nařkl Ukrajinu z útoku na íránskou komerční loď a pohrozil Kyjevu odvetou. Podle íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího v zákulisí působí Izrael, který se snaží zatáhnout evropské státy do války na Blízkém východě.  

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy