Evropská unie vyzvala Rusko, aby ukázalo jasné kroky vedoucí ke snížení napětí kolem Ukrajiny. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová při dnešním jednání v Evropském parlamentu uvedla, že Rusko v úterý vyslalo signály, které si protiřečí.
Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella jsou členské země v postoji k Rusku jednotné, Moskvu ale kritizoval, že chce o bezpečnosti v Evropě jednat hlavně s USA. Vrcholní představitelé EU se domnívají, že Ukrajina je v současnosti silnější zemí, než byla v roce 2014, kdy Rusko anektovalo poloostrov Krym.
"Není možné mít na jedné straně diplomatická jednání a současně hromadění vojáků," uvedl předseda Evropské rady Charles Michel. Rusku vzkázal, aby mělo odvahu se rozhodnout pro diplomacii a jednání.
Podle šéfky EK musí Moskva dát jasně najevo, jakou cestou se chce vydat. Z Ruska podle ní přišly signály, které si protiřečí. V úterý Rusko oznámilo, že část vojsk umístěných v příhraničí s Ukrajinou a v Bělorusku se vrací do domovských posádek, tentýž den ale ruský parlament vyzval k uznání separatistických regionů na východě Ukrajiny. "Spolupráce mezi námi a Ruskem je stále možná," uvedla von der Leyenová. Evropská komise pracuje s mezinárodními partnery na sankcích, které by v případě útoku Ruska na Ukrajinu státy zavedly. V případě invaze bude podle von der Leyenové odezva "silná a rychlá" s rozsáhlým dopadem na ruskou ekonomiku.
Šéf unijní diplomacie Borrell uvedl, že členské státy jsou v postoji vůči Rusku jednotné. Moskvu kritizoval, že v současné krizi Evropské unii přehlíží a snaží se ji rozdělit. "Podle Moskvy o bezpečnosti v Evropě rozhoduje Washington," uvedl Borrell. V jednáních je podle něj nicméně nutné brát v potaz také bezpečnostní obavy Ruska.
Podle špiček Evropské unie je situace na Ukrajině lepší než v roce 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Země je podle von der Leyenové v současnosti svobodnější, demokratičtější a silnější. "A to je přesně důvod, proč jí Kreml znovu hrozí," uvedla šéfka Evropské komise. Ukrajinu chce EU podpořit novou půjčkou v hodnotě 1,2 miliardy eur (zhruba 30 miliard korun), o které budou dnes hlasovat evropští poslanci. Michel také řekl, že zemi by měla ekonomicky pomoci konference mezinárodních dárců.
Související
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 1 hodinou
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 2 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 3 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 4 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 4 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 5 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 6 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 7 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 8 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 9 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 10 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 11 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 12 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 13 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
včera
Google umožní školám omezit přístup studentů k AI
včera
Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem
Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.
Zdroj: Libor Novák