Exprezident Sarkozy podpořil před druhým kolem voleb ve Francii Macrona

Bývalý konzervativní prezident Nicolas Sarkozy před druhým kolem francouzských prezidentských voleb podpořil centristu Emmanuela Macrona. Macron má podle Sarkozyho zkušenosti nezbytné ke zvládnutí mezinárodní krize. Exprezident ve svém příspěvku na twitteru ocenil také Macronovy výrazně proevropské postoje.

Před prvním kolem Sarkozy nepodpořil žádného z kandidátů, ačkoli za Republikány, které založil, kandidovala Valérie Pécresseová. Ta v prvním kole získala 4,78 procent hlasů, což média považují za naprostý neúspěch. Do druhého kola voleb, které se koná 24. dubna, spolu s Macronem postoupila krajně pravicová politička Marine Le Penová.

"Budu hlasovat pro Emmanuela Macrona, protože věřím, že má zkušenosti nezbytné pro zvládnutí vážné mezinárodní krize nevídaného rozsahu, protože jeho ekonomický plán staví do centra všeho ocenění práce a protože jeho evropské angažmá je jasné a jednoznačné. Čeká nás nová epocha a bude potřeba hlubokých změn," napsal Sarkozy.

Exprezident apeluje na "věrnost hodnotám republikánské pravice". Macron je podle něj v tuto chvíli jediný, kdo je schopen jednat, a při volbě je proto potřeba mít na zřeteli "zájmy Francie".

Sarkozyho rozhodnutí odsoudili někteří vlivní republikáni, například místopředseda strany Gilles Platret nebo poslanec za Vaucluse Julien Aubert.

Podporu Macronovi dnes vyjádřil také bývalý socialistický premiér Lionel Jospin, cílem je "odsunout" Le Penovou, sdělil agentuře AFP. Jospin vedl vládu v letech 1997 až 2002, kdy stál v čele Francie pravicový prezident Jacques Chirac.

Macrona kvůli jeho ekonomickému programu již v pondělí podpořilo i vlivné sdružení zaměstnavatelů Medef.

Vyjádření podpory od Sarkozyho nebo od Medefu nejsou podle stanice France Inter v Macronově táboře právě vítaná. Sarkozy má kontroverzní minulost a také by mohl vyvolat odpor levicových voličů, u kterých se předpokládá, že právě oni rozhodnou druhé kolo voleb. Macron a le Penová totiž bojují o voliče krajně levicového Jeana-Luca Mélenchona, který získal v prvním kole téměř 22 procent hlasů. Spojení s Medefem může být zase snadným terčem pro kritiku od Le Penové.

Související

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Francouzi možná půjdou opět volit. Rozhodne frustrovaný a podrážděný Macron

Rok po předčasných volbách, které zásadně posílily krajní pravici a oslabily jeho vlastní tábor, čelí francouzský prezident Emmanuel Macron opět hrozbě politického patu. Navzdory veřejným prohlášením, že nové volby nechystá, roste tlak na to, aby rozhodnutí o předčasných volbách zopakoval. Macron podle spolupracovníků zvažuje další krok, který by mu umožnil obnovit kontrolu nad chaotickou scénou, ale hrozí, že by krizi ještě prohloubil.
Emmanuel Macron Komentář

Porážkou Le Penové to teprve začíná. Francie se potřebuje dát dohromady

Francie vyhrála bitvu, celou válku má ale ještě před sebou. Krajní pravice u voleb utrpěla významnou porážku a nenaplnily se tak obavy z první takové vlády od nacistické okupace. Přesto ale kombinace středu a levice může vést k další nestabilitě a prohloubení krize ve francouzské politice, jejíž stabilita i samotná existence jsou životně důležité pro Evropu i svět. 

Více souvisejících

volby ve Francii Nicolas Sarkozy

Aktuálně se děje

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

včera

včera

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

včera

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

včera

včera

včera

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

včera

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

včera

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno včera

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

včera

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy