Francouzi možná půjdou opět volit. Rozhodne frustrovaný a podrážděný Macron

Je to přesně rok od předčasných parlamentních voleb, které zásadně otřásly francouzskou politickou scénou a vyvolaly silné ohlasy i v dalších evropských metropolích. Prezident Macron tehdy vsadil na odvážný krok – chtěl včas zastavit vzestup krajní pravice vedené Marine Le Penovou a její stranou Národní sdružení. Volby, které vyhlásil bez dlouhé přípravy v reakci na výsledky evropských voleb, však jeho původní záměr nenaplnily. Výsledkem byla historicky silná podpora krajní pravice a zároveň ztráta už tak křehké parlamentní většiny jeho centristického tábora.

Přestože Macron letos v dubnu při cestě na Madagaskar kategoricky odmítl možnost dalšího rozpuštění parlamentu, podle informací řady jeho blízkých spolupracovníků i bývalých vládních činitelů zůstává varianta nových voleb otevřená. Informoval o tom server Politico. 

Prezident, který je podle zdrojů Elysejského paláce dlouhodobě frustrovaný a podrážděný, údajně zvažuje, zda se k riskantnímu kroku znovu neodhodlat. Důvodem jsou především obavy z politického patu a nejistoty při podzimním schvalování rozpočtu, během něhož by vláda premiéra Françoise Bayroua mohla padnout.

Macron v novoročním projevu k národu sice připustil, že rozhodnutí rozpustit parlament přineslo více nestability než klidu, přímé omluvě se však vyhnul. Pro řadu voličů i komentátorů jeho slova působila spíše jako formální projev, který nezmírnil pocit chaosu, jenž se ve Francii od voleb prohlubuje. Opozice i posílené Národní sdružení navíc opakovaně deklarují, že jsou kdykoli připraveny vládě vyslovit nedůvěru a přinutit prezidenta k novému hlasování.

Podle Macronových poradců prezident loni jednal především na základě instinktu a přesvědčení, že bude lépe „provokovat svůj osud“, než čekat, až ho k volbám donutí parlamentní rebelie. Tento impulsivní přístup je pro Macrona typický a podle některých jeho kritiků představuje zásadní slabinu jeho stylu řízení státu. Sám Bayrou je přitom vnímán jako slabý předseda vlády, který se vyhýbá politickým střetům a upřednostňuje kompromis, což prezidenta čím dál víc dráždí.

V Elysejském paláci se tak stále častěji objevují spekulace, že pokud kabinet v příštích měsících padne, Macron by mohl sáhnout k rychlému jmenování nového premiéra a pokusit se opět převzít iniciativu. Mezi možnými kandidáty na předsedu vlády se nejčastěji skloňuje ministr obrany Sébastien Lecornu, který je považován za pragmatického technokrata s lepšími vyjednávacími schopnostmi.

Podle expertů na francouzskou politiku a dlouhodobých pozorovatelů Macronova stylu vládnutí už scénář předčasných voleb na podzim není jen hypotetickou možností, ale stále pravděpodobnější variantou. Prezident je známý tím, že zásadní rozhodnutí přijímá impulzivně a často až na poslední chvíli, což přispívá k atmosféře nejistoty, která se nad francouzskou politikou vznáší i rok po volbách.