Litva a Rusko si vyměnily vězněné špióny, na svobodě i je Nor Berg

Litva dnes oznámila, že si s Ruskem vyměnila vězněné špiony. Stalo se tak na hranici mezi oběma zeměmi. Litva předala Rusku dva ruské občany, naopak Moskva předala Vilniusu dva litevské státní příslušníky i norského občana Frodeho Berga. Ten se nyní nachází na norském velvyslanectví ve Vilniusu. Cestu k výměně špionů otevřel litevský prezident Gitanas Nauséda, když dvojici Rusů udělil milost. Moskva pak dala najevo, že v souvislosti s tímto krokem učiní reciproční opatření.

"V pátek v poledne jsme tuto operaci úspěšně provedli a litevští občané Jevgenij Mataitis a Aristidis Tamošaitis a norský občan Frode Berg se dostali do Litvy," cituje agentura AFP šéfa litevské rozvedky Dariuse Jauniškise. Oba Litevci se prý už sešli se svými rodinami.

Litva také potvrdila, že Rusku předala dvojici ruských občanů, které prezident Nauséda omilostnil. Jde o Nikolaje Filipčenka a Sergeje Mojsejenka.

Filipčenko si v litevském vězení odpykával desetiletý trest za pokusy zverbovat pracovníky litevské rozvědky k instalování odposlechu v rezidenci bývalé prezidentky Dalie Grybauskaitéové a Mojsejenko trest v délce deseti a půl roku za to, že dodával Rusku informace o činnosti litevské armády.

Tamošaitis byl v Rusku odsouzen v roce 2016 k dvanáctiletému trestu vězení. Mataitis, který je občanem Litvy i Ruska, měl původně za ruskými mřížemi strávit 13 let.

Právní předpoklady pro možnou výměnu vězněných špionů vytvořili minulý týden litevští poslanci, když schválili novelu trestního zákona, která dává prezidentovi právo omilostnit odsouzené vyzvědače cizího státu.

Litevská agentura BNS minulý měsíc informovala o tom, že Moskva, Oslo a Vilnius jednají o výměně špionů. Úřady ani jedné z těchto zemí se k věci nechtěly vyjádřit, ale ani zprávu BNS nepopřely.

Nor Frode Berg byl letos v dubnu odsouzen v Rusku za vyzvědačství ke 14 letům. Podle rozsudku shromažďoval tajné informace o parametrech ruských jaderných ponorek. Moskva už dříve dnes oznámila, že v "blízké budoucnosti" posoudí jeho žádost o milost.

Berg je penzionovaný pohraničník, který působil na norsko-ruské hranici. Agentura Reuters napsala, že v Bergově domovském městě Kirkenes na severovýchodě Norska lidé vedli kampaň za jeho osvobození. V centru vyvěsili transparent s nápisem "Pomozte Frodemu dostat se domů!".

Související

Ilustrační fotografie.

Izrael odhalil několik špionů svého úhlavního nepřítele

Izrael řeší uprostřed konfliktů s hnutími Hamás a Hizballáh velkou nepříjemnost. Podařilo se zadržet sedm izraelských občanů podezřelých ze špionáže pro Írán, který obě zmíněná hnutí podporuje. Oznámila to izraelská tajná služba Šin Bet ve spolupráci s policií, informoval web Times of Israel. 

Více souvisejících

špionáž Litva Gitanas Nauséda Rusko Frode Berg (špión) norsko

Aktuálně se děje

včera

Odpálení rakety ATACMS.

Zelenského vymodlené rakety zkomplikují válku. Povolení k užití ATACMS v Rusku je Bidenovo dědictví Trumpovi

Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena povolit Ukrajině použití amerických raket dlouhého doletu ATACMS na území Ruska přichází ve známém vzorci, který provází americkou podporu Kyjevu. Po měsících odmítání a obav z eskalace války se Bílý dům nakonec rozhodl vyhovět ukrajinské žádosti – podobně jako tomu bylo u systémů HIMARS, tanků Abrams nebo stíhaček F-16. Upozornil na to server CNN.

včera

Joe Biden

Biden povolil Ukrajině použití amerických zbraní na území Ruska

Prezident USA Joe Biden udělil Ukrajině povolení využívat výkonné americké zbraně dlouhého doletu přímo na ruském území. Toto rozhodnutí, které podle vysoce postaveného amerického úředníka přichází ve chvíli, kdy Rusko posiluje svou obranu a využívá severokorejské vojáky, představuje zásadní posun v americké strategii vůči válce na Ukrajině. Uvedl to server CNN.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trumpova politika Ameriky na prvním místě: Jaké bude mít globální důsledky?

Známé rčení, že „když Amerika kýchne, zbytek světa dostane rýmu“, vystihuje nejen ekonomický vliv USA, ale také dopad zahraniční politiky Spojených států, zvláště v éře Donalda Trumpa. Trumpova politika „Amerika na prvním místě“ (America First) slibuje izolacionismus, přehodnocení spojenectví a výrazné změny v globálních vztazích, což nutí světové lídry hledat nové strategie. Uvádí to analýza serveru CNN.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Nemám vůbec strach. Trump bude problém, ale pro zločince, říkají migranti v USA

Gabriela, původem z Bolívie, vstoupila do Spojených států před více než dvěma desetiletími skrytá pod hromadou kukuřičných stvolů v kufru auta pašeráka. Dnes, jako hospodyně v Marylandu, patří mezi nejméně 13 milionů nelegálních migrantů, kteří v USA žijí. Tito lidé sem přišli buď nelegálně, překročili povolenou délku pobytu na víza, nebo mají dočasnou ochranu před deportací.

včera

Rusko, ilustrační foto

Temná stránka války na Ukrajině: Veteráni v Rusku prolévají krev, společnost se jich bojí

Irina zažila noční můru, když byla napadena v ruském městě Artyom na Dálném východě mužem, který se představil jako veterán "speciální vojenské operace" na Ukrajině. Když se vracela domů z večerní zábavy, útočník ji kopal a bil berlou s takovou silou, že ji o ni zlomil. Při příjezdu policie muž předložil dokumenty potvrzující jeho službu na Ukrajině a prohlásil, že díky svému nasazení mu nic nehrozí.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko tlačí Ukrajinu do kouta. Samo ale čelí vážným problémům

Ukrajina čelí dalším problémům v době, kdy Rusko pokračuje v získávání taktických výhod na klíčových místech východní a jihovýchodní fronty, přičemž stále podniká intenzivní vzdušné útoky na ukrajinská města. Současně Moskva připravuje protiútok v ruské Kurské oblasti, kde Kyjev letos zaznamenal jediný významný vojenský úspěch. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského zde Rusko soustředilo téměř 50 tisíc vojáků, mezi nimiž jsou i čerstvě nasazení severokorejští vojáci.

včera

včera

včera

včera

Češi slaví 17. listopad na Národní třídě

35 let po sametové revoluci potřebuje Česko další transformaci

Oslavám výročí událostí 17. listopadu 1989, které v Československu zahájily pád diktatury komunistické strany, každoročně dominuje pohled do historie. Bývá připomínán represivní charakter a ekonomická stagnace předlistopadového zřízení. Do kontrastu jsou naopak stavěny následné etablování pluralitní demokracie a hospodářská transformace, která začala přibližovat naši zemi k vyspělým západním ekonomikám. Ačkoliv má toto srovnání své opodstatnění, při výročí sametové revoluce se můžeme také zamyslet nad tím, kam polistopadový vývoj momentálně v Česku směřuje a zda některé recepty ordinované v předchozích 35 letech nepotřebují kritické přehodnocení. 

včera

16. listopadu 2024 22:24

Lukáš Vácha

Hradecký asistent Vácha zná trest za rasismus. Vedle dvouměsíční stopky zaplatí 40 000 korun

Začátkem listopadu byl na programu fotbalové Fortuna ligy třaskavý duel mezi Hradcem Králové a pražskou Slavií (1:1). Třaskavý byl na tolik, že nebylo nouze o rozmíšky hráčů na hřišti, ale i mezi střídačkami. Vrcholem všeho byla rasistická poznámka vůči slávistovi Ondřeji Lingrovi ze strany hradeckého asistenta Lukáše Váchy, který fotbalistu nazval „cikánem“. Na případ po zápase upozornil slávistický předseda představenstva Jaroslav Tvrdík, který ho dal do souvislosti s tím, že před tímto zápasem se hradecký klub zaujal postoj proti rasismu na tribunách. I když se pak Lukáš Vácha za svoji poznámku omluvil, trest od disciplinární komise ho neminul. Dostal stopku dva měsíce a musí zaplatit pokutu ve výši 40 000 korun. 

16. listopadu 2024 22:18

Ondřej Smetana

Slovácko představilo nového trenéra Smetanu. Přišel z Ružomberoku za 100 000 eur

Fotbalové Slovácko už ví, kdo je nástupcem nedávno odvolaného kouče Romana Westa. Stal se jím dvaačtyřicetiletý stratég Ondřej Smetana, jenž se s vedením uherskohradišťského klubu dohodl na spolupráci až do léta roku 2027. Osud vedl rok slovenský Ružomberok, se kterým se Slovácko dohodlo podle serveru isport.cz na odkupu tohoto trenéra. Ten nakonec přišel za 100 000 eur (v přepočtu 2,5 milionu korun). 

Aktualizováno 16. listopadu 2024 22:04

Ve StarDance padla první třicítka. Soutěž opustila Jana Paulová

Šestý díl třinácté řady populární televizní show StarDance skončil. Přinesl kromě hromadného tance také první maximální počet bodů pro jeden z párů. Soutěž nakonec opustila Jana Paulová s Robinem Ondráčkem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy