Míra nezaměstnanosti v EU v únoru mírně klesla na 6,2 procenta

Míra nezaměstnanosti v eurozóně je nejnižší od roku 1998, kdy se začal tento údajů sledovat. Analytici dotazovaní agenturou Reuters však očekávali pokles nezaměstnanosti v eurozóně až na 6,7 procenta.

Situace na trhu práce v EU je nyní mnohem příznivější i než před rokem. Loni v únoru činila míra nezaměstnanosti v EU 7,5 procenta, v eurozóně pak 8,2 procenta.

V zemích unie bylo v únoru bez práce 13,267 milionu lidí, z toho 11,155 milionu v eurozóně. Proti lednu se počet nezaměstnaných v EU snížil zhruba o 221.000, v zemích platících eurem pak o 181.000.

Z jednotlivých členských zemí unie měla nejnižší míru nezaměstnanosti podle Eurostatu Česká republika, a to 2,4 procenta. Naopak nejvyšší nezaměstnanost v EU má podle dostupných údajů Španělsko, kde činila 12,6 procenta. Nad deseti procenty byla míra nezaměstnanosti také v Řecku.

Vysoká zůstává míra nezaměstnanosti mezi mladými do 25 let, která se ale rovněž snížila. V EU i eurozóně bylo bez práce 14 procent mladých, v předchozím měsíci to bylo 14,3 procenta. Nejnižší míru nezaměstnanosti mezi mladými má Německo, kde činila 5,7 procenta. V Řecku je ale bez práce 33,1 procenta mladých a ve Španělsku 30,6 procenta

V Česku dosáhl podíl nezaměstnaných k ekonomicky aktivním v únoru letošního roku 2,5 %. Meziročně se snížil o 0,8 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti mužů dosáhla 1,8 %, u žen 3,2 %.

"Zvýšení nezaměstnanosti v únoru bylo výhradně u žen. Zatímco míra nezaměstnanosti mužů je v evropském srovnání stále rekordně nízká, u druhého pohlaví se Česko takto chlubit nemůže," komentoval výsledky Dalibor Holý z odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.

Eurostat ve svých výpočtech vychází z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni nastoupit v nejbližších dvou týdnech.

V případě České republiky Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v Česku v únoru klesla na 3,5 procenta z lednových 3,6 procenta. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.

Míra nezaměstnanosti v eurozóně stabilně klesá a je již pod úrovní z doby před pandemií. Analytici ING však varují, že rychlé oživení trhu práce bude zpomalovat. Rusko-ukrajinský konflikt zvyšuje nejistotu ve výhledu zaměstnanosti a mohl by způsobit zpoždění v přijímání nových zaměstnanců, zejména ve zpracovatelském průmyslu, kde průzkum nálady v březnu odhalil pokles očekávání najímání nových zaměstnanců.