NATO dodá Ukrajině další zbraně, válka může trvat měsíce, řekl Stoltenberg

Ministři zahraničí členských zemí Severoatlantické aliance se dnes shodli na tom, že státy NATO dodají Ukrajině více zbraní. Na závěr dvoudenního ministerského jednání to v Bruselu prohlásil generální tajemník aliance Jens Stoltenberg, podle něhož může Rusko, které nyní chystá novou ofenzivu na východě Ukrajiny, vést válku ještě dlouhé měsíce.

Podle ukrajinského ministra Dmytra Kuleby potřebuje Kyjev nové zbrojní systémy nyní, neboť za několik týdnů může být pozdě. "Buď nám pomůžete nyní - a mluvím o dnech, ne o týdnech - nebo vaše pomoc přijde pozdě a zemře mnoho lidí," řekl po jednání novinářům v Bruselu Kuleba.

Většina ze třicítky aliančních zemí od začátku ruské invaze poskytuje Ukrajině zbraně, mezi nimiž jsou protitankové střely či systémy protivzdušné obrany. Kyjev dostává také drony, s dodávkami požadovaných stíhaček však alianční země váhají. Česko podle neoficiálních informací jako první stát dodalo Kyjevu tanky.

Podle Stoltenberga se dnes ministři shodli na posílení vojenské a další podpory Ukrajině, do níž bude zahrnuta "široká škála" zbraní.

Podrobnosti šéf NATO odmítl sdělit a nevyjádřil se ani k otázce, zda se aliance shodla na tom, že některé typy zbraní v obavách z ruské reakce nebude nadále dodávat.

Alianční země zesílí dodávky zbraní po nálezech masových hrobů u města Buča a v dalších oblastech v okolí Kyjeva, odkud se nedávno stáhla ruská armáda. O rozšíření dodávek zbraní dnes hovořily například ministryně zahraničí Německa či Británie. Berlín přitom ještě před začátkem invaze nechtěl své zbraně posílat do zahraničí.

"Shodli jsme se, že budeme Ukrajině na bilaterálním základě poskytovat těžké zbraně a že pomůžeme modernizovat její vybavení ze sovětské éry na současné standardy NATO," řekla po jednání šéfka britské diplomacie Liz Trussová.

Některé alianční státy jako například Maďarsko ovšem nadále odmítají Ukrajině zbraně dodávat a Kyjev tak dostává vojenské vybavení pouze od jednotlivých zemí, nikoli od NATO jako celku. "Jsem opatrně optimistický ohledně dodávek od některých spojenců, ale nejsem optimistický, že NATO jako celek dodá Ukrajině potřebné zbraně v dohledné době. To se může změnit, ale zatím to nevidím," citoval Kulebu po jednání ukrajinský list Jevropejska pravda. NATO podle něj slouží jako platforma k diskusi o dodávkách zbraní a povzbuzuje v nich členské země.

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

Více souvisejících

NATO Jens Stoltenberg

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy