Severoatlantická aliance nechce konflikt s Ruskem, ale pokud to bude nutné, je připravena bránit své členy. Před jednáním ministrů zahraničí NATO to dnes řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg po zasedání prohlásil, že NATO bude Ukrajinu dále podporovat, nevyhlásí ale nad ní bezletovou zónu, neboť by to vedlo k rozšíření konfliktu za její hranice.
Ministři podle něj diskutovali o posílení stálých jednotek ve východních zemích NATO, ke konečnému rozhodnutí ale nedospěli.
"Naše aliance je obranná, nevyhledáváme konflikty. Ale pokud konflikt přijde k nám, jsme připraveni bránit každý metr našeho území," řekl Blinken novinářům. NATO v reakci na ruskou hrozbu posiluje přítomnost svých jednotek na východním křídle, vyslat stovky svých vojáků na Slovensko je připravena i Česká republika.
Podle Stoltenberga vedle okamžitého dočasného rozmístění nových sil chystá aliance plán na "výrazné posílení" stálých jednotek, které nyní působí v Pobaltí, Polsku či Rumunsku. Vedle pozemních sil by mohlo být podle Stoltenberga zapojeno i letectvo. Konkrétní podobu by podle šéfa NATO mohl plán získat při zasedání ministrů obrany za dva týdny.
"Shodli jsme se na tom, že je potřeba posílení východního křídla NATO, protože NATO je obranná aliance a Rusko v tuto chvíli představuje významnou hrozbu," řekl po jednání novinářům český ministr zahraničí Jan Lipavský. Česko podle něj dále hodlá podporovat Ukrajinu, protože je v českém zájmu, aby "zůstala silná".
Podle Lipavského dnes ministři rovněž tvrdě odsoudili noční ruský útok na jadernou elektrárnu v Záporoží, který "potenciálně ohrožuje celý svět". Rusko podle něj zcela zjevně porušuje mezinárodní právo. Podle Stoltenberga navíc při útocích využívá extrémně ničivé kazetové bomby.
Ministři se bavili i o možnosti vyhlášení bezletové zóny, o které spojence požádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle Stoltenberga se však shodli, že nechtějí zapojení aliančních letadel do konfliktu. "Jsem pevně přesvědčen, že když by NATO zasáhlo do konfliktu, bylo by více obětí a lidského utrpení," prohlásil Stoltenberg. Dodal, že nemá informace o tom, že by se nějaký stát chystal dodat Ukrajině stíhačky, o což Zelenskyj rovněž žádal. Začátkem týdne se přitom v médiích objevily informace, že se k tomu chystá Polsko či Bulharsko, ty to však popřely.
Blinken dodal, že spojenci zareagovali na "promyšlenou ruskou agresi" velmi rychle a všichni bez výjimky přispěchali Ukrajině na pomoc. Alianční země, z nichž řada ještě minulý týden před začátkem ruské invaze váhala s přímou vojenskou podporou Kyjeva, začaly rychle dodávat Ukrajině zbraně.
Uděláme vše, abychom zastavili válku, řekl Blinken
Ruský prezident Vladimir Putin porušuje válkou na Ukrajině společné principy demokratických společností a Spojené státy učiní ve spolupráci s Evropou vše, aby válku zastavily. Prohlásil to dnes americký ministr zahraničí Antony Blinken, který v Bruselu zasedl k mimořádnému společnému jednání se svými kolegy ze zemí Evropské unie. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell před jednáním nevyloučil, že evropský blok sáhne k dalšímu přitvrzení sankcí proti Putinovu režimu.
Podle Blinkena Putin od začátku invaze porušuje principy, na kterých stojí demokratický svět - mír, bezpečnost a národní suverenitu. "Pokud bychom povolili, aby tyto principy byly beztrestně zpochybňovány, jako to teď dělá Putin, otevřelo by to Pandořinu skříňku problémů nejen pro nás, ale upřímně pro celý svět," řekl novinářům Blinken.
Válka má podle něj strašné následky pro lidi na Ukrajině, ale mohla by je mít i pro celý svět, pokud by nereagoval. "Jsme připraveni udělat vše, co je v našich silách, abychom ji zastavili," prohlásil šéf americké diplomacie o ruské invazi do sousední země.
USA i EU dodávají Ukrajině zbraně a na Rusko uvalily již několik vln sankcí, které mají výrazně omezit přístup ruské vlády k penězům a potrestat lidi napojené na Kreml či odpovědné za válku.
"Rusové bombardují a ostřelují všechno, nemocnice, obytné domy, školy, je mnoho civilních obětí. Je to barbarský způsob vedení války," prohlásil Borrell, podle něhož musí Putin válku zastavit.
Jednou z náplní ministerského jednání mělo být zhodnocení důsledků dosavadních sankcí pro Moskvu, ale i pro EU.
"Můžeme se klidně bavit o dalších (sankcích). Musíme se dívat na to, jaký mají dopad na Rusko," řekl novinářům český ministr zahraničí Jan Lipavský. Klíčové podle něj bude, aby EU, USA i další spojenci zachovali dosavadní jednotu, s níž chtějí Putina přimět, aby agresi ukončil.
Související
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
NATO nerozmístí jaderné zbraně v jiných zemích, říká Stoltenberg
Aktuálně se děje
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
včera
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
včera
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
včera
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
včera
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
včera
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
včera
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.
Zdroj: Libor Novák