V Německu přibylo 870 nových případů koronaviru, rekord oznámilo Polsko

V Německu za poslední den přibylo 870 nových případů nákazy koronavirem. Přírůstek infekcí byl podobně vysoký i ve čtvrtek, kdy země ohlásila 902 nových potvrzených případů. V předchozích týdnech se německá denní bilance držela až na výjimky mezi 300 a 500 nově nakaženými.

Podle Institutu Roberta Kocha (RKI) Německo od začátku epidemie registruje 208.698 infikovaných; 9141 pacientů s covidem-19 zemřelo. Z nemoci se dosud vyléčilo 191.800 lidí.

Institut už ve čtvrtek varoval před možným příchodem druhé vlny epidemie v Německu. Podle RKI za nárůstem počtu případů stojí nezodpovědné chování lidí, kteří nedodržují epidemická opatření.

Dnes institut zařadil mezi vysoce rizikové oblasti tři severošpanělské regiony - Katalánsko s jeho metropolí Barcelonou, Aragonii a Navarru. Po návratu z těchto oblastí, které jsou vyhledávány turisty, budou muset lidé v Německu na letišti absolvovat test na koronavirus.

Polsko ohlásilo rekordní přírůstek případů koronaviru. Za 24 hodin v zemi přibylo 657 infikovaných. Oznámilo to dnes polské ministerstvo zdravotnictví. Za minulý den zemřelo sedm pacientů.

Mamy 657 nowych i potwierdzonych przypadków zakażenia #koronawirus z województw: śląskiego (227), mazowieckiego (104), małopolskiego (77), wielkopolskiego (59), dolnośląskiego (35), łódzkiego (30), podkarpackiego (28), lubelskiego (20), kujawsko-pomorskiego (17),

— Ministerstwo Zdrowia (@MZ_GOV_PL) July 31, 2020

Počet nakažených se tak v Polsku zvýšil na 45.688 a mrtvých na 1716. Nejhorší je situace v Slezském vojvodství, na něž připadá 227 z nových případů. Vláda tento týden nevyloučila obnovu karanténních opatření pro lidi vracející se ze zemí, kde se situace také začala horšit.

Podle dnešních údajů ministerstva zdravotnictví je hospitalizováno 1778 lidí, u nichž je podezření na covid-19. V karanténě je přes 97.000 lidí a více než 8000 pod epidemiologickým dohledem. Uzdravilo se více než 33.900 lidí.

Polsko prvního nakaženého ohlásilo 4. března, 20. března pak vyhlásilo epidemii a o dalších 11 dní později omezilo pohyb lidí. Část omezení zrušilo 20. dubna a další uvolnění následovala v květnu a červnu.

Rekordní nárůst případů ale země ohlásila také ve čtvrtek, kdy jich bylo 615 a kdy počet potvrzených nákaz překonal hranici 45.000. Premiér Mateusz Morawiecki řekl, že se vláda chce vyhnout nové masivní uzávěře a že o novém postupu rozhodne v srpnu.

Nevyloučil, že se Polsko bude muset vrátit ke karanténě a hovořil o 12 až 14 dnech. Zvažuje se karanténa pro lidi přijíždějící ze zemí, kde je nakažených stále mnoho a situace se zhoršuje. Morawiecki jmenoval Španělsko, vládní mluvčí navíc také Francii.

Dnes mluvčí Müller oznámil, že vláda se na svém nynějším jednání zaměří na omezení platná v současnosti a na jejich dodržování. "Bude se hovořit i o zavedení karantény pro lidi přijíždějící z určitých zemí," dodal.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Wojciech Andrusiewicz komentoval situaci na jihu Polska. Očekává, že se tam o víkendu údaj o nakažených ještě zvýší, až budou hlášeny výsledky testů lidí z dolu Bielszowice ve Slezském vojvodství. Testuje se tam 300 lidí a stejný počet i v dole Chwalowice, který je v Dolnoslezském vojvodství. Obě tyto části Polska sousedí s Českem. Mluvčí také řekl, že mnoho nových případů je i z Mazovského vojvodství a pochází z rodinných sešlostí, situace není dobrá ani v Malopolském vojvodství. V prvním případě přibylo nově 104 nakažených, ve druhém 77.

Jak upozorňují polská média, od začátku epidemie překročil denní přírůstek nových případů hranici 500 jen desetkrát, ale v minulých třech dnech se drží nad touto hranicí.

Původní omezení zahrnovala uzávěru obchodů i zákaz vycházení s výjimkou nezbytných pochůzek. I když už nyní neplatí, hygienici stále vyzývají, aby lidé dodržovali odstupy, používali roušky a desinfikovali si ruce.

Související

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.
AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

Více souvisejících

Německo ,  Polsko ,  Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod

Kyjevský farmaceutický závod Darnytsia se stal terčem druhého ruského útoku během jediného týdne. Ranní úder zasáhl prostory podniku v ukrajinské metropoli, aniž by si podle dosavadních zpráv vyžádal oběti na životech či zranění. Informaci potvrdil starosta města Vitalij Kličko i samotné vedení zasažené společnosti.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného

Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.

před 4 hodinami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

před 5 hodinami

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

před 7 hodinami

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

před 9 hodinami

před 11 hodinami

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

před 12 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

před 13 hodinami

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

před 14 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

před 16 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy