Německo zpřísní podmínky neočkovaným, jasno má být ve čtvrtek

O konkrétní podobě nových karanténních nařízení bude jasno ve čtvrtek, kdy o novele bude hlasovat Spolkový sněm.

Za týden v Německu vyprší "stav epidemie celostátního významu", jak se nouzový režim pro řízení boje s pandemií nemoci covid-19 nazývá. Sociální demokraté, Zelení a liberálové to ještě na počátku měsíce oslavovali jako návrat pravomocí do rukou parlamentu, nyní kvůli rychlému šíření koronaviru musí přikročit k razantním opatřením. A komentátoři poznamenávají, že některá nová omezení zacházejí výrazně dál, než se liberálům zamlouvá. Ti totiž doposud zdůrazňovali, že místo příkazů je potřeba důvěřovat odpovědnosti občanů.

Rozhodnutí neprodloužit po 25. listopadu stav epidemie, který v Německu platí od března loňského roku, ve světle rekordních přírůstků nakažených začínají členové budoucí vládní koalice zpochybňovat. "Doposud mi nikdo nevysvětlil, proč je důležité epidemický stav nechat vypršet. Podle mě je to naprosto špatný signál veřejnosti," řekla šéfka poslanecké frakce Zelených v zemském sněmu ve Šlesvicku-Holštýnsku Eka von Kalbenová. Podle ní je nezbytné přikročit k zásadním omezením pro neočkované.

Podobně rázně v pondělí vystoupila Katrin Göringová-Eckardtová, které vede frakci Zelených ve Spolkovém sněmu. "Neobejdeme se bez povinného očkování v zařízeních, jako jsou pečovatelské domovy, školky a tak dále. Přikročíme k tomu," řekla novinářům. Uvedla tehdy také, že mezi stranami vznikající koalice na tom panuje shoda. Následně ale Göringová-Eckardtová ve společném prohlášení zástupců SPD a FDP oznámila, že šlo o nedorozumění a že na povinném očkování se strany nedohodly.

O povinném očkování tak budou sociální demokraté, Zelení a liberálové ještě diskutovat. Prozatím zdůrazňují, že v boji s pandemií chtějí jít cestou omezení, nikoli uzávěr. Umožnit to má rozšíření pravidla 3G, kdy je vyžadováno, aby lidé byli očkovaní (Geimpfte), infekci překonali (Genesene), případně měli test (Getestete). Nově by tato zásada měla podle stran budoucí koalice platit na pracovišti a také v hromadné dopravě.

Pokud se v autobusech a vlacích budou neočkovaní skutečně muset prokazovat testem, bude vymáhání tohoto opatření podle kritiků nereálné. "Je to nepřipravené, uspěchané a chaotické," okomentoval to ministr dopravy Andreas Scheuer, jehož konzervativní unie CDU/CSU míří do opozice.

Německá média si k testům v hromadné dopravě pokládají otázku, kdo to bude kontrolovat. "Revizor v příměstské železnici, který kontroluje soupravy jen sporadicky? Průvodčí v rychlovlaku ICE, která se už přetahuje s odpírači roušek? Řidič autobusu, který sotva dokáže dodržet jízdní řád, když bude muset diskutovat s cestujícími o jejich dokladech o očkování, uzdravení nebo otestování?" uvedla v komentáři televize ZDF.

Skeptický je také svaz německých podnikatelů v dopravě VDV, podle kterého je 3G pravidlo ve veřejné dopravě sotva možné. "Obzvláště v MHD s častými výstupy a nástupy cestujících a četnými zastávkami lze kontroly, pokud vůbec, provádět jen namátkově," uvedl svaz VDV.

Policie a policejní odbory sdělily, že odpovědnost za kontroly bude náležet dopravcům, kteří s takovým názorem ale nesouhlasí.

Přinejmenším z části nové opatření ve veřejné dopravě podporuje dosluhující konzervativní kancléřka Angela Merkelová, která již v minulosti zamýšlela zavést testy pro cesty v dálkových vlacích. Návrh tehdy ale podporu nezískal. "Postoj kancléřky k 3G v dálkových vlacích, o kterém se v létě a na jeho sklonku často hovořilo, se nezměnil," řekl na pondělní tiskové konferenci mluvčí Merkelové Steffen Seibert. Dodal, že zpřísnění podmínek v dálkové dopravě je nyní oproti létu naléhavější.

Ve čtvrtek se pandemii budou vedle Spolkového sněmu věnovat také premiéři spolkových zemí s kancléřkou Merkelovou a sociálnědemokratickým vicekancléřem Olafem Scholzem, který budoucí německou vládu povede. Na tomto jednání regiony se spolkovou vládou koordinují společný postup proti koronaviru. Lze očekávat, že některé země budou požadovat zpřísnění karanténních opatření. To již avizoval bavorský premiér Markus Söder, jehož země patří k nejpostiženějším.