Polsko chce, aby EU slíbila Bělorusům miliardovou pomoc

"Fond by měl být významný. Měla by v něm být nejméně miliarda eur," řekl Morawiecki po jednání s litevským premiérem Sauliusem Skvernelisem. "Umožnilo by to běloruské ekonomice stabilizovat se a naplnit očekávání investorů," dodal podle agentury Reuters.

"Nemůžeme strkat hlavu do písku. Evropa si musí uvědomit, jak důležité je svobodné a svrchované Bělorusko pro bezpečnost a prosperitu na celém kontinentu," prohlásil Morawiecki podle agentury PAP.

Morawiecki o unijním programu pro Bělorusko jako alternativě vůči běloruské spolupráci s Ruskem hovořil už minulý pátek v Lublinu se svými protějšky z visegrádské čtyřky. "Je to nabídka pro Bělorusy - potom, co proběhnou svobodné volby," řekl tehdy na dotaz ČTK český premiér Andrej Babiš. Myšlenku "Marshallova plánu" pro Bělorusko by V4 chtěla nastolit na mimořádném summitu EU.

V Bělorusku už déle než měsíc pokračují protesty proti režimu autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka, které vypukly po prezidentských volbách z 9. srpna. Úřady pošesté vyhlásily vítězem Lukašenka, který podle nich získal přes 80 procent hlasů, zatímco jeho hlavní opoziční soupeřka Svjatlana Cichanouská jen deset procent.

Opozice pokládá tyto výsledky za zfalšované, odmítla je uznat i EU. Protesty nepotlačily ani brutální zásahy pořádkových sil v prvních dnech po volbách. I minulou neděli v Minsku podle médií demonstrovalo za Lukašenkovo odstoupení nejméně 100.000 lidí.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí na schůzce v Soči slíbil Lukašenkovi, že Rusko poskytne jeho zemi úvěr ve výši 1,5 miliardy dolarů (33,7 miliardy korun).

Sama Cichanouská dnes podle serveru Belarusskij partizan oznámila, že chystá "černou listinu" lidí, kteří se podíleli na mučení, nezákonném věznění a hrubém zacházení se zadrženými. Seznam předá členským zemím EU, Rusku, Ukrajině, USA či Turecku.

"Předali nám jména a příjmení těch, kdo mučil a mlátil lidi. Proto chystáme separátní seznam funkcionářů a příslušníků bezpečnostních sil, kteří se podíleli a podílejí na policejní zvůli," uvedla Cichanouská, která po volbách musela odjet ze země do Litvy. "Navrhuji příslušníkům pořádkových sil, aby přestali s násilím a přešli na stranu běloruského národa. V opačném případě neuniknou spravedlivému soudu a trestu," dodala.

Seznam bude podle ní neustále aktualizován a rozšiřován. Pojmenován bude po demonstrantovi, který se stal první obětí násilí: již den po volbách zemřel Aljaksandr Tarajkouski, čtyřiatřicetiletý otec tříleté dcery, který po zranění hrudníku vykrvácel. Ministerstvo vnitra zprvu tvrdilo, že chtěl vrhnout na policisty podomácku vyrobenou bombu, ale ta mu vybuchla v rukou. Očití svědci ale tvrdili, že muž měl prázdné ruce, což posléze potvrdily i videonahrávky.