Požadavky Bruselu k ukončení závislosti na Rusku jsou dle odborníků reálné

Hlavní součásti dnes zveřejněné strategie EK jsou rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie, zvýšení energetické účinnosti a úspory či společné nákupy plynu od nových dodavatelů.

"Všechno navržené je v zásadě splnitelné. Jen úplný odchod s plynem z Ruska je pro několik zemí EU možný jen na základě spolupráce s přímořskými zeměmi, propojením plynovodů a vůbec velké koordinace na nadnárodní úrovni," řekl ČTK analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. Zvyšování podílu obnovitelných zdrojů je podle něj realizovatelné, ale snadnější a levnější bude, pokud Evropská komise pro členské země pomůže zajistit solární panely v Asii.

Podle ekonoma společnosti Natland Petra Bartoně jde o potvrzení i urychlení už platných plánů. "Asi nejzásadnější novinkou je vytvoření Rady vzájemné energetické pomoci, tedy jakési energetické RVHP na území členských států. Na jednu stranu to dává smysl, když po odříznutí jednoho dodavatele se v některých státech zmaří původní investice do potrubí, a na novou mapu toků není potrubní síť okamžitě přes noc připravená. Pak by se skutečně některé členské země EU mohly stát vydíratelnými jinými členy," uvedl Bartoň.

Unijní exekutiva chce v rámci zveřejněného balíčku zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie do roku 2030 na 45 procent místo dosud plánovaných 40 procent. "Zvýšení množství obnovitelných zdrojů z 40 na 45 procent celkové výroby realistické je, i když to bude znamenat další obří investice, obzvláště pokud se má všechno odehrát v krátkém čase. Tam se narazí na odvětvové kapacitní překážky, něčeho najednou bude chybět podobně jak to známe s čipy, a tím pádem dosažení cíle bude o to dražší," uvedl Bartoň. Zejména zdvojnásobení kapacity solárních elektráren se může podle něj prodražit. Za problematické je možné také požadovat nařízení, že musejí být povinně instalovány na střechy.

Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák uvedl, že je třeba upravit českou legislativu. "Začít můžeme u jednoduchých kroků jako je zrušení měření po fázích, které znevýhodňuje úsporu nákupu elektřiny ze sítě pro domácnosti s fotovoltaikou. Dál je třeba přijmout zákon na podporu vzniku energetických společenství, který odblokuje využití vlastních zdrojů energie pro bytové domy nebo obecní budovy. Je však třeba také připravit zjednodušení stavebního řízení," uvedl Sedlák.

V Česku podle něj trvá příprava nové větrné elektrárny i více než deset let, solární park se může připravovat až čtyři roky. "To jsou bariéry, které je třeba odstranit, jinak zůstaneme odkázáni na fosilní zdroje z Ruska," upozornil Sedlák.