Práce na jednotě Německa nekončí, zemi se ale daří dobře, zní z Berlína

V mnoha ohledech se východ Německa výrazně přiblížil či dokonce srovnal s celoněmeckým průměrem. Například otázku výše mezd již zmocněnec nevidí jako problém nových spolkových zemí, neboť strukturálně silné i slabé regiony jsou také na severu a jihu. "Už to není čistě východoněmecké téma," řekl. Za pozitivní pak označil to, že hrubý domácí produkt se na východě od roku 1990 zečtyřnásobil, čímž nyní překonává mnohé evropské regiony nejen na východě Evropské unie, ale i na západě.

Velmi dobře si podle Wanderwitze východ počíná v rozvoji infrastruktury, a to nejen dopravní, ale i energetické či zdravotnické. Srovnává se rovněž produktivita práce či úroveň důchodů. "I když nejsme na 100 procentech, tak třeba u důchodů jsme přesáhli 97 procent," řekl. Poukázal zároveň na to, jak v roce 1990 vypadala startovní čára, kdy produktivita zanikající Německé demokratické republiky (NDR) byla v porovnání se západní spolkovou republikou 37procentní a úroveň mezd poloviční.

Výkon ekonomiky nových spolkových zemí, tedy NDR, i se započítáním kdysi rozděleného Berlína, dosahuje nyní 79,1 procenta spolkového průměru. Podle loňské výroční zprávy o německé jednotě to bylo o čtyři procentní body méně. Příjmy východních domácností pak dosahují 88,3 procenta celoněmeckého průměru.

Problémem, který se naopak nedaří řešit, je růst pravicového extremismu na východě, což Wanderwitz vnímá jako ohrožení demokracie. Zatímco podle průzkumů ve starých spolkových zemích považuje demokracii za nejlepší politické uspořádání státu 91 procent lidí, na východě jich je jen 78 procent. Rozdílný je na východě rovněž přístup k cizincům. Podle Wanderwitze je nezbytné, aby se Berlín v této věci více východu věnoval, aby lépe naslouchal starostem a problémům tamních obyvatel a aby rozvojem občanského dialogu zabránil přenosu radikálních světonázorů na další generace.