Unijní ministři jednali o posílení obranné spolupráce, jednota není

Ministři obrany naproti tomu dnes jednomyslně podpořili další sérii projektů obranné spolupráce známé pod zkratkou PESCO.

Koordinátor unijní zahraniční a bezpečnostní politiky Josep Borrell ministrům představil takzvaný strategický kompas, který má vytyčit priority společné obrany na příští desetiletí. Počítá mimo jiné s vytvořením brigády o velikosti až 5000 vojáků pozemních, námořních i vzdušných sil, kterou by unie mohla počínaje rokem 2025 nasazovat v případech vyžadujících rychlý zásah.

Součástí strategie je také zřízení společného velitelství, které by postupně převzalo vedení všech unijních misí a cvičení. EU také usiluje o společný vývoj nových zbraní včetně tanků či vzdušných bojových systémů.

Ministři podle vyjádření slovinského předsednictví plán během první velké diskuse ocenili, jednoznačnou podporu však nemá. Zvláště pohledy na vznik společných sil se liší. Zatímco velké státy západní Evropy v čele s Německem či Francií projekt podporují a hovoří o snižování obranné závislosti na Spojených státech, zvláště některé země východního křídla EU se k němu stavějí spíše rezervovaně. Řada z nich mluví o tom, že je zbytečné investovat peníze do obrany EU, když jsou zároveň členy Severoatlantické aliance.

"Nepůjde o budování společné armády, hlavním garantem naší bezpečnosti bude i nadále NATO," sdělil dnes ČTK český náměstek ministra obrany Jan Havránek. Česko se podle něj bude zasazovat, aby obranná strategie EU byla "realistická a přitom ambiciózní".

Praktickou ukázkou unijní obranné spolupráce je dosud hlavně systém PESCO, jehož 14 nových projektů dnes ministři schválili. Členské země při nich budou spolupracovat mimo jiné na vývoji nové generace taktických dronů, poloautonomních vojenských vozidel střední velikosti či dalších armádních systémů.