V Německu přibylo 1387 případů koronaviru, více než před týdnem

V Německu za poslední den podle statistiky Institutu Roberta Kocha přibylo 1387 lidí nakažených koronavirem, před týdnem jich bylo o 95 méně. Šéf úřadu kancléřky Angely Merkelové Helge Braun deníku Bild am Sonntag řekl, že pokud budou čísla dál stoupat, musí se občané připravit na návrat restrikcí do společenského života. Omezení se ale podle něj dotknou hlavně lidí, kteří nejsou proti covidu-19 očkovaní.

Sedmidenní incidence, tedy počet nově nakažených během jednoho týdne v přepočtu na 100.000 obyvatel, vzrostla ze sobotních 13,6 na současných 13,8. Agentura DPA připomíná, že tento údaj dříve býval rozhodujícím při zavádění protikoronavirových opatření, v budoucnu mají silnější roli hrát i další faktory, jako je třeba obsazenost nemocnic.

V Německu s 83 miliony obyvatel za poslední den přibyly čtyři smrtelné případy, od začátku pandemie v Německu zemřelo 91.524 lidí s koronavirem. Nakazilo se celkem 3,76 milionu lidí, za uzdravené Institut Roberta Kocha považuje 3,64 milionu z nich.

Braun, politik vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU), vyzval lidi, aby se nechali proti covidu-19 očkovat a otevřeně přiznal, že očkovaní budou mít v případě znovuzavedení karanténních opatření více svobod než neočkovaní. "Může to také znamenat, že nenaočkovaní by mohli přijít o možnost navštěvovat restaurace, kina nebo stadiony, i když budou mít test, protože riziko je příliš vysoké," řekl šéf úřadu kancléřství v dnes zveřejněném rozhovoru.

V případě nástupu silnější čtvrté vlny pandemie mohou podle Brauna také přijít omezení platná jen pro neočkované, museli by například omezit mezilidské kontakty. Právně by podle něho bylo takové opatření přípustné. Podotkl, že "povinností státu je chránit zdraví občanek a občanů a k tomu patří i zdravotnictví, které nemusí odkládat operace rakoviny nebo kloubů kvůli tomu, aby se zvládalo postarat o pacienty s covidem-19."

Braunovy poznámky ale vzbudily vášnivou debatu, přičemž i řada jeho spolustraníků výroky o výhodách pro očkované odmítla. "Nevěřím v povinné očkování a nedomnívám se, že bychom na lidi měli vyvíjet nepřímý tlak, aby se nechali očkovat. Ve svobodné zemi musí panovat svoboda, a to ne jen pro určité skupiny," řekl stanici ZDF premiér spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Armin Laschet, který je kandidátem CDU na kancléře v zářijových parlamentních volbách. Pokud bude proočkovanost v Německu i na podzim nedostatečná, pak bude podle něj třeba zvážit "jiné možnosti".

Povinné očkování nově nevylučuje zemský zelený premiér Bádenska-Württemberska Winfried Kretschmann. "Očkovací povinnost nemůžu na věčné časy vyloučit. Je možné, že se objeví mutace, kvůli kterým to bude nezbytné," řekl agentuře DPA. Zdravotní expert sociálních demokratů Karl Lauterbach s restrikcemi pro neočkované také souhlasí. Deníku Süddeutsche Zeitung řekl, že to možná v boji proti mutacím bude jediná možnost.

V Německu je proti covidu-19 plně naočkovaná necelá polovina obyvatel, alespoň jednu dávku vakcíny dostalo asi 60 procent lidí.

Související

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

Více souvisejících

Německo Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Aktualizováno před 47 minutami

před 1 hodinou

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

včera

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

včera

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

včera

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

včera

včera

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu

Pakistánský premiér Šáhbáz Šaríf ostře odsoudil nedávné útoky proti Saúdské Arábii a označil je za zavrženíhodné činy, které narušují suverenitu království i stabilitu v celém regionu. Šaríf na sociální síti X vyjádřil zemi plnou solidaritu a potvrdil, že Pákistán bude nadále podporovat veškeré upřímné snahy o nastolení míru a vzájemného porozumění na Blízkém východě. Pákistán v tomto konfliktu sehrává zásadní roli hlavního prostředníka mezi USA a Íránem, přičemž hostí delegace a předává zprávy s cílem dosáhnout trvalé mírové dohody.

včera

Marco Rubio

Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.

včera

Ilustrační foto

Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat

Od vypuknutí americko-izraelské války s Íránem požadují přepravní společnosti zvýšenou ochranu pro svá plavidla proplouvající Hormuzským průlivem. Tuto klíčovou obchodní trasu v současnosti kontroluje Írán. Americký prezident Donald Trump nyní prohlásil, že Spojené státy jsou schopny takovou bezpečnost zajistit. Jako protislužbu však požaduje poplatek ve výši dvaceti procent z nákladu přepravovaného touto vodní cestou.

včera

Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů

Francouzští hasiči pokračují v boji s rozsáhlými lesními požáry, které v lese Fontainebleau jižně od Paříže zničily přes 1 900 hektarů porostu. Oheň vypukl v neděli v této historické lesní oblasti, která je biosférickou rezervací UNESCO. Druhý, menší požár se rozhořel o den později, přičemž oba živly výrazně zkomplikovaly silniční i železniční dopravu během rušného prázdninového víkendu. Zasažená oblast se nachází přibližně šedesát kilometrů jihovýchodně od hlavního města a úřady z ní a jejího okolí evakuovaly kolem tisíce obyvatel.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy