Vražda premiéra Palmeho zůstane záhadou, Švédsko nebude případ znovu otevírat

Švédská prokuratura letos v červnu oznámila, že ukončila vyšetřování Palmeho vraždy, přičemž za hlavního podezřelého označila grafického designéra Stiga Engströma, který však v roce 2000 zemřel.

Na základě švédských zákonů se proti rozhodnutí prokuratury lze odvolat a vrchní státní zástupce Lennart Guné dnes prohlásil, že přišla řada petic, jejichž autoři požadovali nové prošetření případu.

Podle Guného se ale obecně požaduje, aby člověk - podezřelý, oběť, blízký příbuzný - podávající odvolání měl na rozhodnutí legitimní zájem. "Nemyslím si, že existují takovéto speciální důvody, které by ospravedlnily návrat k případu," uvedl Guné.

Sociálnědemokratický politik Olof Palme byl zastřelen v noci 28. února 1986, když šel ve Stockholmu společně s manželkou z kina. Engström byl jedním z lidí, o nichž se od začátku vědělo, že byl na místě činu. Policie ho opakovaně vyslýchala jako svědka a krátce ho považovala i za možného podezřelého.

Švédský státní zástupce Krister Petersson, který vyšetřování převzal v roce 2017, uvedl, že Engström nenáviděl Palmeho a jeho politiku. "Jelikož zemřel, nemohu ho obvinit," prohlásil Petersson v červnu.

Engströmovi se v případu přezdívá Skandia man, protože na scénu dorazil z nedaleké kanceláře pojišťovny Skandia, kde byl zaměstnán. V době činu mu bylo 52 let, v minulosti působil v armádě a byl členem střeleckého klubu. Často pracoval dlouho do noci a měl problémy s alkoholem, řekl státní zástupce Petersson. Popis vraha prchajícího z místa činu, který poskytlo několik svědků, odpovídal Engströmovi.

Okolnosti případu ale stále zůstávají nejasné. Engström nikdy nepopíral, že na místě činu byl. Uvedl, že mluvil s Lisbet Palmeovou i s policií a že se snažil oběť resuscitovat.

Palme byl členem Švédské sociálnědemokratické dělnické strany a prosazoval švédský model sociálního státu. Na mezinárodní scéně pracoval ve prospěch omezení jaderného zbrojení, prosazoval právo národů na sebeurčení, kritizoval tehdejší režim apartheidu v Jihoafrické republice i americkou a sovětskou zahraniční politiku.

Palme měl mnoho nepřátel v zahraničí i ve své vlasti, kde byl především v armádních kruzích kritizován za ústupky vůči Sovětskému svazu. Jinak byl ale ve Švédsku populární a jeho politiku ovlivňoval více než tři desetiletí.

Po premiérově smrti se objevilo mnoho teorií o politickém spiknutí zahraničních sil. V podezření se ocitly například separatistická Strana kurdských pracujících (PKK), americká zpravodajská služba CIA, sovětská tajná policie KGB, německá teroristická organizace Frakce Rudé armády (RAF) či Irák. Stín podezření padl mimo jiné i na domácí pravicové extremisty či na švédskou tajnou policii Säpo. V 90. letech se často spekulovalo o tom, že za Palmeho vraždou mohl být jihoafrický rasistický režim.