Objasnění dávného zločinu se blíží. Kdo zavraždil premiéra Palmeho?

Palme byl zastřelen v centru Stockholmu 28. února 1986, když šel s manželkou Lisbet z kina. Žena byla při útoku zraněna a později za střelce označila již dříve trestaného Christera Petterssona, který byl posléze odsouzen. Rozsudek však byl po pár měsících zrušen a vražda dosud zůstává záhadou.

Då var d dags igen. Att riva upp traumat vi alla bär på, vi som levde 1986.Va är d denna gång, har de grävt upp vapnet på Johannes kyrkogård? Lr har de kommit på att d var #Palme själv som orkestrerade sin egen död, beställde sin egen hitman?https://t.co/cTeSJg3liS

Petersson v úterý švédské televizi SVT řekl, že je optimistou a že bude moci prezentovat, co se v osudný den stalo a kdo je za čin odpovědný. "Mým cílem je představit (obvinění v případu) v první polovině roku 2020," řekl Petersson. "Jsem optimistou. Tvrdě jsme pracovali a máme vodítka, na která hodně spoléháme," dodal prokurátor.

Na otázku, zda se vyšetřování přiblížilo vyřešení případu, Petersson odpověděl: "Podle mého názoru ano." Státní zástupce neuvedl žádná jména, ani datum, kdy by mohl sdělit obvinění.

V případu bylo vyslechnuto asi 10.000 osob a k odpovědnosti za vraždu Palmeho se přihlásilo 134 lidí, desítky z nich duševně nemocných. Následné vyšetřování je jako pachatele všechny vyloučilo.

Palme byl členem Švédské sociálnědemokratické dělnické strany a prosazoval švédský model sociálního státu. Na mezinárodní scéně pracoval ve prospěch omezení jaderného zbrojení, prosazoval právo národů na sebeurčení, kritizoval tehdejší režim apartheidu v Jihoafrické republice i americkou a sovětskou zahraniční politiku. Z toho důvodu měl mnoho nepřátel jak v zahraničí, tak ve své vlasti, kde byl především v armádních kruzích kritizován za ústupnost vůči Sovětskému svazu. Jinak byl ale ve své vlasti populární a politiku své země ovlivňoval více než tři desetiletí.

Po jeho smrti se objevilo mnoho teorií politického spiknutí zahraničních sil. V podezření se ocitly například separatistická Strana kurdských pracujících (PKK), americká zpravodajská služba CIA, sovětská tajná policie KGB, německá teroristická organizace Frakce Rudé armády (RAF) či Irák. Stín podezření padl mimo jiné i na domácí pravicové extremisty či tajnou policii Säpo. V 90. letech se často spekulovalo o tom, že za vraždou premiéra Palmeho mohl být jihoafrický rasistický režim.