Myšlenka, že by Donald Trump mohl koupit Grónsko, může znít absurdně, ale technicky to není zcela nemožné. Pokud by Spojené státy skutečně usilovaly o získání kontroly nad největším ostrovem na světě, nabízí se několik možností, jak by tento proces mohl proběhnout. Nicméně každý z těchto scénářů čelí zásadním právním, politickým a etickým výzvám, uvedl server Politico.
Historicky USA již jednou nabídly Dánsku odkup Grónska, což ukázaly odtajněné dokumenty z 90. let. Přestože mezinárodní právo v současnosti považuje koupi, prodej nebo anexi území za kontroverzní, některé příklady z minulosti ukazují, že podobné transakce byly možné. Například Dánsko v 17. století zakoupilo ostrov Svatý Kříž, který byl později začleněn do Amerických Panenských ostrovů.
Grónsko má však nyní status autonomního území Dánska s rozsáhlými pravomocemi, včetně samosprávy. Přestože Kodaň stále spravuje zahraniční politiku a obranu ostrova, vláda Grónska již několikrát deklarovala svůj záměr stát se nezávislým státem. Prodej Grónska by byl nejen právně sporný, ale narazil by i na odpor místních obyvatel, kteří si svou autonomii a přírodní bohatství cení více než možné ekonomické výhody ze spojení s USA.
Alternativou k přímé koupi by mohla být dohoda podobná tzv. Compact of Free Association, kterou mají Spojené státy s Mikronésií, Marshallovými ostrovy a Palau. Tyto dohody umožňují USA udržovat vojenskou přítomnost na území těchto států výměnou za ekonomickou a obrannou pomoc. Podobná dohoda by mohla zmírnit tlak na Dánsko a zároveň posílit americkou přítomnost v arktickém regionu, který je strategicky důležitý vzhledem k rostoucím ambicím Číny a Ruska.
Jednou z nejvíce kontroverzních možností by byla vojenská anexe. Takový krok by ovšem vyvolal mezinárodní odsouzení a destabilizoval vztahy mezi USA, Evropou a dalšími globálními hráči. Přirovnání k invazím Saddáma Husajna nebo Vladimira Putina ilustruje, jak nepřijatelný by tento scénář byl pro mezinárodní společenství.
Spojené státy již nyní provozují vojenskou základnu Pituffik (Thule) na severozápadě Grónska, která je klíčová pro obranné radary a sledování Arktidy. Rozšíření této přítomnosti, například instalací sofistikovanějších senzorů, by mohlo posílit obranu proti potenciálním hrozbám z Ruska a Číny. Tato možnost je méně kontroverzní, ale stále závisí na souhlasu grónské vlády.
Hlavní překážkou jakéhokoli pokusu o získání Grónska je jeho strategická hodnota a přírodní bohatství, které zahrnuje rozsáhlé zásoby minerálů a nerostných surovin. Grónští lídři opakovaně zdůrazňují, že ostrov není na prodej. Přestože Dánsko možná nebude schopno dlouhodobě hájit Grónsko v případě jeho nezávislosti, politická i ekonomická cena za prodej nebo přenechání suverenity USA by byla obrovská.
Ačkoliv je teoreticky možné, aby Spojené státy získaly Grónsko některou z uvedených cest, realita je značně složitější. Právní překážky, odpor místních obyvatel a mezinárodní důsledky činí tento scénář velmi nepravděpodobným. Grónsko zůstává jedním z klíčových hráčů v arktickém regionu, a jeho budoucí postavení bude pravděpodobně více ovlivněno jeho vlastními kroky k nezávislosti než jakýmkoliv pokusem o jeho získání Spojenými státy.
Související
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , grónsko
Aktuálně se děje
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
včera
V Turecku se zřítilo letadlo s libyjským náčelníkem generálního štábu. Nehodu nepřežil
včera
Průlom v mírových jednáních? Ukrajina zvažuje vznik ekonomické zóny na východě
včera
Ukrajinské město dalo světu nejslavnější vánoční koledu. Rusové ho srovnali se zemí
včera
Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026
včera
Předpověď počasí na svátky: Budou letos bílé Vánoce?
23. prosince 2025 21:22
Zákaz tělesného trestání dětí, změny v rozvodech, konec střídavé péče. Co přináší novela občanského zákoníku?
23. prosince 2025 19:58
Fond je neodvolatelný, reaguje Babiš na problémy se střetem zájmů. Nic tím nevysvětlil
23. prosince 2025 19:41
Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo
23. prosince 2025 19:20
Top 5 jídel na silvestrovskou party: rychle a chutně
23. prosince 2025 18:30
Trump jmenoval nového vyslance pro Grónsko. Má obyvatele přesvědčit, aby se připojili k USA
23. prosince 2025 17:26
Trump také sdílí naši lásku k mladým dívkám, píše se v dopise, který zřejmě poslal Epstein
23. prosince 2025 16:13
Ukrajinští muži riskují smrt v horách, aby se vyhnuli frontové linii. Nikdo podle nich už nechce mír
Uprostřed mrazivého prosince čelí Ukrajina kromě ruských raketových útoků také prohlubující se krizi lidských zdrojů. Zatímco se světoví lídři v čele s Donaldem Trumpem pokoušejí vyjednat konec války, tisíce ukrajinských mužů nadále volí riskantní cestu do ilegality, aby se vyhnuli odvodu na frontu. Reportéři CNN v rumunské pohraniční oblasti Maramureš mluvili s těmi, kteří raději riskovali smrt v zasněžených Karpatech, než aby padli v nekonečném konfliktu.
Zdroj: Libor Novák