Může Trump skutečně získat Grónsko? USA už to jednou zkusily, tentokrát mohou uspět

Myšlenka, že by Donald Trump mohl koupit Grónsko, může znít absurdně, ale technicky to není zcela nemožné. Pokud by Spojené státy skutečně usilovaly o získání kontroly nad největším ostrovem na světě, nabízí se několik možností, jak by tento proces mohl proběhnout. Nicméně každý z těchto scénářů čelí zásadním právním, politickým a etickým výzvám, uvedl server Politico.

Historicky USA již jednou nabídly Dánsku odkup Grónska, což ukázaly odtajněné dokumenty z 90. let. Přestože mezinárodní právo v současnosti považuje koupi, prodej nebo anexi území za kontroverzní, některé příklady z minulosti ukazují, že podobné transakce byly možné. Například Dánsko v 17. století zakoupilo ostrov Svatý Kříž, který byl později začleněn do Amerických Panenských ostrovů.

Grónsko má však nyní status autonomního území Dánska s rozsáhlými pravomocemi, včetně samosprávy. Přestože Kodaň stále spravuje zahraniční politiku a obranu ostrova, vláda Grónska již několikrát deklarovala svůj záměr stát se nezávislým státem. Prodej Grónska by byl nejen právně sporný, ale narazil by i na odpor místních obyvatel, kteří si svou autonomii a přírodní bohatství cení více než možné ekonomické výhody ze spojení s USA.

Alternativou k přímé koupi by mohla být dohoda podobná tzv. Compact of Free Association, kterou mají Spojené státy s Mikronésií, Marshallovými ostrovy a Palau. Tyto dohody umožňují USA udržovat vojenskou přítomnost na území těchto států výměnou za ekonomickou a obrannou pomoc. Podobná dohoda by mohla zmírnit tlak na Dánsko a zároveň posílit americkou přítomnost v arktickém regionu, který je strategicky důležitý vzhledem k rostoucím ambicím Číny a Ruska.

Jednou z nejvíce kontroverzních možností by byla vojenská anexe. Takový krok by ovšem vyvolal mezinárodní odsouzení a destabilizoval vztahy mezi USA, Evropou a dalšími globálními hráči. Přirovnání k invazím Saddáma Husajna nebo Vladimira Putina ilustruje, jak nepřijatelný by tento scénář byl pro mezinárodní společenství.

Spojené státy již nyní provozují vojenskou základnu Pituffik (Thule) na severozápadě Grónska, která je klíčová pro obranné radary a sledování Arktidy. Rozšíření této přítomnosti, například instalací sofistikovanějších senzorů, by mohlo posílit obranu proti potenciálním hrozbám z Ruska a Číny. Tato možnost je méně kontroverzní, ale stále závisí na souhlasu grónské vlády.

Hlavní překážkou jakéhokoli pokusu o získání Grónska je jeho strategická hodnota a přírodní bohatství, které zahrnuje rozsáhlé zásoby minerálů a nerostných surovin. Grónští lídři opakovaně zdůrazňují, že ostrov není na prodej. Přestože Dánsko možná nebude schopno dlouhodobě hájit Grónsko v případě jeho nezávislosti, politická i ekonomická cena za prodej nebo přenechání suverenity USA by byla obrovská.

Ačkoliv je teoreticky možné, aby Spojené státy získaly Grónsko některou z uvedených cest, realita je značně složitější. Právní překážky, odpor místních obyvatel a mezinárodní důsledky činí tento scénář velmi nepravděpodobným. Grónsko zůstává jedním z klíčových hráčů v arktickém regionu, a jeho budoucí postavení bude pravděpodobně více ovlivněno jeho vlastními kroky k nezávislosti než jakýmkoliv pokusem o jeho získání Spojenými státy.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump grónsko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno včera

Češi hrají třetí zápas ve skupině MS proti Dánsku.

MS v hokeji 2025 ONLINE: Česko – Dánsko 7:2. Pastrňák a Nečas úřadovali

Třetí zápas mají na programu na světovém šampionátu v hokeji v pondělí večer hokejisté České republiky. Po Švýcarsku (5:4 po prodloužení) a Norsku (2:1) tentokrát svěřence kouče Radima Rulíka čeká domácí Dánsko. Oproti zápasu s Nory se poprvé na turnaji v brance představí Daniel Vladař, pro kterého to bude debut na mistrovství světa. Trenéři pak na soupisku nově zapsali obránce Daniela Gazdu kvůli zranění Tomáše Kundrátka. Z duelu s Norskem neodešel bez šrámů ani útočník Jáchym Kondelík, jehož na pozici centra ve třetím útoku nahradí Daniel Voženílek. Jak si povedou Češi proti Dánům, sledujte online třetinu po třetině na serveru Eurozpravy.cz.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Francouzi byli blízko senzace. Finové ale v závěru vyrovnali a vyhráli v prodloužení

V neděli večer mohli zažít fanoušci na právě probíhajícím letošním hokejovém světovém šampionátu v Dánsku a ve Švédsku první šok. Mohli se o něj postarat Francouzi, kteří trápili favority z Finska. Ti svým výkonem po většinu zápasu navázali na nevýrazné výkony z přípravy na tento turnaj a už už se tak zdálo, že si z tohoto zápasu Francie odnese senzační tři body za výhru 3:1 Jenže v posledních dvou a půl minutách třetí třetiny Finové konečně zabrali a při hře bez gólmana dokázali vyrovnat na 3:3. Následovalo tak prodloužení, v němž rozhodl o finském vítězství Pärssinen.

včera

včera

Klára Červenková

Zabili ji nacisté. Před 80 lety zemřela Klára Červenková, vědkyně a bojovnice za práva žen

Pokud se někdy připomínají významné osobnosti našich dějin, zpravidla se jedná o muže. Ženám coby výrazným historickým osobnostem bývá věnována o poznání menší pozornost. Mnohé ženy by však rozhodně neměly být zapomenuty. Mezi pozapomenuté dámy naší historie patří také Klára Červenková, jedna z prvních českých vědkyň, bojovnice za práva žen, přítelkyně Alice Masarykové, dcery prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, a oběť nacistického režimu.

včera

včera

Pákistánská armáda, ilustrační fotografie.

Neexistuje rozumný důvod, proč očekávat mír. Indie a Pákistán se nenávidí

Příměří mezi Indií a Pákistánem, které oznámila administrativa Donalda Trumpa, může působit jako výrazný diplomatický moment, ve skutečnosti však zapadá do dlouhé řady obdobných epizod. Od roku 1947 se konflikt mezi oběma zeměmi vyznačuje opakujícím se vzorcem. Období relativního klidu střídají výbuchy násilí, zatímco hluboká nedůvěra a historické resentimenty brání jakémukoli trvalému řešení. Ani tentokrát není důvod čekat něco jiného.

včera

včera

Donald Trump

Přejmenování Perského zálivu, připojení Grónska či změna Mexického zálivu. Proč je Trump posedlý mapami?

Prezident Spojených států Donald Trump opět rozvířil mezinárodní vody — tentokrát nikoli novými sankcemi nebo vojenským nasazením, ale svým dlouholetým koníčkem: mapami. Jeho úterní schůzka s kanadským premiérem Markem Carneym, během níž Trump znovu vyjádřil přání přeměnit Kanadu na 51. stát USA, přinesla jasný důkaz, že jeho kartografické touhy mají reálný dopad na světovou geopolitiku. 

včera

včera

Evropská unie

Konec byrokracie v EU? Brusel chce konkurovat USA, na stole jsou zásadní změny

Evropská unie se chystá přepsat své dlouholeté přísné zásady v oblasti fúzí a akvizic s cílem vytvořit silné evropské průmyslové hráče schopné obstát v konkurenci se Spojenými státy. V rámci nového přístupu k hospodářské soutěži chce dát Bruselu více prostoru pro schvalování spojování podniků zejména v technologickém a obranném sektoru, uvedl server Politico.

včera

včera

včera

včera

Oči Evropy se upínají k von der Leyen: Soud rozhodne o tajných zprávách v jedné z největších smluv v EU

Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyen se tento týden ocitne v centru pozornosti, když Soudní dvůr EU vynese rozsudek v kauze tzv. „Pfizergate“ – tedy o tajných textových zprávách, které si vyměňovala s generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou během jednání o největší vakcinační smlouvě v historii EU.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy