Trumpovy nároky na Grónsko pobouřily svět. Exministr před Trumpem couvá, Rusko zavírá oči

Plán prezidenta USA Donalda Trumpa na potenciální získání Grónska, autonomního území Dánska, vyvolal vlnu reakcí na mezinárodní scéně. Trump naznačil, že by Spojené státy mohly využít ekonomický nebo vojenský nátlak k zajištění kontroly nad touto strategickou arktickou oblastí. Jeho výroky však vyvolaly ostré odsouzení ze strany evropských lídrů i znepokojení Kremlu, který označil situaci za "dramatickou".

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko bedlivě sleduje vývoj situace, protože Arktida je klíčovou oblastí jeho národních a strategických zájmů. Peskov zdůraznil, že Rusko usiluje o zachování míru a stability v regionu. Podobně i vedoucí představitelé Evropské unie, včetně šéfky zahraniční politiky Kaji Kallas, upozornili na nutnost respektovat územní integritu a suverenitu Grónska. Německý kancléř Olaf Scholz varoval, že "hranice nesmí být měněny silou".

Dánská premiérka Mette Frederiksen odmítla jakoukoliv možnost prodeje Grónska a označila myšlenku za absurdní. Grónský premiér Múte Egede, který usiluje o větší autonomii svého území, podle BBC prohlásil, že budoucnost Grónska leží výhradně v rukou jeho obyvatel. Přesto je Grónsko stále silně ekonomicky závislé na dánských subvencích.

Grónsko, ležící na strategické arktické křižovatce, má nejen významné vojenské, ale i ekonomické zdroje, včetně nerostného bohatství a nevyužitých zásob ropy. USA mají na Grónsku již nyní vojenské základny, například strategicky důležitou základnu Thule. Trumpova administrativa navíc zdůrazňuje význam Arktidy jako klíčového regionu, kde rostou snahy Ruska o posílení svého vlivu.

Trumpovy výroky o "uměle nakreslených hranicích" s Kanadou a o potřebě zajištění americké dominance v západní hemisféře vyvolaly obavy z možného napětí mezi NATO spojenci. Spojené státy, Dánsko a Kanada jsou členy aliance, avšak Trumpovy plány na získání Grónska ohrožují dosavadní soudržnost.

Odcházející americký ministr zahraničí Antony Blinken se snažil situaci uklidnit a označil Trumpovu ideu za "neproveditelnou". Britský ministr zahraničí David Lammy pak přiznal, že Trumpova rétorika může být destabilizující, ale snažil se její význam bagatelizovat.

Bývalý grónský ministr zahraničí Pele Broberg navrhl možnost dohody o volném sdružení s USA, která by Grónsku zajistila nezávislost, zatímco Spojené státy by převzaly odpovědnost za jeho obranu. Podle Broberga by to umožnilo Grónsku udržet si bezpečnost v rámci severoamerického regionu, aniž by bylo militarizováno.

Trumpovy výroky poukázaly na geopolitickou důležitost Grónska, ale zároveň odhalily křehkost mezinárodních vztahů v oblasti Arktidy. Budoucí americká politika v regionu bude muset čelit nejen reakcím spojenců, ale i soupeřům, jako je Rusko, které zůstává odhodlané posílit svou přítomnost v této strategicky klíčové oblasti.

Související

Prezident Trump

Trump jmenoval nového vyslance pro Grónsko. Má obyvatele přesvědčit, aby se připojili k USA

Evropští lídři se v úterý důrazně postavili na stranu Grónska a Dánska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro tento arktický ostrov. Tímto krokem, který Washington odůvodňuje národní bezpečností, Trump znovu otevřel diplomatický spor o anexi autonomního dánského území. Do funkce vyslance byl jmenován guvernér Louisiany Jeff Landry, který prohlásil, že se chystá místní obyvatele přesvědčit o výhodách života pod americkou vlajkou.
Dánsko, ilustrační foto

Tajné operace podporující odtržení Grónska od Dánska? Kodaň si předvolala nejvyššího amerického diplomata

Dánsko si předvolalo nejvyššího amerického diplomata v Kodani kvůli zprávám o tom, že američtí občané provádějí na autonomním území Grónska tajné operace s cílem ovlivnit tamní společnost a podpořit odtržení Grónska od Dánska. Dánský ministr zahraničí Lars Lokke Rasmussen uvedl, že „jakýkoliv pokus o vměšování do vnitřních záležitostí Dánského království je nepřijatelný.“

Více souvisejících

grónsko Dmitrij Peskov Rusko

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy