Wagenknecht neuspěl. Soud EU odmítl žalobu na Evropskou radu kvůli nevyloučení Babiše

Podle Wagenknechta tak Evropská rada měla učinit kvůli střetu zájmů u českého ministerského předsedy. Unijní soud ale zdůraznil, že pouze členské státy rozhodují o tom, kdo je bude na jednáních rady zastupovat. Wagenknecht uvedl, že se proti usnesení odvolá. Holding Agrofert, který Babiš vložil do svěřenských fondů, rozhodnutí vítá, uvedl jeho mluvčí Karel Hanzelka.

#EUGeneralCourt dismisses an action seeking a declaration that the European Council unlawfully refused to exclude the #Czech PM, on the basis of an alleged conflict of interest, from its meetings concerning the adoption of the #MFF 2021/2027 @EUCouncil #EUCouncil pic.twitter.com/w8WcZd5awe

Druhý nejvyšší soud EU ve svém rozhodnutí uvedl, že pouze členské státy mají pravomoc určit, zda je na zasedáních Evropské rady bude zastupovat hlava státu, nebo předseda vlády. Pouze státy také mohou podle soudu stanovit důvody, proč by je některý z vrcholných činitelů nemohl na zasedáních zastupovat.

Wagenknecht poukazuje na to, že podle odůvodnění by mohla žalobu podat pouze Česká republika, o které ale rozhoduje premiér, který je podle senátora ve střetu zájmů. "Nižší tribunál uvádí, že je věcí členského státu, koho posílá na jednání Evropské rady, tedy i někoho kdo porušuje evropské právo. Vzhledem k tomuto odůvodnění podáme odvolání k plénu Evropského soudního dvora," napsal ČTK.

Podle Hanzelky se opakovaně ukazuje, že senátor nemá ve svých právních tvrzeních pravdu. "Šlo o jeho další zjevně neopodstatněný pokus o diskreditaci našeho bývalého akcionáře, a tím zprostředkovaně i naší firmy," dodal Hanzelka.

Wagenknecht loni v červnu požádal dopisem Evropskou radu, aby Babiše vyloučila ze zasedání z loňského 20. června a z budoucích zasedání věnovaných víceletému rozpočtu EU. Žádost se zakládala na údajném střetu zájmů českého předsedy vlády vzhledem k jeho osobním a rodinným zájmům v podnicích skupiny Agrofert. Tyto podniky jsou příjemci dotací z unijního rozpočtu.

Evropská rada v odpovědi poukázala na to, že Smlouva o EU neměnitelně zakotvuje složení Evropské rady a otázka, zda má ten který členský stát zastupovat hlava státu, nebo předseda vlády, spadá výlučně do působnosti vnitrostátního ústavního práva. Rada konstatovala, že nemůže českého předsedu vlády ze svého jednání vyloučit.

Wagenknecht se s tímto vysvětlením nespokojil a podal k soudu EU žalobu i s poukazem na pravidla o ochraně finančních zájmů EU. Unijní soud však podle své dnešní tiskové zprávy mimo jiné konstatoval, že nebyla splněna podmínka, že žalujícího se opatření požadovaná od Evropské rady musí bezprostředně a osobně týkat.

"Tribunál tedy konstatoval, že žaloba pro nečinnost podaná L. Wagenknechtem - mimo to, že je nepřípustná - je v každém případě zjevně neopodstatněná," uvedl unijní soudní orgán.

Podle loňské unijní auditní zprávy, která se týkala dotací ze strukturálních fondů EU, se Babiš nachází ve střetu zájmů a má stále vliv na holding Agrofert, přestože ho v roce 2017 vložil do svěřenských fondů. Právě s poukazem na svěřenské fondy ale Babiš střet zájmů dlouhodobě odmítá.

Babiš na summitech EU zastupuje Česko a může například rozhodovat o výši přímých zemědělských dotací, z nichž může prostřednictvím holdingu Agrofert sám profitovat, upozornil dříve senátor Wagenknecht.