Evropský parlament je připraven zahájit vyjednávání s členskými zeměmi EU o pravidlech, kterými se budou řídit strategie odklonu od ruských fosilních paliv zapracované do národních plánů obnovy po koronavirové krizi. Europoslanci mimo jiné požadují, aby nejméně 35 procent prostředků poskytnutých na snížení energetické závislosti putovalo na přeshraniční projekty. Návrh s tímto a dalšími požadavky dnes Evropský parlament schválil poměrem 471 hlasů ku 90.
Hlasování bylo dalším krokem v prosazování balíčku RePower EU, s nímž Evropská komise přišla v květnu. Cílem iniciativy je zbavit unii energetické závislosti na Rusku skrze spolupráci s jinými dodavateli, silnější využívání obnovitelných zdrojů nebo zvyšování energetické účinnosti. Konkrétní opatření vedoucí k naplnění tohoto cíle chce komise zahrnout do dříve vypracovaných plánů obnovy po pandemii.
Evropský parlament dnes vyjádřil souhlas s principem nové kapitoly v národních plánech, zároveň přišel s vlastními kritérii, kterými by se podle něj proces měl řídit. Požaduje například, aby vlády braly v potaz postoje regionálních orgánů či nevládních organizací, aby kladly důraz na boj proti "energetické chudobě" a aby mohly do svých strategií zpětně zahrnout opatření přijatá v letošním roce, počínaje 1. únorem.
Komise ve svém návrhu požaduje, aby se na opatření kolem energetické infrastruktury vztahovala výjimka z povinnosti nepodkopávat novými projekty ekologické cíle EU. Europoslanci nyní navrhli zpřísnit podmínky pro uplatňování této výjimky. Mimo jiné chtějí, aby nastávala jen v případech, kdy daný plán nemá podobně náročnou alternativu využívající šetrnější technologie.
Evropský parlament také prosazuje, aby bylo nejméně 35 procent půjček a dotací spojených s novými kapitolami plánů obnovy použito na "opatření mající přeshraniční nebo vícestátní rozměr nebo účinek". Kromě toho chtějí dát europoslanci členským zemím možnost získat až pětinu nově požadovaných prostředků předem.
Iniciativa RePower EU má být financována převážně z pandemického fondu obnovy, přináší ale i dodatečný balík dotací v objemu 20 miliard eur (skoro 500 miliard Kč). Komise chce na tento účel využít zisky z prodeje emisních povolenek. Státy EU se v říjnu dohodly na způsobu rozdělení těchto prostředků, přičemž Česku má připadnout asi 16,7 miliardy Kč.
I zdroje financování nových energetických plánů budou nyní předmětem vyjednávání mezi parlamentem a členskými státy. Jeden ze zpravodajů EP Siegfried Mureşan při středeční rozpravě uvedl, že poslanci jsou připraveni vyjednávání zahájit příští týden. "Jsme jednotní v odhodlání dokončit tento proces do konce roku," uvedl rumunský europoslanec.
Související
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Rusko přijde za měsíc na Ukrajině o tolik vojáků, kolik USA ztratily za celou válku ve Vietnamu, prohlásil Rutte
před 2 hodinami
ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty
před 2 hodinami
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
před 2 hodinami
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
před 3 hodinami
Opustil boj s klimatickou krizí a prvenství nechal Číně. Kerry označil na COP31 Trumpa za "největšího lůzra"
před 4 hodinami
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
před 5 hodinami
COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn
před 5 hodinami
Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny
před 6 hodinami
Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
před 7 hodinami
Servery Microsoftu zkolabovaly. Problémy zasáhly polovinu světa, nedaří se je opravit
před 8 hodinami
Počasí se příští týden lehce oteplí, mohou se objevit deště
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
včera
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
včera
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
včera
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
včera
Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie
včera
Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná
včera
Thunbergová na COP31: Planeta neumírá, je úmyslně zabíjena těmi, kdo mají lidstvu přijít na pomoc
včera
Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení
včera
Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu
Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.
Zdroj: Libor Novák