Vztahy Rusko - Západ nenávratně poškozeny? Toto říká Lavrov

Ukončení války na východě Ukrajiny podle ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka "závisí především na (ruském prezidentovi Vladimiru) Putinovi a jeho okolí", avšak Moskva raději "pokračuje v eskalaci i zvětšování přítomnosti ruských vojsk na východě Ukrajiny". Ruské vedení podle Jaceňuka jen slibuje pomoci míru, po slibech však nenásledují skutky.

Na Jaceňukovu výzvu k jednání Moskvy s Kyjevem ale brzy negativně zareagoval Lavrovův náměstek Grigorij Karasin. Zopakoval, že Kyjev by měl především jednat s donbaskými povstalci, jenom takových rozhovorů se mohou zástupci Ruska zúčastnit. Připomněl přitom nedávné separatistické volby v Luhanské a Doněcké oblasti, které Kyjev a Západ neuznávají. "Na jihovýchodě Ukrajiny jsou lidé, kterým obyvatelstvo důvěřuje. S nimi je třeba vést dialog...," zdůraznil Karasin.

Kyjev a Západ obviňují Rusko z podpory proruských separatistů na východě Ukrajiny zbraněmi i vojáky, Moskva to ale popírá. Podle Lavrova se unijní politika v ukrajinské krizi jeví pokusem přenést odpovědnost na Rusko, což na starém kontinentu podkopává důvěru. "Doufáme, že nebylo dosaženo bodu, z něhož není návratu," řekl Lavrov podle agentury TASS. Ujistil také, že Rusko neusiluje o konfrontaci se Západem, a sankce kritizoval jako slepou uličku.

"Sankce jsme si nevybrali, ale nechystáme se doprošovat západní země, aby sankce zrušily, ačkoliv nám pravidelně naznačují, že bychom měli přistoupit na nějaká kritéria, na to, že nám řeknou, co bychom měli dělat, aby za to zrušili sankce. Ale my takové hry hrát nebudeme," prohlásil ruský ministr.

Lavrovův běloruský kolega Uladzimir Makej podle agentury TASS během porady vedení obou ministerstev prohlásil, že v důsledku ukrajinské krize se "náš svět ocitl na prahu nové studené války". Rusko a Bělorusko podle něj musejí čelit novým výzvám od Západu, budování americké protiraketové obrany a zvýšené aktivitě NATO u hranic.