Putin podepsal novou vojenskou doktrínu: NATO je nepřítelem číslo 1

Podle zpravodajství ruské státní televize RT je oproti dosavadní doktríně novinkou zdůraznění nebezpečí expanze NATO, budování jeho vojenských kapacit a skutečnost, že se aliance rozhodla ujmout "realizace globální funkce porušováním mezinárodního práva".

Proti tomuto tvrzení se ostře ohradila mluvčí NATO Oana Lungescuová, podle níž "jsou to ruské činy, včetně těch nynějších na Ukrajině, které porušují mezinárodní právo a podlamují evropskou bezpečnost". "Jakékoli kroky přijaté aliancí NATO k zajištění bezpečnosti svých členů jsou ze své podstaty jasně obranné, přiměřené a v souladu s mezinárodním právem," upozornila Lungescuová na Twitteru. Podle ní bude aliance dál usilovat o konstruktivní vztah s Ruskem.

Ruská doktrína mezi hlavní zahraniční vojenské hrozby zahrnuje "vytváření a zavádění globálních strategických protiraketových systémů, které narušují zavedenou globální stabilitu a rovnováhu sil v zásobách jaderných raket, realizace koncepce 'rychlého úderu', záměr nasazovat zbraně ve vesmíru a rozmísťování strategických konvenčních vysoce přesných zbraní".

Součástí doktríny zůstává jako doposud koncepce, že "ruská armáda zůstává obranným nástrojem, který se země zavazuje používat pouze jako poslední možnost". Beze změny zůstávají zásady použití jaderných zbraní.

Na straně USA a Ruska je dnes vlastnictví tisíců jaderných zbraní pozůstatek studené války. Obě země se tak postupně zbavují dnes již zbytečně velkého počtu hlavic. U ostatních zemí se pak jedná o udržování stavů, jež považují za přiměřené.

Valná většina zemí se snaží, a to nejen v případě jaderných hlavic ale i těch konvenčních, o jejich modernizaci. Ta spočívá ve zvýšení přesnosti a zejména pak schopnosti proniknout mnohdy již výkonnou a efektivní protiraketovou obranou nepřítele. Zřejmě největší pokroky v této oblasti zaznamenávají Rusové a podobnou snahu lze pozorovat i u Číny. Jednotlivé hlavice tak dokážou manévrovat při extrémních přetíženích, vypouštět klamné cíle i působit elektronické rušení, uvedly armadninoviny.cz.

Dalším novým bodem v ruské doktríně je to, že jedním z ruských vojenských cílů je ochrana národních zájmů v arktické oblasti.

V dokumentu se také poukazuje na to, že hrozbou pro ruskou národní bezpečnost je nebezpečí destabilizace zemí hraničících s Ruskem nebo jeho spojenců a rozmísťování zahraničních jednotek v těchto zemích.

Moskva počítá s mezinárodní spoluprací se zeměmi, které sdílejí její "úsilí o zvyšování bezpečnosti a prevenci vojenských konfliktů". Jde zejména o členské státy organizací jako BRICS (kromě Ruska ještě Brazílie, Indie, Čína a Jihoafrická republika) a Šanghajská organizace pro spolupráci, v níž jsou kromě Ruska také Čína a bývalé sovětské republiky ve Střední Asii. Zmíněna v rámci spolupráce je také Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), v níž jsou ovšem i členové NATO.