Ruští váleční veteráni živoří, Putin se skřípěním zubů přiznal chybu

Počet dosud žijících válečných veteránů se odhaduje na 2,5 milionu. Ve skutečnosti by se jim v Rusku špatně dařit nemělo. Zákony na ně pamatují řadou výhod. Účastníci druhé světové války tak například mají přednost v přijímání do pečovatelských domů pro seniory. Další zákon z roku 1995 veteránům přiřknul příspěvky na bydlení, zlevněné jízdné či bezplatné protézy. V roce 2008 jim pak někdejší prezident Dmitrij Medveděv dekretem přislíbil nové byty.

Liberální opoziční strana Jabloko považuje za ostudu, že slib nebyl tak dlouho splněn. Existují sice "vlajkoví veteráni", kterým nic nechybí, přesto má ale tato společnost dvě kategorie. Tisíce starých lidí tak o sedm let později stále čeká na nový domov.

Na kritiku veteránů reagoval Putin věcně: "Deset tisíc veteránů letos dostane byty přislíbené v roce 2008." Dalších 5000 má podle něj bydlení obdržet v nadcházejícím roce. Poté by měl poté výpomocný program skončit.

Zároveň prezident Vladimir Putin se skřípěním zubů uznal, že se stát značně přepočítal, když obrovský sociální projekt oznámil. Původně úřady vycházely z toho, že potřebných je zhruba 35.000, počet žádostí byl ale desetinásobný. "Do dneška jsme zaopatřili 281.000 veteránů a vynaložili jsme 308 miliard rublů (146 miliard korun)," řekl Putin.

Z této sumy peněz nic nedostal Valentin Mezencev (91) z Jaroslavle severovýchodně od Moskvy. Ve svém dřevěném domku nemá částečný invalida teplou vodu a na toaletu musí za každého počasí chodit na dvůr. Podobně se daří také Ljubov Fomenkové (88) z Brjanské oblasti. "Pomozte mi strávit poslední část života v důstojnosti," obrátil se v zoufalství na úřady. Pomoci se nedočkala žádné.Přesto v den vítězství by veteráni měli stát v centru pozornosti. Ale jen pečlivě vybraná skupina 560 vysloužilců se na Rudém náměstí smí připojit k 5000 očekávaných hostů, kteří budou z čestné tribuny sledovat vojenskou přehlídku. Jako malé uctění veteránů k 9. květnu rozdá vláda dárek - jednorázový bonus 7000 rublů (asi 3300 korun). Mnozí by ale raději slíbené byty.

Počet obětí druhé světové války se značně liší, většina historiků se přklání k číslu 60 milionů, z čehož 20 milionů připadá na vojáky a 40 milionů na civilisty. Nejvážnější ztráty utrpěl Sovětský svaz, který přišel o 27 milionů lidí. Procentuálně nejvyššími ztrátami bylo stiženo Polsko, které pozbylo téměř pětinu své předválečné populace. Ze souhrnného počtu obětí tvořili přibližně 83 % příslušníci spojeneckých států a 17 % obyvatelé zemí účastnících se konfliktu na straně Osy. Většina civilních obětí podlehla nemocem, hladu, masakrům nebo genocidě.