Největší problém Ruska? Expert upozornil na závažný fakt, Západ se má probudit

"Je třeba se probrat a pochopit, že pokud chce Evropa bránit své hodnoty a principy, tak to skutečně musí začít dělat, a ne jen o tom mluvit," myslí si Suťjagin. Větší roli při řešení vztahů s Ruskem by nyní očekával od Evropské unie, protože NATO jako vojenský blok může jen složitě reagovat na nevojenské ohrožení.

Podle Suťjagina nyní prezident Vladimir Putin realizuje "sen pracovníků KGB, když se snaží spojit pro ně to nejlepší z obou světů: sovětskou míru kontroly a kapitalistickou životní úroveň". Proto prý není možné hovořit o nové "sovětizaci" Ruska, ale v zahraniční politice právě spíše o návratu k tradičnímu imperiálnímu vnímání světa.

A když má najít příklad z minulosti, nabídne Suťjagin pro nynější ruskou situaci přirovnání k Německu před první světovou válkou s jeho snahou vyrovnat se ostatním impériím v míře vlivu a počtu kolonií. Ale také Německu v meziválečném období, kdy se mnoho lidí z Výmarské republiky cítilo velmi poníženě.

Situace uvnitř Ruska se nyní podle něj zhoršuje. Zatímco v 90. letech minulého století se ruské bezpečnostní složky snažily operovat v rámci zákonných postupů, nyní se z těchto omezení vymkly, míní Suťjagin. "Padlo jakékoliv předstírání. Výsledkem jsou absurdní obvinění, nesmyslné soudní procedury, nesmyslné rozsudky," upozornil.

Podle něj je ale největším problémem dnešní ruské společnosti její roztříštěnost a fakt, že lidé jsou často ochotni "v zájmu státu" neříkat pravdu. "To je to nejhorší, co ruskému národu udělali. Máte tu skoro 140 milionů lidí připravených lhát při komunikaci, při obchodování se Západem," varuje Suťjagin.

Dlouhé roky, po které bylo ruským občanům říkáno, že Západ je nepřítel, nyní ovšem také znamenají, že každý ruský politik - pokud bude chtít získat podporu veřejnosti - se bude muset této mentalitě přizpůsobit. "I kdyby Putina zítra přejel autobus, bude to vypadat stejně," míní Suťjagin.

Pocit ponížení je totiž podle něj v ruské společnosti skutečný. "Lidé se cítí podvedení. V 90. letech čekali, že to bude jako v pohádce - lusknou prsty a bude blahobyt. Nečekali, že bude třeba tvrdě pracovat. A tak se sliby spojené s demokratizací nesplnily," říká.

Odborník připomněl americký pokus o nový start s Moskvou z roku 2009, který ale k nové úrovni vztahů nevedl. "Oni si tehdy vybrali, že nechtějí vidět ty nepříjemné věci," poznamenal. Zmínil přitom v této souvislosti také českého prezidenta Miloše Zemana. V podobné situaci je však podle něj nyní i ruský prezident Putin, který také nechce slyšet nepříjemné zprávy o své vlastní zemi. "Odmítá slyšet pravdu o ruském hospodářství, o ruském postavení ve světě," upozornil Suťjagin.