Rusko je rozpolceno. Může za to bysta Stalina

Rozpoutala vlnu nevole a úřady ji po několika týdnech odstranily s odůvodněním, že k instalaci chyběla potřebná povolení, píše týdeník Moscow Times.

Stalinovi stoupenci hovoří o krádeži a podali stížnost. Zdá se, že boj o bystu bude pokračovat. Už byl "krvavý": bysta byla dvakrát polita červenou barvou.

"Teď má Stalin krev nejen na rukou, ale i na obličeji," prohlásil se skrývanou veselostí jednasedmdesátiletý Pavel Akimov několik dnů předtím než byla bysta odstraněna. Když přitom zamumlal cosi o "vandalech", jen těžko by mu to někdo věřil.

Stalin ovlivnil Akimovův život stejně jako životy mnoha surgutských obyvatel. Jeho rodiče byli před lety do města deportováni. Patřili totiž mezi takzvané kulaky, tedy bohatší rolníky, čímž se znelíbili bolševikům. Koncem dvacátých a začátkem třicátých let bylo do Surgutu odsunuto přes 150.000 lidí. Akimov uvádí, že roku 1933 se dožila pouhá třetina. Nemá pochyb, že Stalinovy ruce byly potřísněny krví.

Dnes žije v Surgutu okolo 750.000 přímých potomků kulaků, většinou již důchodci. Skupina s názvem Naše vzpomínky, kterou Akimov vede, dostala povolení na břehu řeky vybudovat památník obětem. Jeho součástí bude socha, která má představovat přeživší. Pokud by členové prostalinského spolku docílili svého, tak by socha kráčela přímo do zorného pole svého vraha, tvrdí Akimov zděšeně. Ti, kdo přišli s nápadem umístit na promenádu Stalinovu bystu, s tím nesouhlasí.

Pracující sibiřská mládež, která zastřešuje více než tucet podobně smýšlejících skupin, s myšlenkou bysty poprvé přišla loni v květnu. Ačkoli požádala o povolení, odpověď nedostala. Přesto se rozhodla nápad realizovat.

"Stalin byl moudrý vůdce. Udělal z Ruska průmyslovou velmoc a naléhal na rozvoj: byli jsme v kosmu, vyvinuli jsme jaderné zbraně a elektrárny," uvádí osmadvacetiletý Denis Chanžin. "Jeho největším úspěchem však bylo, že zavedl řád," dodává.

Stalinovi příznivci tvrdí, že jeho pověst kazí pomluvy. "Musíme na dějiny nahlížet z pohledu skutečností, jinak nemáme žádnou budoucnost," říká Albert Bulatov. Jiný aktivista zas věří, že "ti, co žili podle pravidel, nebyli pronásledováni".