V NATO zuří válka, která bude pokračovat. Z Británie přišlo závažné upozornění

Rusko nelze ignorovat

Odchod Michaela Flynna z pozice poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost jen zvyšuje sázky, konstatuje vlivný server. Situace podle něj znamená, že rozhovory, které by byly beztak napjaté, nyní probíhají téměř v atmosféře hollywoodského špionážního thrilleru, jelikož nová nejistota ohledně konexí Trumpovy administrativy na Rusku přidává do toku dramatu nový rozměr.   

"Zásadní otázka Ruska nesmí být ignorována jen kvůli Trumpovi," apeluje The Guardian. Poukazuje, že v posledních třech letech Rusko pod vedením Vladimira Putina anektovalo Krym, vyprovokovalo občanskou válku na východě Ukrajiny, vytváří nátlak na pobaltské státy, téměř denně testuje vzdušnou, námořní a kybernetickou obranu zemí NATO a vměšuje se do voleb v evropských zemích, stejně jako do těch loňských v USA.

Psali jsme: Políček pro Česko: Z peněz pro zdravotnictví šlo na léčbu méně než jinde v EU Nechutné, otřesné. Uprchlíci nemají vodu, teplo, hygienu ani jídlo, a EU? Na hlavy státníků se snáší kritika EU musí posílit tlak na Rusko kvůli Ukrajině, žádají europoslanci  

To není lež, ale realita, zdůrazňuje úvodník. Soudí, že v tomto světle je pochopitelné, když většina evropských představitelů v soukromí prezentuje zděšení z flirtování americké administrativy s Moskvou, přičemž někteří ho dávají najevo i otevřeně, což je samo o sobě bezprecedentní. Většina evropských státníků zaujala opatrný přístup, sledují a čekají, jak se nová administrativa usadí, podotýká britský deník.    

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Ve zkratce to znamená obezřetnost v otázkách jako sdílení zpravodajských informací, což je problém, který ovlivňuje především Británii," pokračuje The Guardian. Dodává, že však bylo chybou ztratit ze zřetele bezpečnostní hrozby, kterým Evropa momentálně čelí, jelikož tyto hrozby jsou skutečné a vyžadují velkou míru odhodlání a spolupráce od evropských zemí, včetně Británie.  

Ve středu se nový americký ministr obrany James Mattis poprvé po svém jmenování sešel v Bruselu se svými protějšky ze států NATO, kteří pozorně poslouchali každé jeho slovo poté, co Trump vyslal tolik smíšených signálů, poukazuje úvodník. Vysvětluje, že Mattis je v Evropě široce považován za zkušeného profesionála, který nesdílí Trumpovu kolísavou ambivalenci vůči multilaterálnímu spojenectví.

Válka slov neskončila

"Přesto (Mattis) přinesl na jednání NATO tvrdou zprávu, dal jasně najevo - stejně jako jiní nedávní američtí ministři obrany, především Robert Gates - že Evropa musí zvýšit své vklady do hry a nést větší část břemena výdajů a závazků v NATO," uvádí vlivný deník. Konstatuje, že nejde o novou výzvu, ale uplynulo šest let od momentu, kdy Gates ohromil stejné shromáždění podobným varováním, že aliance riskuje ztrátu své vojenské relevance, přičemž evropské země a Kanada odpověděly více, než se mnohdy soudí.    

Psali jsme: Myslí si, že jsme divoká zvěř. Češka popisuje nárůst rasismu po brexitu Ohrožení budoucnosti, nedostatek financí i práce. Politička varuje před blížící se katastrofou  

Náklady uvedených zemí na obranu jen loni celkově stouply o 3,8% nad míru inflace, od roku 2014 se posiluje vojenská přítomnost v Pobaltí, přičemž na leteckých hlídkách se podílí 16 evropských států, námořní hlídky posiluje Velká Británie a klíčovou roli v nových silách rychlé reakce zaujaly Německo a Nizozemsko, poukazuje britský server.

V pátek se pak jednání přesunou z Bruselu do Mnichova na každoroční víkendovou konferenci, která je pro bezpečnostní komunistu analogií filmových Oscarů, píše The Guardian. Podotýká, že v bavorské metropoli se Mattis spolu s americkým viceprezidentem Mikem Pencem sejdou s celým bezpečnostním establishmentem Evropy a NATO, přičemž válka slov mezi Washingtonem a evropskými zeměmi ohledně výdajů na obranu bude zřejmě pokračovat.  

"Její klíčové poselství by mělo být bráno vážně," nabádá prestižní deník. Nejenže NATO samo přiznává, že pouze 5 z 28 členů dodržuje stanovený cíl nastavený prvně v roce 2006 a vynakládá 2% HDP na obranu, ale podle zprávy Mezinárodního ústavu pro strategická studia z minulého týdne je toto číslo ve skutečnosti ještě nižší a částky se drží jen USA, Estonsko a Řecko, varuje úvodník.

Dvouprocentní klausule má podle britského serveru mnoho chyb - je arbitrární, měří utrácení a nikoliv dosažené výsledky, některé země navyšují svá čísla vykazováním věcí jako výsluhy a některé státy si 2% HDP jednoduše v době úspor nemohly dovolit. "Ale nadá se odporovat skutečnosti, že Evropa by měla dělat více a lépe koordinovat své vlastní obranné potřeby v rámci NATO," uzavírá The Guardian.