Nicolas Sarkozy se ve středu chystá pronést jeden ze svých klíčových projevů. Francouzský prezident v něm oznámí návrat země do velení NATO, informuje agentura Reuters.
Pokud jeho záměr schválí parlament, Francouzi se do aliančních velitelství vrátí po 43 letech.
O odchodu Francie z jednotného velení NATO rozhodl v roce 1966 prezident Charles de Gaulle. Tehdy se alianční sídlo odstěhovalo z francouzského Fontainebleau do Bruselu, kde je dodnes.
Francie vystoupila z vojenských struktur aliance proto, aby posílila svou vojenskou nezávislost na Spojených státech. Všichni de Gaullovi následovníci jeho rozhodnutí ctili.
Až Sarkozy se rozhodl tento verdikt změnit. Důvody pro změnu v pondělí shrnul šéf francouzské diplomacie Bernard Kouchner.
"Podílíme se na všech operacích NATO v Bosně, Kosovu a Afghánistánu bez toho, abychom se mohli podílet na přípravě plánů těchto akcí. Francie je jediným filmařem, který není pozvaný k debatě o scénáři," prohlásil Kouchner.
Pro plný návrat Francie do NATO je podle ankety agentury IFOP 58 procent obyvatel země, proti 37.
Začlenění do vojenských struktur aliance však musí schválit parlament. Zatím není jasné, kdy o tom bude hlasovat.
Premiér Francouis Villon však dal najevo, že toto hlasování spojí s hlasováním o důvěře.
Sarkozy a vláda čelí odporu opozičních stran i některých poslanců svého Svazu pro lidové hnutí, kteří tvrdí, že návratem do velení Francie ztratí nezávislost a přestane být americkou protiváhou.
Američané však mají o francouzský návrat zájem, a tak ho Francouzům "osladí" – nabídli jim místo šéfa oblastního velitelství NATO Portugalsku a post velitele pro modernizaci spojeneckých jednotek v americkém Norfolku.
Francouzský návrat do velení NATO by měl potvrdit alianční summit 4. dubna ve francouzském městě Štrasburku
Související
Trumpova administrativa organizuje setkání zástupců NATO. Většinu členů z něj ale vyloučila
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyloučila několik klíčových spojenců ze Severoatlantické aliance z nadcházejícího jednání v Polsku. Setkání zaměřeného na budoucnost celého vojenského paktu se nezúčastní zástupci Velké Británie, Francie ani pobaltských států. Rozhodnutí vyvolalo mezi tradičními partnery značné zmatky, neboť vyloučené země patří k nejsilnějším přispěvatelům do kolektivní obrany.
Rutte je přesvědčen, že ruská hrozba pro NATO není bezprostřední
Severoatlantické alianci nehrozí bezprostřední hrozba ze strany Ruska, řekl generální tajemník NATO Mark Rutte. Moskvě každopádně vzkázal, že aliance je na případný ruský útok připravena a hodlá bránit každý metr území členských států.
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Terorismus, nebo sebevražda? Experti se neshodnou, co bylo cílem útočícího pilota
Na palubě pravidelné linky FZ 1073 letecké společnosti FlyDubai z Dubaje do Tel Avivu došlo k brutálnímu útoku v pilotní kabině, který málem vyústil v obrovskou tragédii. Letadlo typu Boeing 737 se během jediného okamžiku prudce naklonilo a během necelé minuty ztratilo zhruba pět tisíc metrů výšky. Na palubě v té chvíli zavládla panika mezi všemi sto osmdesáti dvěma cestujícími. Jen díky duchapřítomnosti těžce zraněného kapitána a rychlému zásahu několika pasažérů se nakonec podařilo zabránit zřícení stroje.
před 2 hodinami
Sedmnáct států EU vytvořilo frontu. Brojí proti plánovaným škrtům
Sedmnáct členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti plánovaným škrtům v evropském rozpočtu zaměřených na zemědělství a regionální rozvoj. Ve společném dopise adresovaném irskému premiérovi Micheálu Martinovi, jehož země aktuálně předsedá Radě Evropské unie, požadují zachování finančních prostředků ve výši téměř devíti set miliard eur.
před 3 hodinami
Skupina G7 se dohodla na uvolnění sta milionů barelů ropy
Skupina ekonomicky nejrozvinutějších zemí G7 se dohodla na uvolnění sta milionů barelů ropy ze svých rezerv v průběhu následujících čtyř měsíců. Tento krok je přímou reakcí na silný tlak ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, která požadovala, aby evropské státy využily své zásoby nafty. Podle společného prohlášení lídrů skupiny začne uvolňování zásob okamžitě a jako první přijde na řadu právě nafta. Hlavním cílem celého opatření je zklidnit situaci na trhu a zamezit prudkému růstu cen ropných produktů.
před 4 hodinami
Prezident Pavel nepůjde ke komunálním volbám
Prezident České republiky Petr Pavel dnes odjel na soukromou zahraniční cestu. Do svého oficiálního pracovního programu se navrátí v pondělí 19. října 2026, kdy má naplánováno přijetí nově nastupujících velvyslanců.
před 6 hodinami
Demonstrace se mění v nepokoje. Francie zavírá stovky škol
Francouzské střední školy čelí rozsáhlé krizi, v jejímž důsledku zůstává přibližně čtyři sta vzdělávacích zařízení po celé zemi zcela uzavřeno. Vlna studentských protestů, která vypukla teprve před týdnem v pařížském regionu, se s neuvěřitelnou rychlostí rozšířila do všech koutů Francie a postupně přerostla v agresivní pouliční střety. Dospívající studenti v posledních ročnících lyceí masově blokují přístupové cesty k budovám, zakládají před branami branami branami branami ohně a pouštějí se do přímých konfrontací s těžkooděnci. Situace v mnoha městech eskaluje a úřady zatím nenacházejí efektivní způsob, jak hnutí uklidnit.
před 7 hodinami
Smrtící injekci přežila. Co teď bude s odsouzenou americkou vražedkyní?
Američanka odsouzená k trestu smrti Christa Pike přežila ve státě Tennessee pokus o popravu pomocí smrtící injekce. V současné době se nachází v kritickém stavu v nemocnici, kde dostává lékařskou péči zachraňující život. K selhání došlo poté, co jí byly aplikovány dvě fatální dávky pentobarbitalu. Její obhájci odmítli sdělit podrobnější informace o jejím aktuálním zdravotním stavu. Pokud by byla poprava dokončena, stala by se první popravenou ženou v Tennessee po 200 letech.
před 7 hodinami
Zelenskyj: Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle na Ukrajině. V rozhovoru pro deník Financial Times to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská hlava státu se odvolává na zpravodajské informace a zachycenou komunikaci mezi představiteli Kremlu. Podle Zelenského ruský vůdce výslovně prohlásil, že v současné válce už neplatí žádná pravidla.
před 8 hodinami
Domněnka se potvrdila. Tělo patří pohřešované ženě z Frýdku-Místku
Moravskoslezská policie v pátek odpoledne potvrdila, že tělo, které se o den dříve našlo ve Frýdku-Místku, patří měsíc pohřešované ženě z tohoto města. Vyšetřování případu nicméně pokračuje. Zatím totiž není možné zcela vyloučit cizí zavinění.
před 9 hodinami
"Věděl jsem, že pokud neotevřu dveře, všichni zemřou." První slova hrdinského pilota
Indický kapitán letecké společnosti Flydubai Smit Machchhar popsal dramatické okamžiky v kokpitu, kde ho během středečního letu napadl jeho druhý pilot. Útočník kapitána pobodal a podle izraelských úřadů se pravděpodobně pokusil letadlo s více než 180 lidmi na palubě poslat k zemi. Těžce zraněný kapitán se však dokázal zvednout a odemknout dveře kabiny, aby dovnitř pustil cestující a další členy posádky. Svým rozhodným činem tak zabránil hrozící katastrofě a zachránil životy všech lidí na palubě.
před 10 hodinami
Turek se omluvil Hnutí Duha za to, že jej veřejně označil za parazity
Poslanec za hnutí Motoristé sobě a čestný prezident této strany Filip Turek zaslal oficiální omluvu neziskové organizaci Hnutí Duha za to, že ji veřejně označil za parazity. Ve své omluvě Turek výslovně přiznal, že jeho tehdejší prohlášení bylo nepravdivé a představovalo neoprávněný zásah do dobré pověsti tohoto ekologického spolku.
před 10 hodinami
Navzdory rozsáhlým zraněním a masivní ztrátě krve cestující zachránil. Kapitán letadla FlyDubai se stal hrdinou
Kapitán indického původu Smit Machchhar se stal středem mezinárodního uznání poté, co svým hrdinským činem zachránil letadlo společnosti FlyDubai (let FZ 1073) mířící z Dubaje do Tel Avivu. Během letu byl přímo v kokpitu pobodán druhým pilotem ománské národnosti, který se podle dosavadních informací pokusil se strojem zřítit. Útok vedl k prudkému klesavému manévru, při němž Boeing 737 MAX ztratil téměř 4 300 metrů (14 000 stop) výšky během necelých třiceti sekund.
před 11 hodinami
Ukrajina pokračuje v útocích na ruské ropné rafinérie. Trumpovi se to nelíbí, veřejnosti ale neříká pravdu
Ukrajina pokračuje v útocích na ruské ropné rafinérie i přes nesouhlas amerického prezidenta Donalda Trumpa. Bílý dům tvrdí, že ukrajinské údery zhoršují celosvětový nedostatek nafty a zvyšují ceny pohonných hmot před nadcházejícími volbami. Energetičtí analytici však podle The Guardian upozorňují, že hlavním důvodem růstu cen je spíše konflikt v Íránu a s ním spojené poruchy na globálních trzích. Ukrajinská strana přesto v útocích na ruskou energetickou infrastrukturu nepolevuje.
před 12 hodinami
Kokpit letadla jako nedobytná pevnost? Incident v letadle FlyDubai může změnit letectví
Nedávný útok na palubě letu společnosti FlyDubai FZ 1073 z Dubaje do Tel Avivu obnovil mezi odborníky na leteckou bezpečnost debatu o pravidlech uzamykání pilotních kabin. Ačkoli pohotová reakce pobodaného kapitána a zásah cestujících zabránily zřícení stroje se více než 170 lidmi na palubě, bezpečnostní opatření zavedená po teroristických útocích z 11. září 2001 čelí rostoucí kritice. Dveře kokpitu konstruované jako nedobytná pevnost měly původně chránit posádku před teroristy, v praxi však v některých případech brání záchraně, pokud hrozba pochází přímo od jednoho z pilotů.
před 13 hodinami
Netanjahu: Útočník z letadla prošel radikální islámskou indoktrinací, vykazoval sebevražedné úmysly
Ománský druhý pilot společnosti flydubai napadl kapitána a pokusil se zřítit letadlo mířící z Dubaje do Izraele. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua prošel útočník radikální islámskou indoktrinací a vykazoval sebevražedné úmysly. Tragédii na palubě stroje s více než sto sedmdesáti cestujícími zabránil rychlý zásah izraelských pasažérů a náhradní posádky, která letadlo stabilizovala. Stroj následně bezpečně přistál v Saúdské Arábii.
před 13 hodinami
Tennessee po nepovedené popravě zastavilo tresty smrti. Pikeová je ve vážném stavu
Guvernér amerického státu Tennessee Bill Lee pozastavil všechny popravy v regionu nejméně do konce roku a nařídil nezávislé vyšetřování poté, co v tamním vězení selhal pokus o popravu smrtící injekcí. Padesátiletá Christa Pikeová, odsouzená k trestu smrti za vraždu z roku 1995, přežila aplikaci dvou dávek smrtící látky a ve vážném stavu byla převzata do péče zdravotníků v mimovězeňském zařízení.
před 14 hodinami
Putin vyhrožuje Evropě použitím jaderných zbraní
Ruský prezident Vladimir Putin varoval Západ před dalším stupňováním konfliktu na Ukrajině a prohlásil, že Moskva je připravena použít všechny dostupné zbraně včetně jaderných v případě napadení ruské kaliningradské exklávy.
před 16 hodinami
Předpověď počasí na víkend. Babí léto nekončí, volno si půjde užít venku
Začal říjen, ale zatím neskončilo babí léto. Pokračovat má i během nadcházejícího víkendu. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové předpokládat, že víkendová maxima opět vystoupají nad 20 stupňů.
včera
Houbaři se učí sbírat neobvyklé druhy. Na horách jsou podmínky stále dobré
Hlavní houbařská sezóna se nachýlila ke svému konci, ale počasí babího léta nadále láká k výletu do lesa. Není přitom vyloučeno, že na houby stále narazíte. Stále populárnější jsou u sběračů i druhy, které nejsou z těch nejznámějších. V českých lesích se například objevil hřib štíhlotřenný, který pochází ze Severní Ameriky.
včera
Norimberský proces. Před 80 lety padly rozsudky
Po druhé světové válce se svět vypořádával s následky válečného konfliktu, ale také s nacistickými zločinci. Ti byli souzeni v rámci tzv. Norimberského procesu, který začal v listopadu roku 1945 a skončil přesně před 80 lety, dne 1. října 1946. Tehdy byly vyneseny rozsudky: padly tresty smrti, doživotí i dlouhodobé odnětí svobody. Někteří jedinci byli ovšem osvobozeni a ti nejhorší zločinci se soudu ani nedožili, protože spáchali sebevraždu.
včera
Trump se rozhodnutí soudu nepodřídil. Novináře opět vyhodil
Bílý dům podruhé během jednoho týdne jednostranně vyřadil televizní stanici CNN z hlavního novinářského fondu určeného k pokrývání aktivit prezidenta Donalda Trumpa. K tomuto kroku došlo necelý týden poté, co federální soud zrušil předchozí zákaz vstupu vydaný americkou administrativou pro vybrané mediální organizace.
Zdroj: Libor Novák