Nicolas Sarkozy se ve středu chystá pronést jeden ze svých klíčových projevů. Francouzský prezident v něm oznámí návrat země do velení NATO, informuje agentura Reuters.
Pokud jeho záměr schválí parlament, Francouzi se do aliančních velitelství vrátí po 43 letech.
O odchodu Francie z jednotného velení NATO rozhodl v roce 1966 prezident Charles de Gaulle. Tehdy se alianční sídlo odstěhovalo z francouzského Fontainebleau do Bruselu, kde je dodnes.
Francie vystoupila z vojenských struktur aliance proto, aby posílila svou vojenskou nezávislost na Spojených státech. Všichni de Gaullovi následovníci jeho rozhodnutí ctili.
Až Sarkozy se rozhodl tento verdikt změnit. Důvody pro změnu v pondělí shrnul šéf francouzské diplomacie Bernard Kouchner.
"Podílíme se na všech operacích NATO v Bosně, Kosovu a Afghánistánu bez toho, abychom se mohli podílet na přípravě plánů těchto akcí. Francie je jediným filmařem, který není pozvaný k debatě o scénáři," prohlásil Kouchner.
Pro plný návrat Francie do NATO je podle ankety agentury IFOP 58 procent obyvatel země, proti 37.
Začlenění do vojenských struktur aliance však musí schválit parlament. Zatím není jasné, kdy o tom bude hlasovat.
Premiér Francouis Villon však dal najevo, že toto hlasování spojí s hlasováním o důvěře.
Sarkozy a vláda čelí odporu opozičních stran i některých poslanců svého Svazu pro lidové hnutí, kteří tvrdí, že návratem do velení Francie ztratí nezávislost a přestane být americkou protiváhou.
Američané však mají o francouzský návrat zájem, a tak ho Francouzům "osladí" – nabídli jim místo šéfa oblastního velitelství NATO Portugalsku a post velitele pro modernizaci spojeneckých jednotek v americkém Norfolku.
Francouzský návrat do velení NATO by měl potvrdit alianční summit 4. dubna ve francouzském městě Štrasburku
Související
Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5
Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.
Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko
Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru
Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.
před 1 hodinou
Prezident Pavel udělil čtyři milosti
Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.
před 1 hodinou
Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen
Kvůli dramatickému nárůstu cen benzinu a nafty se v pondělí dopoledne sešel premiér Andrej Babiš se zástupci nejvýznamnějších distributorů pohonných hmot v České republice. Jednání se zúčastnili šéfové společností MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Důležitost situace podtrhl fakt, že kvůli této schůzce bylo zrušeno i plánované koaliční vyjednávání.
před 2 hodinami
Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?
Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.
před 3 hodinami
Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu
Americký prezident Donald Trump v neděli naznačil, že Spojené státy umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu. Tento krok představuje zásadní průlom v dosavadní palivové blokádě, kterou Washington v posledních měsících vůči ostrovu uplatňoval. Kuba se v současnosti zmítá v hluboké energetické krizi, která ochromila běžný chod země, a prezidentovo vyjádření naznačuje ochotu k dočasnému ústupku z humanitárních důvodů.
před 4 hodinami
Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen
Americký prezident Donald Trump v aktuálním rozhovoru pro Financial Times opět rozvířil spekulace o možné vojenské operaci, jejímž cílem by bylo obsazení íránského ostrova Charg. Tento malý skalnatý výběžek v Perském zálivu, vzdálený jen asi 24 kilometrů od pevniny, představuje pro Teherán kritickou tepnu. Nachází se zde totiž terminál, přes který protéká 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí „hospodářskou krční tepnu“ celého režimu.
před 5 hodinami
Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili
Americký prezident Donald Trump zvažuje vysoce riskantní vojenskou operaci, jejímž cílem je zabavit přibližně 454 kilogramů vysoce obohaceného uranu přímo na íránském území. Podle zpráv deníku Wall Street Journal, který se odvolává na bezpečnostní činitele, by taková mise vyžadovala přítomnost amerických pozemních sil v zemi po dobu několika dní i déle. Trump zatím definitivní rozhodnutí neučinil, ale myšlence zůstává nakloněn, neboť by tím mohl naplnit svůj hlavní cíl – definitivně zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně.
před 6 hodinami
Trump chce převzít kontrolu nad ostrovem Charg
Donald Trump v rozhovoru pro Financial Times vyjádřil svůj záměr zaměřit se na íránské ropné zdroje. Uvedl, že jeho prioritou by bylo převzít kontrolu nad tamní ropou, přičemž americké síly by mohly obsadit exportní uzel na ostrově Charg. Podle jeho slov je tento krok jeho oblíbenou variantou, i když čelí domácí kritice. Trump naznačil, že obsazení ostrova zůstává otevřenou možností mezi mnoha dalšími strategickými alternativami.
před 7 hodinami
Počasí se o Velikonocích výrazně oteplí. Naměříme až 17 stupňů
Přípravy na nadcházející velikonoční svátky letos doprovodí proměnlivé jarní počasí, které nabídne jak slunečné okamžiky, tak i dešťové přeháňky a chladná rána. Podle aktuálního výhledu meteorologů se teploty budou postupně šplhat nahoru, ale zejména na horách se ještě můžeme setkat se sněhem.
včera
Uvolnění obřích zásob ropy nepomohlo. Svět zažil měsíc, jaký moderní historie nepamatuje
Březen roku 2026 se zapíše do historie finančních trhů černým písmem. Válka mezi Íránem na jedné straně a USA s Izraelem na straně druhé uvrhla světové trhy do naprostého chaosu. Cena ropy Brent, která je mezinárodním měřítkem, směřuje k rekordnímu měsíčnímu nárůstu, jaký moderní historie nepamatuje.
včera
Papež Lev se nezvykle ostře opřel do světových lídrů
Papež Lev během mše na Květnou neděli pronesl nezvykle ostrá slova na adresu světových lídrů, kteří vedou válečné konflikty. Svatý otec na Svatopetrském náměstí prohlásil, že Bůh ignoruje modlitby vůdců, kteří mají ruce plné krve. Tento výrok je vnímán jako přímá, i když nejmenovaná kritika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včera
Nová fronta války s Íránem: Co změní zapojení Jemenu do konfliktu?
Válka s Íránem otevřela novou frontu v Jemenu, kde do konfliktu v sobotu oficiálně vstoupili šíitští povstalci Húsíové. Skupina podporovaná Teheránem odpálila dvě střely směrem na Izrael, čímž naplnila své měsíční hrozby. Kromě přímých útoků navíc varovala, že by mohla uzavřít klíčovou námořní cestu u jižního vstupu do Rudého moře, což vyvolává obavy z drastického narušení globálního obchodu a dodávek ropy.
včera
Na pozemní invazi čekáme, jsme připraveni rozpoutat zkázu, vzkazuje Írán USA
Vojenský konflikt mezi Íránem na jedné straně a Spojenými státy a Izraelem na straně druhé vstoupil do svého třicátého dne. Situace na Blízkém východě se nadále dramatizuje, přičemž íránské politické špičky vysílají do světa silná prohlášení o připravenosti na přímý pozemní střet. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf otevřeně obvinil Washington z pokrytectví a tajných příprav invaze.
včera
Kudy unikají citlivé informace z EU? Kremlu donáší německá AfD, obávají se politici
V kuloárech evropské diplomacie i v německém Bundestagu sílí znepokojení nad bezpečností důvěrných dokumentů Evropské unie. Diplomaté a zákonodárci podle webu Politico varují, že citlivé informace o geopolitických strategiích, včetně podpory Ukrajiny, mohou unikat přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem obav je přístup zástupců opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD) k interní parlamentní databázi.
včera
Jurečka v televizi tvrdě kritizoval vládu. Klempíře označil za infantilního a neschopného ministra, který jen točí videa
Televizní debata v pořadu Partie na CNN Prima NEWS se změnila v ostrou slovní přestřelku mezi bývalým ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a jeho nástupcem v resortu Alešem Juchelkou (ANO). Hlavním tématem byly neúnosně vysoké ceny pohonných hmot, které v současnosti drtí české peněženky v důsledku eskalujícího konfliktu Spojených států a Izraele s Íránem.
včera
USA chtěly zabránit Íránu v zisku jaderné zbraně. Udělaly ale pravý opak, shodují se experti
Budoucnost íránského jaderného programu se ocitla v kritickém bodě. Poté, co byl minulý měsíc společným zásahem Spojených států a Izraele zabit dosavadní nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se v Teheránu začíná otevřeně mluvit o přehodnocení dosavadní doktríny. Po více než dvě desetiletí Írán oficiálně tvrdil, že jeho úmysly jsou mírové, což bylo podloženo náboženským dekretem – fatvou, která vývoj jaderných zbraní zakazovala.
včera
Největší demonstrace v historii USA? Na protestech No Kings vystoupilo proti Trumpovi osm milionů lidí
Spojené státy zažily v sobotu pravděpodobně největší protestní akci ve své historii. Třetí vlna demonstrací pod hlavičkou „No Kings“ (Žádní králové) přivedla do ulic miliony lidí, kteří vyjádřili svůj odpor k autoritářským tendencím administrativy Donalda Trumpa. Protesty se konaly ve všech padesáti státech USA a v dalších 16 zemích světa.
včera
Pentagon se připravuje na pozemní operaci v Íránu. Mohla by trvat měsíce
Americké ministerstvo obrany připravuje pro prezidenta Donalda Trumpa plány na pozemní operaci v Íránu. Podle informací listu The Washington Post by nešlo o totální invazi s cílem dobýt celou zemi, ale o cílené akce, které by mohly trvat týdny i měsíce. Zapojit by se do nich měly tisíce vojáků, včetně speciálních jednotek a klasické pěchoty.
včera
Ukrajinská armáda zintenzivnila operace zaměřené na ruskou energetickou infrastrukturu
Ukrajinská armáda v posledním týdnu výrazně zintenzivnila své operace zaměřené na ruskou energetickou infrastrukturu. Tato ofenziva přichází v době, kdy Moskva těží z rostoucích cen ropy a částečného uvolnění mezinárodních sankcí. Kyjev se tak snaží zasáhnout klíčový zdroj příjmů Kremlu, který pohání ruskou válečnou mašinerii.
včera
Írán nečekal, že dokáže držet globální ekonomiku jako rukojmí. Na svůj mírový seznam přidal další položku
Íránský představitel tento týden představil seznam podmínek pro ukončení války se Spojenými státy a Izraelem. Na tomto seznamu se nově objevila položka, která tam dříve nebyla, a to požadavek na uznání íránské suverenity nad Hormuzským průlivem. Tato úzká vodní cesta je pro globální ekonomiku naprosto klíčová. Obyčejně tudy totiž prochází pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu.
Zdroj: Libor Novák