Sarkozy oznámí návrat Francie do velení NATO

Pokud jeho záměr schválí parlament, Francouzi se do aliančních velitelství vrátí po 43 letech.

O odchodu Francie z jednotného velení NATO rozhodl v roce 1966 prezident Charles de Gaulle. Tehdy se alianční sídlo odstěhovalo z francouzského Fontainebleau do Bruselu, kde je dodnes.

Francie vystoupila z vojenských struktur aliance proto, aby posílila svou vojenskou nezávislost na Spojených státech. Všichni de Gaullovi následovníci jeho rozhodnutí ctili.

Až Sarkozy se rozhodl tento verdikt změnit. Důvody pro změnu v pondělí shrnul šéf francouzské diplomacie Bernard Kouchner.

"Podílíme se na všech operacích NATO v Bosně, Kosovu a Afghánistánu bez toho, abychom se mohli podílet na přípravě plánů těchto akcí. Francie je jediným filmařem, který není pozvaný k debatě o scénáři," prohlásil Kouchner.

Pro plný návrat Francie do NATO je podle ankety agentury IFOP 58 procent obyvatel země, proti 37.

Začlenění do vojenských struktur aliance však musí schválit parlament. Zatím není jasné, kdy o tom bude hlasovat.

Premiér Francouis Villon však dal najevo, že toto hlasování spojí s hlasováním o důvěře.

Sarkozy a vláda čelí odporu opozičních stran i některých poslanců svého Svazu pro lidové hnutí, kteří tvrdí, že návratem do velení Francie ztratí nezávislost a přestane být americkou protiváhou.

Američané však mají o francouzský návrat zájem, a tak ho Francouzům "osladí" – nabídli jim místo šéfa oblastního velitelství NATO Portugalsku a post velitele pro modernizaci spojeneckých jednotek v americkém Norfolku.

Francouzský návrat do velení NATO by měl potvrdit alianční summit 4. dubna ve francouzském městě Štrasburku